Zahraniční obchod
Zahraniční obchod je chápán jako výsledek mezinárodní dělby práce MDP, což je produkce vytvářená v rámci specializace výrobců v jednotlivých zemích, která se vyměňuje právě prostřednictvím zahraničního obchodu; jde o tu část obchodu, která představuje výměnu se zahraničím.
Zahraniční obchod = export + import = obrat zahraničního obchodu
Zahraniční obchod má významný dopad na vnější ekonomické vztahy. Vliv těchto vztahů na hospodářský rozvoj zemí se prohlubuje zejména v poválečném vývoji světového hospodářství. Typickým znakem tohoto období je relativně rychlé tempo hospodářského růstu.
Stejně tak se toto období spojuje s rozvojem mezinárodních hospodářských vztahů, hospodářské spolupráce a integrace. V této době lze říci, že zahraniční obchod patří mezi rozhodující faktory ovlivňující ekonomický růst jednotlivých ekonomik i světové ekonomiky.
Zahraniční obchod je obchod jedné národní ekonomiky s jinou národní ekonomikou nebo několika národními ekonomikami, kde zboží nebo služby překračují hranice státu prostřednictvím obchodních operací, nejčastěji formou vývozu. Zahraniční vztahy zahrnují ekonomické, politické, kulturní i finanční vztahy.
Prostřednictvím zahraničního obchodu formou vývozu a dovozu se realizují všechny ekonomické výstupy/vstupy z/do národní ekonomiky bez ohledu na charakter užitkové hodnoty (fyzický tovar, know-how, patenty, vynálezy, autorská práva) a oblast jejich vzniku (sféra výroby, výměny). V užším smyslu se chápe jako výměna hmotného zboží, v širším slova smyslu jako pohyb zboží a služeb. (Ružeková et al., 2013, s. 23–24)
Světový obchod
Světový obchod je souhrn všech zahraničních obchodů všech zemí.
Světový obchod = ∑ zahraničních obchodů ze všech zemí světové dělbě práce
Obchodní bilance
Obchodní bilance – saldo obchodní bilance může být aktivní, pasivní nebo vyrovnané.
Zahraničním obchodem se rozumí také část národního hospodářství dané země zahrnující část oběhu zboží, která překračuje její státní hranice. Zahraniční obchod propojuje národní hospodářství země se světovými ekonomikami, přičemž rozumíme tím export (vývoz) a import (dovoz) zboží a služeb do zahraničí a ze zahraničí.
Výsledkem exportu i importu zboží je zpravidla vykazovaný obrat za daný rok v rámci platební bilance na účet obchodní bilance. Tato obchodní bilance nezahrnuje obchod se službami a je považována za dobrý indikátor vývoje zahraničního obchodu dané země, protože podíl služeb na celkovém objemu zahraničního obchodu je celosvětově nízký. Někdy se setkáváme s vyjádřeními, kde je výsledek zahraničního obchodu chápán jako saldo obchodní bilance, i když to není úplně přesné. Když sečteme salda zahraničního obchodu jednotlivých zemí světa, obdržíme úroveň, případně i objem mezinárodního, resp. světového obchodu.
Mezinárodní obchod se stal fenoménem lidské civilizace a realizoval se již v dávných dobách. Světový obchod lze chápat také jako pohyb zboží spolu se službami přes mezinárodní hranice a území, který v převážné většině zemí představuje významný podíl na tvorbě HDP. Rozmach nastal zejména ve druhé polovině 20. století, v době komunikačních a informačních technologií a hlavně díky celkové ekonomické globalizaci vyspělého světa. (V roce 2005 dosáhl objem mezinárodního obchodu 10 121 mld. USD a roste nepřetržitě již více než 20 let – World Trade Report 2006, str. 53)
Závislost na zahraničním obchodu
Vývoj ukazuje, že čím je země větší a má více obyvatel, tedy i větší domácí trh, tím méně je závislá na zahraničním obchodu. Je to však omezeno například úrovní technologie dané země i jejími přírodními danostmi.
Například USA nebo Ruská federace jsou dobrým příkladem; zde je podíl zahraničního obchodu na tvorbě HDP relativně velmi nízký. Slovenská republika je malá otevřená ekonomika výrazně závislá na úspěchu své produkce na zahraničních trzích, což je způsobeno malým rozsahem vnitřního trhu v kombinaci s velkou průmyslovou kapacitou a nedostatkem surovin pro průmyslovou výrobu, a tedy nutností jejich financování příjmy z exportu, dále pak geopoliticky a ekonomicky významnou polohou uprostřed Evropy – řekněme na křižovatce mnoha důležitých obchodních cest. Důležitá je funkční otevřenost ekonomiky – tento ukazatel porovnává obrat zahraničního obchodu s HDP. Čím vyšší je tento ukazatel, tím je země více začleněna do zahraničního obchodu ve vztahu k velikosti její ekonomiky vyjádřené pomocí HDP.
Mezinárodní obchod
Mezinárodní obchod zahrnuje v rámci zemí mezinárodního seskupení mezinárodní výměnu zboží a služeb. Má nezastupitelné místo v rozšiřování spotřebních možností země, protože umožňuje zemi spotřebovat více zboží, než by byla schopna v situaci uzavřených hranic. Mezinárodní obchod umožňuje rozšířit sortiment spotřeby o statky, které země z různých důvodů není schopna vyrobit, což je jeho přínos. Zahraniční obchod je jedním ze způsobů zapojení národního hospodářství jedné země do mezinárodní dělby práce, ale v rámci svého postavení je samostatný.
Mezinárodní obchod je velmi starou formou mezinárodní ekonomické spolupráce, tedy historicky nejstarší podobou vnitřních ekonomických vztahů. V současnosti je spojen s fenoménem globalizace a s rostoucím významem mezinárodních vztahů nejen v oblasti ekonomie. Jedná se o velmi starou formu ekonomických vztahů s významným vlivem na fungování a prosperitu ekonomiky, kterou zkoumá velké množství směrů a teorií, zejména merkantilisté a klasická ekonomie. (Mulačová et al., 2013, s. 439)
Mezinárodní obchod má v současné ekonomice klíčový význam, avšak ne všechny ekonomiky se zapojují do obchodních vztahů se zahraničím stejně intenzivně. Otevřenost ekonomiky, respektive míru zapojení země do mezinárodního obchodu, lze měřit různými způsoby. Nejjednodušší je měření podílu hospodářské činnosti věnované mezinárodnímu obchodu. Konkrétně lze měřit podíl importu, exportu nebo zahraničního obchodu jako celku vůči HDP dané ekonomiky.
Úlohy zahraničního obchodu v ekonomice
Mezi 20. a 21. stoletím prošla teorie i praxe mezinárodního obchodu významnými proměnami. Mezi hlavní důvody patří změna tržních podmínek, které přinesly postupný proces globalizace. Tempo růstu uzavírání mezinárodních obchodů převýšilo tempo růstu vnitrostátního obchodování koncem 90. let. Firmy, zboží i spotřebitelé přestali být národní a stali se součástí celosvětového trhu. Důvody urychlení byly technologická expanze, liberalizace mezinárodního obchodu, vznik globálních veřejných i soukromých institucí a nástup konkurenčního prostředí. (Černohlávková, Plchová, 2005)
