Zásobování

Zásobování je činnost zaměřená na zabezpečení požadovaných materiálových vstupů. Zásobování zajišťuje útvar zásobování. Mezi hlavní cíle zásobování patří:

Technické cíle – Zajištění hmotných vstupů v požadovaném množství, ve správný čas a na správné místo
Ekonomické cíle – pořízení a skladování dodatečného množství potřebných zásob

Zásobovací činnost

Mezi hlavní činnosti zásobování patří:

nákup a příjem materiálu
skladování materiálu
výdej materiálu

Zásobovací činnost je proces, který zahrnuje plánování zásob (planning) a nákupní činnost (buying).

Plánování zásob

Výběr materiálu – podnik vychází z výrobního programu, tedy co bude vyrábět (kvalita, množství, dodavatel, cena). Musí zohledňovat ekologické hledisko a upřednostňovat materiál, který nepoškozuje životní prostředí.

Plánování spotřeby materiálu

Plánování spotřeby materiálu zahrnuje normu spotřeby a výrobní plán. Norma spotřeby je maximální množství materiálu, které podnik může spotřebovat. Zahrnuje čistý podíl materiálu (látku), technologický odpad (zbytky látky, nití) a ostatní odpad, který nemusí vzniknout a který souvisí s organizací práce. Normy mohou být vyjádřeny v naturálních jednotkách (kg, l, ks) nebo v hodnotových jednotkách (€). Vzorec pro výpočet spotřeby materiálu je: plánovaná spotřeba materiálu = norma spotřeby na 1 výrobek × plánované množství výrobků.

Plánování výše zásob

Podle plánu celkové spotřeby materiálu podnik určuje výši zásob. Rozhoduje mezi vysokými a nízkými zásobami, přičemž porovnává jejich výhody a rizika. Vysoké zásoby zajišťují plynulou výrobu, ale vážou kapitál a náklady, jejich hodnota může klesat a mohou vznikat ztráty (vysychání, kazení, zastarávání). Nízké zásoby vázají méně kapitálu, ale není zajištěna plynulá výroba, což může také vést ke ztrátám. Optimální zásoba je taková zásoba, která zajišťuje plynulý chod podniku a zároveň minimalizuje náklady na pořízení a skladování.

Druhy zásob

Běžná zásoba je předpokládaná spotřeba mezi dvěma dodávkami
- Maximální zásoba – celá délka dodavatelského cyklu
- Průměrná běžná zásoba – polovina dodavatelského cyklu
Rezervní zásoba – počet dní, na který zásoba vystačí při zpoždění dodávky; určuje se na základě pravidelnosti dodávek v minulosti
Technologická zásoba – materiál, který se před použitím ještě zpracovává
- Minimální zásoba: součet dnů rezervních a technologických zásob v podniku
Příležitostná zásoba – zásoba, kterou podnik obstará v případě výhodné slevy od dodavatele

Platí vztah: celková zásoba = průměrná běžná zásoba + rezervní zásoba + (technologická zásoba + příležitostná zásoba)

Otázky a odpovědi o zásobování

1. Jaké dimenze chápání materiálového hospodářství v podniku znáte?

Známé jsou tři dimenze materiálového hospodářství:

úzké pojetí materiálového hospodářství (klasická oblast kompetencí)
širší pojetí materiálového hospodářství (rozšířená kompetenční oblast)
nejširší pojetí materiálového hospodářství (rozsáhlá kompetenční oblast)

2. Co je předmětem zásobovací činnosti?

Předmět zásobovací činnosti se liší podle typu podniku. Nejčastěji se rozlišují tři skupiny předmětů nákupu:

vstupní materiály
polotovary
obchodní zboží

3. Jaké základní funkce plní zásobování?

Základní funkce zásobování jsou:

obstarání předmětů nákupu na základě zjištěných potřeb
zajištění skladování pořízených předmětů

4. Jaké náklady souvisejí se zásobováním?

Patří sem tyto náklady:

přímé materiálové náklady (ceny surovin, materiálů, polotovarů)
náklady na vázaný kapitál (kalkulované úroky z cizího kapitálu vázaného v zásobách)
vlastní náklady procesu zásobování (mzdy personálu, dopravní náklady, skladovací náklady, náklady na obchodní jednání apod.)

5. Co rozumíte pod strategií zásobování?

Strategie zásobování vychází z podstaty vztahů v základním modelu, který tvoří tři prvky:

spotřebitelé materiálových vstupů – výrobní pracoviště podniku
dodavatelé materiálových vstupů
útvar zásobování v podniku

6. Jaké charakteristiky dimenzí zásobovací politiky znáte?

cílové skupiny: dodavatelé, místa spotřeby, útvar zásobování
obchodní roviny – monetární a věcná
stupeň rozvoje
scénář aplikace či uplatnění

7. Jaké prvky se uplatňují v zásobovací strategii?

Prvky zásobovací strategie:

prvky spojené s předmětem nákupu
- politika množství
- politika kvality
- cenová politika
prvky spojené se zdroji nákupu
- způsob dodání
- počet dodavatelů
- prostorové rozmístění dodavatelů
prvky spojené s tvorbou podmínek nákupu
- budování dodavatelských vztahů
- nákupní reklama
- nákupní orgány
- kooperace při nákupu

8. Charakterizujte podstatu metody ABC a její využití při řízení zásob.

Metoda ABC je založena na poznatku, že relativně malá část celkového počtu nakupovaných materiálů představuje významný objemový (hodnotový) podíl pořizovaných materiálových vstupů. Tato metoda rozděluje nakupované materiálové vstupy podle jejich relativního podílu na celkové hodnotě (případně i množství) nakupovaného materiálu do skupin A, B a C. Tato metoda slouží především k rozhodování o způsobu pořizování.

9. Jak byste postupovali při inventarizaci zásob?

Během inventarizace se doporučuje:

určit odpovědnou osobu za celou inventarizaci
uzavřít sklad během inventarizace
velký sklad rozdělit na sektory, ve kterých bude probíhat inventarizace
stanovit harmonogram inventarizace
na závěr inventarizace vypracovat zprávu zahrnující zjištěné skutečnosti, zejména nesrovnalosti vůči evidenci

10. Jaké informační zdroje lze využít při hledání dodavatelů?

Mezi zdroje informací patří: telefonní seznamy podniků, specializované seznamy či katalogy podniků, obchodní časopisy, obchodní komory, asociace a jiné společnosti; veletrhy, výstavy a další formy prezentací zboží, různé nabídky zasílané poštou, informace obchodních partnerů, obchodních zástupců firem apod.

11. O čem všem jednají s dodavateli?

Jednání se zaměřuje především na:

podmínky stanovení ceny
možnosti cenových slev
platební podmínky

12. Jakou roli hrají normy spotřeby materiálu při určování potřeby materiálových vstupů?

Určování potřeb materiálových vstupů předpokládá objektivní normy spotřeby materiálu. Norma spotřeby je maximální přípustné množství materiálu na výrobu jednotky produkce stanovené kvality za daných technicko-organizačních podmínek výroby. Je to míra výrobní spotřeby materiálu.

13. Jaké metody normalizace a postupy určování potřeb materiálu znáte?

Metody určování norem potřeby materiálu jsou:

přepočtově-analytická metoda určování norem potřeby materiálu
zkoušebně-experimentální metoda určování norem potřeby materiálu
statistická metoda určování norem potřeby materiálu

14. Jaký způsob zadání objednávky považujete za nejlepší?

Nejlepším způsobem zadání objednávky je písemná forma.

15. Co je to „bod objednávky“ a od čeho závisí jeho určení?

Bod objednávky je časový okamžik, kdy je třeba zahájit objednávací proces, tedy kdy nastává začátek zadání objednávky.

16. Z jakých úvah vycházíme při určování objemu dodávky?

Při určování objemu dodávky je nutné zvažovat výhody a nevýhody nákupu ve velkých nebo malých množstvích. Dále je třeba zohlednit skladovací prostory, ale zejména schopnost uhradit závazek za objemnou dodávku.

17. Jaké odhadové metody určování pohotových zásob znáte?

Metody určování pohotových zásob: