Získávání vlastního kapitálu podniku z interních zdrojů
Každý podnikatelský subjekt potřebuje pro svou podnikatelskou činnost určitý majetek. Tento majetek má různou formu. Zdroje, kterými je tento majetek krytý, představují kapitál (K).
Při zakládání nové firmy podnikatel vloží vklad – (základní kapitál)
- vklad představuje vlastní kapitál = označujeme ho jako vlastní jmění a vystupuje jako vlastní zdroje
Postupně vznikají (obvykle z rozdělení zisku) další vlastní zdroje, které firma využívá k samofinancování:
è (rezervní fondy, různé rezervy),
è zisk a odpisy.
- při financování z interních zdrojů se zdroje financování vytvářejí i používají přímo v podniku,
- financováním podniku z interních (vnitřních) zdrojů rozumíme pokrývání jeho potřeb ze zdrojů získaných z jeho finančně-hospodářské činnosti,
- financováním podniku z interních (vnitřních) zdrojů rozumíme pokrývání jeho potřeb ze zdrojů získaných z finančně-hospodářské činnosti samotného podniku,
Rozlišujeme:
- financování ze zisku (samofinancování),
- financování z odpisů,
- financování z rezerv,
- financování v důsledku uvolnění peněz (racionalizací, změnou majetkové struktury a uplatňováním technického pokroku).
Financování ze zisku
- zisk je především cílem podniku, vyplývá z rozdílu mezi náklady a výnosy. Je to nejdůležitější složka finančního výsledku podniku. Pokud chce podnik dosahovat zisku, musí jeho výnosy převyšovat náklady podniku,
- ukazatel úspěšnosti a efektivnosti podnikání, který vyjadřuje:
- míru účelovosti vyráběné produkce,
- míru efektivnosti vynakládané živé a zhmotněné práce,
- míru využití vloženého kapitálu,
- výši hospodářského výsledku lze vyčíslit:
- rozdílem mezi vlastním jměním podniku na konci a na začátku sledovaného období,
- rozdílem mezi výnosy a náklady podniku.
- způsob – rozdíl ve výši vlastního jmění
- východiskem výpočtu je ocenění aktiv podniku, od kterých je třeba odečíst částku cizího kapitálu vázaného v podniku. Rozdíl představuje vlastní jmění podniku. Toto je dále upraveno o přírůstek vlastního jmění, který vznikl jiným způsobem než dosažením zisku (navýšení akcií, dotace).
- způsob – rozdíl mezi výnosy a náklady
- nejčastější výpočet hospodářského výsledku: výnosy > náklady = zisk; náklady > výnosy = ztráta
- přesnost vykázaného zisku (ztráty) ovlivňuje oceňování produkce, vykazování nákladů, způsob časového rozlišování nákladů apod.
Hospodářský výsledek v praxi slovenských podniků
- provozní hospodářský výsledek
- hospodářský výsledek z finančních operací
= hospodářský výsledek za běžnou činnost
- mimořádný hospodářský výsledek
Faktory ovlivňující výši dosaženého hospodářského výsledku
- objem realizované produkce,
- struktura realizované produkce,
- cena jednotky realizované produkce,
- náklady na jednotku realizované produkce.
Rozdělování zisku
- na úhradu daní,
- na výplatu dividend,
- na samofinancování podniku.
– to znamená, že rozsah samofinancování podniku závisí zejména na daňové a dividendové politice.
Financování z odpisů
- odpisy nepředstavují pro podnik nově vytvořené zdroje financování, ale jsou peněžním vyjádřením opotřebení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku,
- v průběhu příslušného období se účtují do nákladů,
- jsou zdrojem vnitřního financování podniku.
Jaký je rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy? V první řadě účetní odpisy se účtují podle zákona o účetnictví, daňové podle zákona o daních z příjmů.
Vstupní cena dlouhodobého majetku
- pořizovací cena, vlastní náklady, reprodukční cena.
Životnost majetku – nejčastěji v letech, ovlivňuje ji:
- fyzické a morální opotřebení.
Použití odpisů
- odpisy nejsou účelově vázány na financování reprodukce hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku podniku,
- v rámci finanční politiky může podnik odpisy používat na financování jakýchkoli potřeb podniku.
Ostatní interní zdroje financování
- penzijní fondy,
- zdroje z prodeje majetku,
- zdroje z realizace technického pokroku,
- zdroje z racionalizačních opatření.
Financování z rezerv
- rezervy tvořené do nákladů se vytvářejí například na generální opravy, kurzové ztráty apod. Jsou obdobně jako odpisy nákladem, který však v daném období není výdajem,
- pokud jsou rezervy kryty výnosy, zůstávají v podniku jako zdroj určený k vymezenému účelu.
Financování z racionalizačních opatření
- racionalizační opatření představují významný potenciál vnitřního financování,
- podstata finančního efektu z racionalizačních opatření spočívá ve snížení potřeby kapitálu vázaného v oběžném a neoběžném majetku,
- uvoľněný kapitál představuje zdroje, které lze využít pro další rozvoj podniku. Největší potenciál pro uvolňování kapitálu obvykle poskytují racionalizační opatření v oblastech zásobování, výroby a odbytu,
- cílem racionalizačních opatření v těchto oblastech je snížení úrovně kapitálu vázaného v zásobách, materiálu, nedokončené a dokončené výrobě a pohledávkách.
Financování z prodeje podnikového majetku
- peněžní prostředky může podnik získat také zpeněžením určitých položek svého majetku. Běžně k tomu dochází plánovaně například při ukončení termínovaných vkladů nebo prodejem cenných papírů, které podnik vytvořil či nakoupil v dřívějším období za účelem vytvoření dočasných rezerv likvidity,
- finanční zdroje může podnik získat i prodejem dalších aktiv, například prodejem nepotřebného materiálu, výrobního zařízení apod. V takovém případě je třeba dbát na to, aby tyto prodeje nenarušily plynulost výroby a nezhoršily finančně hospodářskou situaci podniku.
Financování v důsledku uvolnění peněz
- postupné uvolňování vstupní ceny dlouhodobého majetku (formou odpisů a jejich návratu prostřednictvím tržeb do podniku) a současně schopnost majetku efektivně pracovat během celé doby životnosti způsobují, že podnik potřebuje uvolněné částky odpisů pro financování obnovy až po úplném odepsání majetku, resp. po uplynutí doby jeho používání,
- za předpokladu, že vytvořené odpisy podnik ihned investuje, může ze zdrojů financování obnovy v rozsahu tzv. efektu využívání uvolněného kapitálu financovat i rozvoj podniku. Odpisy jsou v takovém případě prostředkem tvorby nového dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Efekt využívání uvolněného kapitálu znamená, že za určitých podmínek může podnik ze zdrojů financování obnovy hradit i rozvojové potřeby.
Typy, hodnota, emise akcií, cena přednostního práva
Akcie – majetkový cenný papír, který zakládá svému majiteli (akcionáři) podíl na majetku akciové společnosti.
Význam akcií
- jsou nejvýznamnějším zdrojem získávání peněžního kapitálu pro financování rozvojových potřeb,
- jsou jednou z možností finančního investování volných peněžních prostředků,
- jsou nenávratné a bezúročné peněžní prostředky, které zajišťují nezávislost vůči věřitelům,
- umožňují investorům rozložit riziko podnikání mezi více osob.
Typy akcií
- Podle formy, ve které jsou vydány:
- listinné cenné papíry – akcionář potvrzuje své vlastnictví akcií fyzickým listinným certifikátem,
- zaknihované cenné papíry.
- Podle způsobu označení vlastníka:
- akcie na majitele – za majitele se považuje držitel akcií,
- akcie na jméno – na akcii je uvedeno jméno prvního majitele, který ji získal na primárním trhu.
- Podle rozsahu práv a povinností spojených s vlastnictvím akcií:
- kmenové – práva akcionáře u těchto akcií zahrnují:
- účast na řízení společnosti,
- získávání podílu na zisku (dividendy),
- zachování původního podílu na majetku společnosti,
- odpovídající podíl na likvidačním zůstatku.
- prioritní,
- zaměstnanecké.
- obchodují se s nimi na kapitálovém trhu (KT).
Hodnota akcií
Určení vnitřní hodnoty akcie – slouží k podpoře rozhodování
– zda kupovat nebo prodávat akcie – pokud se s akcií obchoduje na burze
– o finanční investici – pokud se s akcií neobchoduje na burze
Činitelé ovlivňující vnitřní hodnotu akcie:
- hodnota kapitálových aktiv,
- pravděpodobné zisky a dividendy,
- pravděpodobné tempo růstu podniku.
Upisováním různých druhů akcií se rozumí:
- při zakládání společnosti,
- při rozšiřování společnosti,
- při finanční restrukturalizaci – pouze změna struktury kapitálu,
- vzniká akciový kapitál, jehož podíl na celkovém kapitálu představuje obvykle menší část vlastního kapitálu,
- emitovaný kapitál (základní kapitál) = počet emitovaných akcií * jmenovitá hodnota,
- emisní ážio – vztahuje se pouze k okamžiku emise akcií = výnos z akcie.
Oceňování akcií: oceňování cenných papírů se provádí v souladu se zákonem
- jmenovitá hodnota – je peněžní částka, na kterou cenný papír zní, musí být kladné číslo, nejméně 1 €,
- účetní hodnota (bilanční kurz) – je rozdíl mezi aktivy (majetkem) a cizím kapitálem připadajícím na 1 akcii; finanční analytici ji považují za minimální hranici tržní ceny,
- likvidační hodnota – představuje částku, která by připadla na akcii v případě likvidace, na rozvinutých trzích se považuje za dolní hranici tržní ceny akcie,
- reprodukční hodnota – je rozdíl mezi reprodukční hodnotou aktiv a hodnotou závazků,
- emisní kurz – cena, za kterou prodává emitent cenný papír při jeho vydání, u nás nemůže být < než jmenovitá hodnota, zpravidla je rovný nebo o něco vyšší než jmenovitá hodnota.
(subskripční cena) – bývá zpravidla < než tržní cena starých akcií, odchylka závisí na konkrétní situaci na kapitálovém trhu.
- tržní cena – cena dosažená a vyhlášená na regulovaném trhu, kde se obchoduje s cennými
