Metody výpočtu HDP

Metody výpočtu HDP

PRODUKTOVÁ (zbožová) – podle této metody HDP vyjadřujeme jako tok finálních výrobků a služeb vyprodukovaných na území dané země vyjádřený v příslušných cenách za určité období (1 rok).

HDP = å^a_i=1 Q_i x P_i

VÝDAJOVÁ (spotřební) – zahrnuje celkové výdaje domácností vynaložené na nákup spotřebních statků (C), hrubé domácí soukromé investice (výdaje firem na nákup investičních statků I_h); státní výdaje na zboží a služby, které zahrnují výdaje státu na nákup spotřebních a investičních statků (G); čistý export (NX).

HDP = C + I_h + G + NX

ČDP = HDP – I_o

DŮCHODOVÁ – podle této metody HDP získáme jako součet důchodů z vlastnictví výrobních faktorů. HDP tvoří:

hrubé mzdy zaměstnanců (M)
čisté úroky – příjmy z vlastnictví kapitálu (U)
renty (R)
odpisy (O)
hrubé zisky právnických osob a důchody individuálních podnikatelů před zdaněním (Z)
nepřímé daně (D)

HDP = M + U + O + R + Z + D

Národní důchod je tvořen souhrnem příjmů z vlastnictví výrobních faktorů; souhrnem zisků právnických osob; souhrnem příjmů fyzických osob vykonávajících podnikatelskou činnost. Označujeme jej jako Y.

Y = HDP – odpisy – nepřímé daně

Osobní důchod – makroekonomická veličina, která představuje souhrn hrubých příjmů jednotlivců. Označujeme Y_o.

Y_o = Y – nerozdělené zisky – daně z příjmů právnických osob – odvody do fondů sociálního a zdravotního pojištění + transferové platby (jednostranné)

Disponibilní důchod – tvořen je souhrnem čistých příjmů jednotlivce. Označujeme Y_d.

Y_d = Y – daně z příjmů fyzických osob – platby do fondů (13,4 %)

Nominální HDP je úroveň HDP vyjádřená v běžných cenách.

Reálný HDP je HDP oceněný ve stálých cenách.

Deflátor = (nominální HDP / reálný HDP) x 100

DEFLÁTOR HDP je index změny cenové hladiny, jehož cílem je převést údaje v běžných cenách na údaje ve stálých cenách. Je to také implicitní souhrnný cenový index, říkáme tomu proto, že změnu cenové hladiny nezúčtujeme přímo, ale tedy nepřímo, tj. porovnáváním nominálního a reálného HDP mohou nastat tři případy:

pokud deflátor > 100 – nominální HDP je vyšší než reálný, z čehož vyplývá, že cenová hladina se v daném období zvýšila oproti předchozímu období.
pokud deflátor = 100 – nominální HDP se rovná reálnému, cenová hladina se nezměnila.
pokud deflátor < 100 – úroveň nominálního HDP je nižší než reálného; došlo ke snížení cenové hladiny.

Příklad:

Výše hrubého nominálního produktu v daném roce byla 1 000 miliard dolarů; úroveň reálného HDP byla 950 miliard dolarů.

Deflátor = (1000/950) x 100 = 105,3 %

Cenová hladina se zvýšila o 5,3 %.

Potenciální agregátní produkt – maximální úroveň HNP, které lze dosáhnout s danou úrovní techniky a technologie, s danou velikostí populace, aniž by došlo k uvolnění inflační laviny. Mohou nastat tři případy:

skutečný agregátní produkt < potenciální produkt
nastává tehdy, když nejsou plně využity všechny výrobní zdroje
provází jej nezaměstnanost
rozdíl mezi skutečným agregátním produktem a potenciálním produktem je deflační mezera. Tento stav může nastat buď v období kontrakce, nebo recese.

skutečný agregátní produkt = potenciální produkt
optimální stav

skutečný agregátní produkt > potenciální produkt
charakteristické pro přehřátí ekonomiky. Rozdíl mezi skutečným agregátním produktem a potenciálním produktem je inflační mezera – tento stav není dlouhodobě udržitelný.

EKONOMICKÁ SÍLA znamená vyjádření absolutní velikosti HDP vytvořeného ekonomikou za jeden rok. Porovnáním ekonomické síly můžeme zjistit její postavení v celosvětovém měřítku (USA, Japonsko, Čína, Indie…).

EKONOMICKÁ ÚROVEŇ – získáme přepočtem HDP na jednoho obyvatele země. Závisí především na stupni využití výrobních zdrojů, úrovni techniky a technologie, produktivitě výrobních faktorů. Přepočet HDP se provádí pomocí aktuálního měnového kurzu, který je dán poměrem kupní síly dvou národních měn. V rámci OECD je ČR na 27. místě.

INDEX ROZVOJE ČLOVĚKA (HDI) – zohledňuje tři ukazatele:

roční reálný HDP na jednoho obyvatele
gramotnost obyvatelstva v %
průměrná délka života obyvatel dané země

ZÁKLADNÍ MAKROEKONOMICKÉ CÍLE

dosahování vysoké úrovně makroekonomických ukazatelů HNP, HDP;
udržování vysoké úrovně zaměstnanosti;
stabilita cenové hladiny;
rovnováha v oblasti vnějších ekonomických vztahů (v oblasti obchodní i platební bilance).