Organizace disponují kromě hmotných aktiv také aktivy, která nelze zachytit ve finančních výkazech. V dnešní moderní době jsou tato aktiva pro úspěch organizací zásadní. Jde především o znalosti, schopnosti a zkušenosti zaměstnanců organizací. Důležitost tohoto neviditelného bohatství neustále roste. Začínající trend snižování potřeby manuálně pracujících, nesoucích náklady, ukazuje zejména na znalostní pracovníky jako na kapitál, do kterého je nezbytné investovat a který je nutné rozvíjet. Dnes je možné řízení znalostí zařadit mezi základní determinanty úspěšnosti moderní organizace. Přirozeným důsledkem jeho implementace do podnikové praxe bylo zavedení řídicí funkce CKO (Chief Knowledge Officer).
Cílem seminární práce je zkoumání vztahu mezi Chief Knowledge Officer a Chief Information Officer, vymezení osobnostních atributů, znalostí a schopností, které jsou pro znalostního manažera nezbytné při výkonu jeho funkce, a určení hlavních úkolů znalostního manažera v organizaci.
Znalostní manažer (CKO)
Znalostní manažer (z anglického Chief Knowledge Officer – CKO) je členem top managementu organizace, kterému jsou delegovány všechny pravomoci a povinnosti související s řízením znalostí v organizaci. Znalostní manažer je koordinátorem zavádění a následného řízení znalostního managementu v organizaci. Úspěch znalostního manažera závisí především na dlouhodobé podpoře ze strany top managementu firmy. Znalostní procesy musí být chápány jako významná součást strategie firmy a měly by být postupně začleňovány do jejího chodu.
Znalostní manažer CKO vs. Informační manažer CIO
V praxi často dochází ke záměně pracovních povinností CKO s náplní práce informačního manažera CIO (Chief Information Officer). Rozdíl mezi těmito pozicemi spočívá v tom, že zatímco pracovní náplň CIO se soustředí především na práci s informačními systémy a dalšími informačními technologiemi, CKO se zaměřuje na širší okruh pracovních povinností. Mnoho top manažerů se domnívá, že CIO může plnit povinnosti CKO. To však není zcela pravda. CKO disponuje na rozdíl od CIO celou řadou odlišných schopností. Lze hovořit zejména o schopnostech komunikačních a sociálních. Zatímco CIO má spíše technické zaměření, může rozvíjet strategii znalostního managementu zaměřenou spíše na technologie než na lidský potenciál a kulturní aspekty znalostního managementu. CIO tedy pracuje především s informacemi, zatímco znalostní manažer se zaměřuje na znalosti. V procesu implementace znalostního management systému (KMS) je CIO technickým konzultantem pro CKO. To však neznamená, že CKO nemusí mít znalosti z oblasti IT. CKO musí rovněž disponovat určitou znalostí IT, aby rozuměl technickým souvislostem a mohl činit strategická rozhodnutí týkající se rozvoje implementovaného KMS.
Osobnostní atributy, vlastnosti a schopnosti CKO
Aby znalostní manažer úspěšně plnil úkoly vyplývající z jeho pozice, je nezbytné, aby disponoval určitými osobnostními atributy. Jde především o:
- pracovní nadšení,
- trpělivost,
- vytrvalost,
- vnímavost,
- inteligenci,
- moudrost,
- celoživotní učení,
- kvalitu a rozsah znalostí,
- schopnost analýzy a
- nezdolnost.
Vlastnosti a schopnosti znalostních manažerů
Současné požadavky na znalostní manažery zahrnují řadu vlastností a schopností nezbytných pro profesionální výkon pracovních povinností. Dlouhý uvádí následující:
- Samostatnost – nezávislé jednání, iniciativa a samostatné rozhodování.
- Komunikační schopnosti – efektivní navazování kontaktů, přesná formulace sdělení či poskytnuté informace.
- Obratnost a vstřícnost – vyslechnutí připomínek a návrhů ostatních a rychlé vyřízení informačních požadavků klientů.
- Empatie – věnování pozornosti tomu, co cítí a říkají druzí.
- Schopnost týmové práce – svědomitá spolupráce s ostatními členy týmu, schopnost sdílet informace, nástroje a know-how při plnění společných úkolů.
- Schopnost vyjednávání – schopnost vyjednat řešení uspokojivé pro všechny strany.
- Pedagogické schopnosti – přizpůsobení předávání znalostí, například způsobu vyjadřování, potřebám posluchačů.
- Zvídavost – schopnost obohacovat vlastní znalosti.
- Schopnost analýzy – rozpoznávání specifik charakteristických pro určitou situaci nebo problém, schopnost identifikovat a vysvětlit příčinné souvislosti.
- Schopnost kritického hodnocení – schopnost hodnotit silné a slabé stránky tvrzení, způsob práce, postup zpracování informací, osoby, organizace atd., a také schopnost začlenit informaci do odpovídajících souvislostí.
- Schopnost vyvozovat závěry – uspořádání různorodých prvků podle vlastností relevantních vůči plánovanému cíli.
- Taktnost a diskrétnost – takt při vyřizování požadavků klientů a respektování důvěrných informací.
- Vytrvalost – schopnost úspěšně dokončit určitou činnost, například projekt, i přes případné problémy, které se vyskytly při její realizaci.
- Preciznost – schopnost držet se předem stanoveného rámce či pravidel s cílem zajistit dokončení práce ve vysoké kvalitě.
- Flexibilita a přizpůsobivost – schopnost reagovat na nové a nečekané pracovní metody či situace.
- Předvídavost – schopnost předvídat události nebo důsledky určité činnosti.
- Rozhodnost – rozhodování ve vhodném okamžiku s ohledem na cíle a dostupné možnosti, volba adekvátních a konkrétních postupů.
- Iniciativnost – využívání představivosti, předkládání návrhů, iniciování a organizování projektů.
- Organizační a vůdčí manažerské schopnosti – schopnost nahlížet na práci a postupy z globální perspektivy, volba adekvátních organizačních metod, vhodná koordinace vlastního času i času podřízených.
Hlavní úkoly CKO v organizaci
Bureš vymezuje následující úkoly znalostního manažera v organizaci:
- obhajoba a prosazování přístupů založených na znalostech a učení,
- vyvíjení, implementace a kontrola znalostní infrastruktury organizace,
- zajišťování primárního kontaktu s externími poskytovateli informací a znalostí,
- poskytování zásadních podnětů pro vytváření znalostí a využívání již existujících procesů,
- seznámení se se společnostmi a technologiemi orientovanými na znalosti,
- schopnost dávat dobrý příklad vysoké úrovně odbornosti a úspěchu ve své činnosti,
- vytváření znalostní strategie a její aktualizace.
Závěr
Koncept řízení znalostí je významnou součástí firemní strategie. Implementace a řízení projektu řízení znalostí leží na bedrech jediné osoby – Chief Knowledge Officera. Je tedy možné tvrdit, že znalostní manažer je klíčovým faktorem úspěšnosti implementace projektu řízení znalostí v organizaci. V seminární práci jsme proto považovali za důležité objasnit význam a hlavní úkoly řízení znalostí v organizaci, stejně jako osobnostní atributy, znalosti a schopnosti, které by měl profesionální znalostní manažer bezpodmínečně zvládat.
