Životní prostředí a jeho hospodářský význam

Životní prostředí

Zásahy lidí do přírodních procesů

9 problémových oblastí: například

  • LES – je důležitý pro náš život – zdroj surovin, kde se prefiltrovávají dešťové vody a přecházejí do podzemních vod
  • VODA – chápali jsme ji jako nevyčerpatelný zdroj, některé nesprávné zásahy urychlily odtok vody z našeho území.
  • PŘÍRODA – uspokojuje základní potřeby, bez ní by člověk nemohl existovat, ale příroda by bez člověka fungovala efektivněji.
  • Přírodní zdroje – jako statky byly podhodnoceny.

Životní prostředí je chápáno z různých pohledů (chemického, biologického, ekonomického). Jsou to různé perspektivy, které vedou k subjektivním názorům.

Životní prostředí – prostředí, které umožňuje základní projevy a funkce života organismu. Je to vnější svět organismů, se kterým mají tyto organismy vzájemné vztahy – interakce. Každý organismus má své prostředí, ve kterém vzniká a vyvíjí se.

Bez prostředí organismus nemůže existovat.

Mezi organismy a jejich prostředím existují existenční vztahy. Životní prostředí mají rostliny, živočichové i člověk.

Společná definice Životního prostředí – pan Vick, profesor ekologie – byla přijata také UNESCO.

Životní prostředí je část světa, se kterou je člověk ve vzájemné interakci, tj. kterou používá, ovlivňuje a které se přizpůsobuje.

Společným životním prostředím všech organismů je EKOSYSTÉM – jedná se o oživený prostor organismů, ze kterého tyto organismy mají výměnu látek, energie a informací.

Zákon o Životním prostředí přijatý v roce 1991 definuje Životní prostředí takto: Živým prostředím je vše, co vytváří přírodní podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho součástí jsou zejména vzduch, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie.

Prostředím se obecně označuje určitý vymezený prostor, ve kterém se odehrává určitý děj.

  • Chápeme to jako mnohovrstevný systém vytvořený a určený fyzikálními, chemickými, biologickými systémy – BIOSFÉRA a sociálním systémem – společností, ve které člověk žije a realizuje své biologické, materiální, sociální a kulturní potřeby.

Člověk bez přírody nemůže existovat.

Člověk musí své životní prostředí řešit z hlediska konzistence s přírodou.

Životní prostředí je dynamický celek a jeho složky vytvářejí komplexní systém, působí na člověka v různých kombinacích, nikoliv izolovaně.

  • Má vliv na zdraví
  • Kvalitu života

Člověk je objektem i subjektem, zároveň je součástí a tvůrcem životního prostředí a jeho tvůrčí vztahy se mohou projevit pozitivně nebo devastativně.

Hlavní složky životního prostředí:

  1. přírodní prostředí
  2. umělé prostředí – obydlí, pracovní prostředí
  3. sociální prostředí – společnost

Vztah člověka a základních složek životního prostředí – existují zde:

  • vzájemné působení člověka a přírodního prostředí
  • vzájemné působení člověka a umělého prostředí
  • vzájemné působení člověka (mezi sebou) a sociálního prostředí

Přírodní prostředí – přírodní složky ovlivněné člověkem

Umělé prostředí – prostředí vytvořené člověkem jeho činností

Sociální prostředí – jeho podstatu tvoří vztahy mezi lidmi, výchovná, kulturní a sociální úroveň

Rozdělení životního prostředí není jednotné. Bude se zpřesňovat postupem času.

Podle WICKa:

  1. Místo – životní prostředí jednotlivce – vytváří ho hmotná realita, se kterou je každý jednotlivec v kontaktu nebo může být, na niž působí a která působí na něj. Tato interakce probíhá mimo vůli jednotlivce.
  2. Místo – životní prostředí skupiny – je širší než u jednotlivce. Skupiny mohou mít různý charakter, jsou různě organizované, žijí ve vzájemných vztazích – například rodina. Tento prostor tvoří vlastně životní prostředí. Například stát také má své společné vztahy, stejně tak jiné skupiny.
  3. Místo – životní prostředí lidstva – zahrnuje všechny hmotné podmínky života člověka, zejména celé přírodní bohatství Země, všechny živé organismy a jejich prostředí. Zahrnuje také produkty lidské práce – to, co člověk vytvořil. Do určité míry se to odráží i na životním prostředí – co člověk dosáhl.

Životní prostředí působí různými vlivy a aspekty.

Nemá pouze fyziologické, ale i řadu společensky podmíněných parametrů – etických, kulturních, estetických. Respektování všech interakcí mezi člověkem a životním prostředím je předpokladem komplexního chápání – zahrnuje vlastně životní prostředí člověka.

Životní prostředí je třeba chápat jako otevřený systém, produkt oboustranný – člověk a jeho prostředí, stejně jako vztahy ve společnosti.

Životní prostředí dělíme podle vzniku složek na:

  1. přírodní prostředí – přírodní zdroje – ovzduší, voda, půda, rostlinstvo, živočišstvo, ráz krajiny, hluk, klimatické podmínky, odpady
  2. umělé prostředí – hluk – vážný problém, obytné, pracovní a rekreační prostředí
  3. sociální prostředí – společensko-kulturní prostředí – kultura, léčebné a sociální podmínky, mezilidské vztahy, seberealizace

Životní prostředí dělíme podle činností člověka:

  1. pracovní prostředí – mikroklimatické podmínky, světelné podmínky
  2. obytné prostředí – občanská vybavenost, doprava, kulturní památky
  3. rekreační prostředí