Cenné papíry
Cenný papír je listina, která představuje pohledávku vlastníka vůči tomu, kdo je v cenném papíru zavázán. Cenný papír je nositelem právního nároku, který v sobě ztělesňuje a je pro jeho vznik, existenci, převod a zánik v zásadě nezastupitelný. Věřitel nemůže požadovat uspokojení svých nároků bez předložení cenného papíru a dlužník může odmítnout plnění závazků, pokud se mu cenný papír nepředloží.
Trh cenných papírů
Trhem cenných papírů rozumíme systém ekonomických vztahů a institucí zprostředkujících soustředění, alokaci a realokaci volných peněžních prostředků prostřednictvím cenných papírů nebo nástrojů odvozených od různých druhů finančních instrumentů (finanční deriváty).
Naše legislativa rozlišuje cenné papíry na:
- akcie
- dočasné listy
- podílové listy
- dluhopisy nebo také obligace
- investiční kupóny
- kupóny
- směnky, viz také Speciální formy financování podniku
- šeky
- cestovní šeky
- záložní listy včetně konosamentů
- skladové listy
- jiné listiny, které jsou prohlášeny za cenné papíry zvláštními zákony
Burzy
Burza představuje specifický druh organizovaného trhu, který se koná pravidelně, na určitém místě a v určeném čase. Na burze se soustřeďuje poptávka a nabídka určitého předem definovaného zboží nebo služby, přičemž je charakteristické, že toto zboží nebo služba nejsou fyzicky přítomné. Podle předmětu koupě a prodeje rozlišujeme:
- komoditní burzu
- peněžní burzu
- burzu služeb
Burza cenných papírů
Burzy cenných papírů jsou součástí kapitálového trhu a organizace či firmy je využívají k získávání nebo uložením finančních zdrojů střednědobého a dlouhodobého charakteru. Obchodované cenné papíry mohou být vydány prakticky kýmkoli, pokud splňují příslušná burzovní kritéria. Na burze cenných papírů probíhá obchodování většinou prostřednictvím zprostředkovatelů – makléřů nebo makléřských firem, kteří zajišťují spojení mezi kupujícími a prodávajícími.
Burza cenných papírů je specifickým druhem peněžní burzy, na níž se uskutečňují okamžité obchody s klasickými nástroji (akcie, dluhopisy, podílové listy apod.). Kromě toho jsou součástí peněžní burzy také termínované finanční burzy, na nichž se realizují termínované finanční obchody, a opční burzy obchodující s opcemi.
Burza cenných papírů je nedílnou součástí kapitálového trhu. Při charakteristice burzy cenných papírů je důležité soustředit se především na:
- vnitřní organizaci burzy
- zásady burzovních transakcí
- okruh osob oprávněných obchodovat na burze
- místo a čas konání burzovních obchodů
Burzu cenných papírů následně můžeme definovat jako zvláštním způsobem organizované, přímé či nepřímé shromáždění osob, které se koná pravidelně, v určitý čas a na kterém se obchoduje s cennými papíry podle platných pravidel a burzovních předpisů.
Burzovní indexy
Každá burza cenných papírů má své burzovní indexy, které plní funkci ukazatelů akciového trhu a vyjadřují pohyby cen několika akcií jedním číslem. Podívejte se na aktuální online kurzy světových burzovních indexů – kurzy burzovních indexů na světových burzách. Aktuální kurzy a historický vývoj burzovních indexů jako Index ATX, Index CAC 40, Index DAX, Index DJIA, Index Eurostoxx 50, Index FTSE 100, Index Nasdaq 100, Index Nasdaq Composite, Index Nikkei 225, Index PX, Index PX-D, Index RM a Index S&P 500 najdete na stránce Burzovní indexy online.
Jak funguje burza cenných papírů?
Burza cenných papírů funguje na principu členství. Mezi její členy mohou patřit subjekty, které mají statut obchodníka s cennými papíry nebo jsou správcovskou společností. Mohou to být domácí i zahraniční obchodníci. Burza je evidována v obchodním rejstříku jako právnická osoba. Nejčastěji se na burze obchoduje s akciemi, dluhopisy a podílovými listy různých společností.
Vstup na burzu
Soukromá emise je jednoznačně méně nákladná než emise veřejná. Vyplývá to z požadavků investorů, kteří nevyžadují, aby se s akciemi obchodovalo na veřejných trzích cenných papírů. To znamená, že emitent, který provádí emisi akcií formou soukromé emise, nemusí vynakládat finanční prostředky na žádost o povolení k obchodování s akciemi ani na zpracování prospektu emitenta.
Náklady u veřejné emise dosahují u menších a středních podniků zhruba 10 % z objemu emise a lze je rozdělit na náklady přímé a nepřímé. Mezi přímými náklady představuje největší podíl poplatek manažerovi emise. Další významnou část nákladů tvoří poplatky za služby a výdaje na právní poradce. Poplatky národní bance, centrálnímu depozitáři a burze cenných papírů jsou ve srovnání s uvedenými částkami zanedbatelné.
Tím, že firma vstoupí na burzu a prodá své akcie budoucím akcionářům, získá finanční prostředky, které může dále investovat do svého rozvoje a růstu, což může zvýšit hodnotu jejích akcií a dalších cenných papírů.
Vstupem na burzu se mohou prosadit i začínající firmy. Samozřejmě jejich akcie mají většinou výrazně nižší hodnotu než akcie etablovaných a známých podniků.
Cena akcií, dluhopisů a dalších finančních produktů
Na hodnotu cenných papírů má vliv mnoho různých faktorů, primárně celosvětová geopolitická a socioekonomická situace. Na ceny akcií mohou působit také prohlášení finančníků, politiků, osobností z ratingových agentur či novinářů z ekonomických portálů. Pohybuje jimi i nálada ve společnosti, obavy či trendy. Stává se, že přehnaná očekávání vyženou cenu firmy do nebývalých výšin, což však neodpovídá její skutečné hodnotě.
