Všeobecné ekonomické pojmy
Ekonomická reforma – představuje změnu ekonomických subjektů a vztahů mezi nimi na makro i mikro úrovni.
Ekonomická teorie – představuje souhrn vědeckých poznatků v oblasti ekonomie a ekonomiky.
Ekonomické zákony – ekonomie používá jako vědecký nástroj pro zkoumání ekonomických jevů a procesů.
- Všeobecné – definují každý ekonomický systém
- Speciální – pouze vybraný ekonomický systém
Ekonomické sektory
- primární sektor je charakterizován činnostmi, které vyplývají z přírodních zdrojů (půda, lesy, hornictví)
- sekundární sektor souvisí s rozvojem průmyslu (tyto dva sektory jsou charakteristické tím, že jejich výstupem je hmotný statek)
- terciární sektor – výsledkem je služba (zdravotnictví, školství)
- kvartérní sektor – přenos informací (věda, výzkum)
Charakteristika potřeb, statků a služeb
Potřeba představuje uvědoměný nebo neuvědoměný nedostatek, který se člověk snaží odstranit. Lidské potřeby uspokojujeme pomocí statků a služeb.
Obecně závisí uspokojení potřeb na těchto faktorech:
- příjem (finance)
- teorie volby – užitečnost a jiné preference (móda, záliby), teorie volby z makroekonomického hlediska kolektivní rozhodování o spotřebě statků
- užitečnost statků – je pojem, který vyjadřuje rozsah užitku nebo subjektivní pocit uspokojení, který spotřebitel dosáhne spotřebou statku nebo služby.
Hraniční užitečnost představuje dodatečné uspokojení, které spotřebitel získá z dodatečné (přírůstkové) jednotky zboží.
Celková užitečnost je dána celkovým uspokojením potřeb a závisí na: množství spotřebovaného zboží, kvalitě zboží a míře uspokojení potřeb spotřebitele. Celková užitečnost roste s rostoucím množstvím spotřebovaného zboží. Užitočnost plus hraniční užitečnost se rovná celkové užitečnosti. Hraniční užitečnost s růstem množství spotřebovaného zboží klesá a naopak. Nejdůležitější je vždy první jednotka zboží, každá další má pro spotřebitele menší význam. Druhý obrázek vyjadřuje rovnováhu spotřebitele na trhu. V bodě E dochází k rovnováze. Bod L označuje situaci, kdy spotřeba pod křivkou znamená, že spotřebitel se na trhu chová neracionálně, například nenakupuje tak užitečné věci. V bodě K se taktéž spotřebitel chová neracionálně, spotřeba probíhá na úvěr a půjčkách.
Statky
- Čisté tržní statky – získávají se koupí na trhu a jejich cena je sjednávána bez zásahů státu pod vlivem poptávky a nabídky. Stát nezasahuje.
- Čisté netržní statky – neprocházejí trhem a o jejich produkci výlučně rozhoduje stát.
- Polotržní statky – kombinace předchozích dvou typů
Výrobní faktory
- Výrobní vstupy – práce, půda, kapitál, podnik
- Výroba – proces cílevědomé přeměny výrobních faktorů na statky a služby
- Výrobní kapacita – maximální schopnost výroby při využití všech rezerv
- Výrobní cyklus – časový interval od zahájení první operace na výrobku až po ukončení poslední operace
- Výrobní profil – představuje výrobní zaměření podniku
- Výrobní program – představuje objem konkrétních výrobků, na které se podnik zaměřuje v určitém období
Charakteristika výroby
- výroba jako transformační proces (věcná stránka výroby) – výrobní vstupy se mění na výrobní výstupy
- výroba jako kombinační proces (organizační stránka výroby) – znamená, že kombinací výrobních faktorů se plní cíl podniku (vyrobit výrobek)
- výroba jako reprodukční proces (hodnotová stránka výroby) – představuje koloběh financování a investování
Cíle výroby:
- kvantitativní cíle – představují určité množství sortimentu
- kvalitativní cíle – u kvalitativních cílů se uplatňují dva principy:
- princip maxima (týká se produktivity) – s danými vstupy dosahuje maximum výstupů
- princip minima (hospodárnost) – výstup výroby dosáhne s minimem vstupů
Výrobní faktory
Výrobní faktory mohou být:
- elementární výrobní faktory – představují základní prvotní prvky výroby, spotřebovávají se postupně ve výrobním procesu a dělíme je na aktivní (stroje) a pasivní (budovy), přímé (polotovar) nebo nepřímé (dotvářejí výrobek – chladicí směs) – spotřebovávají se jednorázově
- dispoziční faktory – představují lidský faktor nebo činitel, patří sem manažerské funkce jako řízení, plánování, organizování, kontrolování…
- dodatečné faktory – představují vazby na vnější okolí, například leasingové společnosti, spolupráce s bankovními institucemi
Práce
Ekonomický přínos práce spočívá v její produktivitě. Práce je primární výrobní faktor, což znamená, že není výsledkem ekonomického procesu. Cenou, kterou práce získává, je mzda nebo plat. Ohodnocením práce je mzda nebo plat.
Půda
Půda není výsledkem ekonomického procesu a její charakter ovlivňuje výši nákladů podniku. Je to omezený výrobní faktor. Odměnou za použití půdy je renta (pokud si půdu pronajímáme; při prodeji hovoříme o tržní ceně).
Tržní cena půdy = r / i
r – renta
i – úrok
Kapitál
Kapitál je sekundární neboli druhotný výrobní faktor, který není společnosti dán tak jako práce a půda, ale závisí na její ekonomické aktivitě. Dělíme ho na:
- fyzický kapitál – výrobní, produktivní (fixní nebo oběžný)
- finanční kapitál – všechny peníze v různých formách – oběživo, cenné papíry, šeky, poukázky
- lidský kapitál – představuje manažerské funkce, investice do vzdělávání, výchovy a zdraví, které zvyšují produktivitu lidí
Charakteristikou kapitálu je přinášet svůj výnos ve formě:
- zisku
- dividendy
- úroku
- tantiém
Druhy kapitálu podle vlastnictví:
- vlastní kapitál – vklad majitele, odpisy, zisky
- cizí kapitál – tvoří půjčky, úvěry, leasing, sponzorství, dary, sbírky…
Podnik, podnikatel
Podnikatel představuje lidský faktor, který vykonává manažerské funkce, je sekundárním výrobním faktorem a přebírá na sebe riziko podnikání.
Základní ekonomické zákony
Zákon vzácnosti
- Statky jsou vzácné, protože nedostatek zdrojů neumožňuje produkovat všechny statky, které chtějí lidé spotřebovat.
- Alternativní výrobní možnosti firmy (zákon užitečnosti)
- Hraniční výrobní možnosti nebo transformační křivka
- Transformační křivka představuje všechny výrobní možnosti, nebo všechny možnosti produkce, kdy je ekonomika efektivní v dané zemi. Ekonomika je efektivní, pokud se nachází na této křivce.
- Když se ekonomika nachází v oblasti pod křivkou, nevyužívá naplno výrobní zdroje a výroba je neefektivní.
- Když se ekonomika nachází v oblasti nad křivkou, je to nereálné, nedosažitelné a je potřeba více zdrojů, než má.
- Posun křivky nahoru a doprava představuje ekonomický růst.
Zákon klesajících výnosů
Vyjadřuje vztah mezi vstupy a výstupy a dochází k němu tehdy, když se objem výroby zvyšuje prostřednictvím pouze jednoho faktoru. Jestliže některé vstupy zvyšujeme v stejných dávkách a ostatní zůstávají nezměněné, výstupy rostou, ale dodatečné výstupy se postupně snižují.
Zákon rostoucích nákladů
Tento zákon se projeví, pokud přesun zdrojů na jiný výrobek zvýší náklady.
Zákon substituce
Zvýšením výroby jednoho výrobku dochází ke snížení výroby jiného.
