Předvídání vývoje externího prostředí
Jedním z hlavních úkolů analýzy externího prostředí je předvídání vývoje, které se realizuje pomocí různých metod prognózování. Tyto metody jsou předmětem studia vědní disciplíny prognostika.
Prognóza a proces prognózování
Prognóza představuje kvalifikovaný předpovědní odhad budoucího vývoje jevů a procesů. Tyto předpovědi zahrnují kvalitativní i kvantitativní parametry budoucích událostí a určují termíny jejich vzniku. Hlavním cílem prognózy je snížit míru nejistoty, která obklopuje budoucí vývoj. Prognózování se zaměřuje na identifikaci potenciálních příležitostí a hrozeb, které mohou ovlivnit podnik.
Podle časového horizontu dělíme prognózy na:
- Dlouhodobé: 10 – 20 let,
- Střednědobé: 5 – 10 let,
- Krátkodobé: do 5 let.
Současně lze přistoupit k různým přístupům prognózování:
- Zevnitř ven: Prognózování se zaměřuje na podnikové aktivity, které jsou nejcitlivější na vnější změny.
- Zvenku dovnitř: Zkoumají se aspekty vnějšího prostředí, které nemusí být přímo spojeny s podnikáním, ale mohou ovlivnit jeho rozvoj.
Předvídání a adaptace v nestálém externím prostředí
Existují dva hlavní přístupy v strategickém myšlení, které podniky využívají při předvídání budoucnosti:
- Předvídání budoucnosti:
- Tento přístup je charakteristický pro západní Evropu a USA.
- Je rigorózní, analytický a kvantitativní.
- Vytváření budoucnosti:
- Tento přístup je typický pro východní Asii.
- Je subjektivní a vychází z intuice, tušení a originálních nápadů.
- Je tvůrčí a jeho cílem je vytvořit ideální budoucnost.
Budoucnost se jeví jako soubor možností, od známého k neznámému. Lze identifikovat čtyři úrovně budoucnosti:
- Jednoznačná budoucnost: Typická pro zralá odvětví s ustálenou konkurenční strukturou.
- Variantní budoucnost: Obsahuje sadu možných scénářů, přičemž není jisté, který z nich nastane. Je charakteristická pro dozrávající nebo regulovaná odvětví.
- Spojitá budoucnost: Překrývající se scénáře, typické pro podniky v rostoucích a vznikajících odvětvích.
- Nepředvídatelná budoucnost: Je obtížné ji kvantifikovat či definovat. Tyto podmínky jsou typické pro vznikající odvětví nebo prostředí s vysokou nestabilitou.
Na základě míry nejistoty v externím prostředí a vnitřních ambicí může podnik zvolit jeden z následujících přístupů:
- Pasivní přístup: Podnik je lhostejný k vnějším změnám.
- Reaktivní přístup: Podnik reaguje na vnější změny, ale s prodlevou. Tento přístup může vést k trvalému zaostávání.
- Preaktivní přístup: Podnik se připravuje na negativní důsledky vnějších změn předem.
- Vyčkávací přístup: Podnik je v pohotovostním stavu a čeká na správný okamžik k využití příležitostí.
- Adaptační přístup: Podnik reaguje rychle a pružně na příležitosti, které se objeví na existujících trzích.
- Tvořivý přístup: Podnik je iniciativní při zakládání a rozvoji nových odvětví. Tento přístup je typický pro průkopnické firmy.
Volba vhodného postoje závisí nejen na úrovni nejistoty v budoucnosti, ale i na fázi životního cyklu odvětví.
Odvětví ve fázích
- Fáze vzniku: Nejvhodnější je tvořivý postoj.
- Fáze růstu a dozrávání: Nejvhodnější jsou adaptační a vyčkávací postoje.
- Fáze zralosti: Vhodné jsou preaktivní a reaktivní postoje.
- Fáze úpadku: Nejvhodnější je pasivní postoj.
Externí riziko
Podniky mohou čelit různým druhům rizika, které ovlivňují jejich rozhodování:
- Symetrické riziko: Výnosy a ztráty jsou vyvážené, zahrnují vysoké výnosy i vysoké ztráty. Tento typ rizika je běžný u podniků s tvořivým postojem.
- Asymetrické riziko: Vysoké výnosy, ale nízké ztráty. Vyčkávací a průkopnické strategie jsou vhodné pro tento typ rizika.
- Malé nebo žádné riziko: Jde o rizika, která jsou vhodná pro většinu situací a představují důležitou součást každé strategie.
Tímto způsobem lze efektivně předpovědět vývoj externího prostředí a vybrat optimální přístup, který umožní podniku adekvátně reagovat na změny a zajistit jeho úspěšný rozvoj.
Prognostické metody
Matematicko-statistické metody prognózování
Matematicko-statistické metody se zaměřují na zpracování rozsáhlých souborů kvantitativních dat. Předpokládají, že zákonitosti minulosti a současnosti budou platit i v budoucnosti, což však nemusí být vždy pravda.
Heuristické metody prognózování
Heuristické metody jsou založeny na výrocích expertů, kteří mají odborné vzdělání a praktické zkušenosti. Uplatňují se v oblastech, kde budoucí vývoj nelze odvodit pouze z minulosti.
Matematicko-statistické metody
Extrapolační metody
Extrapolační metody jsou založeny na prodlužování dosavadních vývojových tendencí do budoucna, pokud je lze vyjádřit matematickou funkcí a graficky znázornit. Pro konkrétní situace se doporučuje použití exponenciálních, parabolických a logistických funkcí.
- Jednoduchá extrapolace
Tato metoda předpokládá, že podmínky budoucího vývoje budou stejné jako v minulosti. Jedná se o nejjednodušší a méně přesný způsob prodlužování trendů, který slouží jako předběžná informace o budoucím vývoji. - Analytická extrapolace
Tato metoda se zaměřuje na analýzu kauzálních vztahů, které ovlivňují minulý i budoucí vývoj. Podle způsobu identifikace faktorů rozvoje rozlišujeme:- Metoda rozkladu faktorů vývoje
- Metoda vedoucího trendu
- Metoda obalové křivky
Ekonomicko-matematické modelování
Jde o sestavení modelu složitého problému a hledání optimálních variant řešení. Pro výběr variant se používají metody lineárního a dynamického programování, teorie her, simulace a další analytické nástroje.
Heuristické metody
Delfská metoda
Delfská metoda zahrnuje shromažďování, systematické třídění a zpřesňování názorů expertů na objekt prognózy. Základem je anonymita respondentů a zpětná vazba informací. Je vhodná pro prognózování široké a multidisciplinární problematiky.
Brainstorming
Brainstorming je systematicky vedená rychlá diskuse mezi experty různé odbornosti s cílem podnítit nová řešení týkající se předem zvoleného problému. Výhodou této metody je vysoká rychlost získávání výsledků při relativně nízké organizační a finanční náročnosti.
Brainwriting
Tato metoda je odvozena od brainstormingu, avšak diskuse probíhá výlučně písemnou formou. Účastníkům jsou předkládány formuláře se stejným tématem k řešení. Tyto formuláře mohou obíhat mezi experty v několika kolech.
Metoda scénáře
Scénářová metoda logicky a chronologicky popisuje vývojové etapy objektu prognózy. Ukazuje, jak se může budoucí stav vyvinout ze současné situace. Scénář vychází z faktu, že budoucnost je neznámá a není možné ji s jistotou předpovědět. Zohledňuje kombinace budoucích situací, které mohou nastat, a počítá i s průlomovými změnami.
Morfologická analýza
V této metodě se používá morfologická matice pro systematickou a úplnou dekompozici řešeného problému na jeho elementární prvky.
Synektická metoda
Synektická metoda vychází z předpokladu, že pravděpodobnost úspěšného vyřešení problému se zvyšuje pochopením emocionálních a iracionálních složek tvůrčího procesu, které jsou považovány za důležitější než intelektuální a racionální prvky.
Tímto způsobem prognostické metody poskytují širokou škálu nástrojů, které lze aplikovat v různých oblastech a situacích, kde je nezbytné předvídat budoucí vývoj.
