Zahraniční trhy
Jedním z důvodů vstupu firem na zahraniční trh je možnost zvýšení zisku, neboť spotřeba a velikost domácího trhu již neposkytují příležitosti k expanzi. Dalším důvodem je, že si firmy mohou zajistit výhodu zavedením nových technologií a navázáním obchodních vztahů pro prodej různých dalších druhů zboží. Důvodem vstupu na zahraniční trhy může být obranný krok vůči zahraniční konkurenci působící v domovské zemi, nebo způsob, jak se jí vyhnout. Někdy je příčinou také tlak domácího prostředí vůči environmentálnímu znečišťování. Častou motivací vstupu je prodloužení životního cyklu produktu, pro který na zahraničních trzích začíná nový cyklus. Při zavedené hromadné výrobě klesají náklady a tím roste ziskovost.
Před vstupem na zahraniční trhy je nutné učinit několik rozhodnutí. Mezi první rozhodnutí patří zkoumání mezinárodního prostředí. Než se firma rozhodne, zda má prodávat v zahraničí, musí důkladně poznat jeho prostředí. Mezi faktory prostředí patří:
– mezinárodní systém obchodu,
– ekonomické prostředí,
– politické prostředí,
– kulturní prostředí.
Mezinárodní systém obchodu
Při prodeji do jiné země musí firma čelit různým obchodním omezením. Nejčastějšími jsou celní tarify – dovozní cla, která stanoví zahraniční vláda na dovoz určitých produktů. Cla jsou určena buď za účelem zvýšení příjmů státu, nebo jako ochrana domácích firem. Vývozce se musí někdy potýkat i s dovozními kvótami, které stanovují objem dovozu zboží. Nejpřísnější formou těchto omezení je embargo, které úplně zakazuje dovoz určitých druhů zboží. Firmy mohou čelit také necelním bariérám, jako je zaujatost vůči konkurenční nabídce firmy nebo vůči standardu produktu, které se týkají vlastností a provedení výrobku. Existují ovšem faktory, které obchodní výměnu podporují. Některé země vytvořily ekonomická společenství – skupiny států, které se spojují za účelem společného cíle. Nejvýznamnějším v našem regionu je Evropská unie. Spolupráce je zaměřena na vytvoření jednotného trhu prostřednictvím odstraňování materiálních, finančních a technických bariér vzájemného obchodu.
Ekonomické prostředí
Hospodářství dané země odráží odvětvová struktura a výše příjmů na obyvatele. První vyjadřuje potřeby v oblasti výrobků a služeb. Ty se liší například v rozvojové ekonomice, kde většina populace pracuje v jednoduché zemědělské výrobě, oproti průmyslové ekonomice. Výše příjmů a jejich distribuce mezi obyvatelstvo ukazují kupní sílu a tím i příležitosti pro prodej základního či luxusnějšího zboží.
Politicko-právní prostředí
Státy se liší svým politicko-právním prostředím. Při rozhodování o podnikatelských aktivitách v dané zemi je potřeba zohlednit postoj vůči nákupům ze zahraničí. Některé státy jsou vstřícné vůči vstupu zahraničních firem, kterým poskytují různé výhody při investování, například osvobození od daní na určité období. Naopak existují země, kde vláda stanovuje limity dovozu, určuje nebo omezuje podíl zisků, které může zahraniční firma vyvézt, případně klade další podmínky.
Politická stabilita
Existují státy, kde se vlády často mění, někdy i nedemokratickým způsobem nebo převratem. V takových zemích hrozí velké riziko znárodnění majetku zahraničních firem či zablokování jejich finančních prostředků. Významnou roli hraje také měnová politika státu a směnné kurzy. Většina mezinárodních obchodů probíhá formou hotovostních transakcí, avšak mnohé země mají velmi omezené množství konvertibilní měny na zaplacení svých zahraničních nákupů. Často preferují platby formou jiného zboží než v hotovosti. Tato situace vedla k rozšíření výměnných obchodních operací, nejčastěji formou barteru, kdy dochází k výměně zboží za zboží. Používá se také forma tzv. kompenzačních obchodů, kdy prodávající prodá výrobní závod, zařízení či technologii jiné zemi a dohodne se, že platbu přijme ve formě vyprodukovaných výrobků.
Kulturní prostředí
Každá země má své národní zvyklosti, tradice a tabu. Před plánováním marketingového programu je nezbytné prozkoumat názory spotřebitelů v dané zemi a jejich způsob používání produktů. Někde náboženství zakazuje konzumaci vepřového masa, jinde panují předsudky vůči užívání běžně známých produktů. Odlišné zvyklosti a tradice se projevují i při oslavách Vánoc či Nového roku. Stejně tak lze hovořit o odlišném chování při obchodních jednáních, kde jsou gesta a pohyby chápány v jiném významu.
