Na Slovensku se začíná mluvit o tzv. Windfall tax, tedy o kontroverzním dodatečném zdanění „nezasloužených“ zisků. Jedná se o mimořádné zdanění zisků, známé také jako zdanění nadměrných zisků, ke kterým došlo v důsledku nepředvídatelných externích vlivů. Co přesně znamená toto dodatečné zdanění, jaké problémy řeší a naopak, jaké má negativní dopady?
Odvětvové a sektorové daně
Odvětvová daň (sektorová daň) je daň zaměřená na konkrétní odvětví národního hospodářství nebo sektor ekonomiky – například bankovnictví či energetiku. Odvětvové daně používá stát v případě mimořádného stavu ekonomiky, kdy některý z oborů odsává z finančních toků peníze bez adekvátní protihodnoty.
Odvětvová / sektorová daň:
- zatěžuje určitou skupinu podniků
- většinou se jedná o bankovní sektor či energetiku
- některým firmám je zavedená zvláštní sazba daně z příjmů právnických osob
Windfall tax
Windfall tax je jedním z typů odvětvové / sektorové daně. Jde o dodatečné zdanění zisků (daň z náhodných zisků), které „přinesl vítr“. Tyto zisky nejsou výsledkem zvýšení kvality služeb, tvorby nových produktů či obecně zefektivnění výrobního procesu, ani lepšího uspokojování preferencí spotřebitelů, ale vznikly v důsledku nepředvídatelných externích vlivů.
Windfall tax byla v minulosti použita i na zdanění mimořádných zisků energetických společností. Právě v těchto dvou klíčových odvětvích (bankovnictví a energetický sektor) zvažuje vláda, respektive ministerstvo financí, zavedení dočasné daně z výjimečně vysokých zisků. Proto se o nich často mluví jako o ziscích „nezasloužených“.
Zavedení je zvažováno i na úrovni Evropské unie.
Válková daň
Zavedení tzv. válečné daně je dnes velmi diskutované téma. Vláda plánuje touto daní z mimořádného či neočekávaného zisku částečně zakrýt díru ve státním rozpočtu. Toto neočekávané zdanění představuje vyšší daňovou sazbu ze zisků vyplývajících z náhlého neočekávaného zisku konkrétní společnosti či odvětví. Často se tak děje v důsledku geopolitických nepokojů, válek nebo přírodních katastrof, které způsobují neobvyklé nárůsty poptávky a/nebo přerušení dodávek.
Příklady uplatnění dodatečného zdanění v historii
Historicky byly daně z neočekávaných zisků uvalovány v důsledku oportunistického zvyšování cen nebo ziskovosti, ať už skutečné nebo domnělé. Pozoruhodné případy náhlého a dramatického nárůstu zisků ropného průmyslu, které vyvolaly takové daně po celém světě, zahrnují ropné embargo OPEC v 70. letech 20. století, války v Perském zálivu a globální ekonomické sankce uvalené na Rusko a následný nedostatek ropy a plynu v reakci na jejich invazi na Ukrajinu v roce 2022.
Thatcherová daň v roce 1979
Tento typ daně byl poprvé použit slavnou konzervativní političkou a dlouholetou premiérkou Spojeného království Margaret Thatcherovou. V roce 1981 byla v Británii zavedena mimořádná daň ze zisků komerčních bank, které výrazně profitovaly z toho, že BoE (Bank of England, centrální banka Velké Británie) v důsledku obrovského růstu cenové hladiny zvyšovala svou základní úrokovou sazbu, která v listopadu 1979 dosáhla až na dnes nemyslitelných 17 %. Inflace však byla i v následujícím roce stále vysoká, meziroční růst cen spotřebního zboží dosáhl v květnu 1980 hodnoty 21,91 %, průměrná inflace v tomto roce činila přesně 18 %. Transmise měnové politiky bohužel není okamžitá.
Crude Oil Windfall Profit Tax 1980
Jedním z prvních případů byla daň uvalená na ropné společnosti ve Spojených státech amerických v roce 1980 (Crude Oil Windfall Profit Tax), které zaznamenaly neočekávané zisky v důsledku ropného šoku.[1][2]
Windfall tax v bankovnictví v České republice 2022
Komerční banky dnes výrazně profitují ze zvyšování regulovaných úrokových sazeb Českou národní bankou (samozřejmě v reakci na mimořádně vysokou míru inflace), které z pohledu posledních 20 let nemá obdoby. Na tom by samo o sobě nebylo nic špatného, nominální úrokové sazby nejsou fixní veličina a v dnešním systému elastických peněz se přizpůsobují vývoji ekonomiky. Problém však nastává v obrovském rozdílu mezi úrokovou sazbou, za kterou si obchodní banky ukládají a nechávají úročit svou přebytečnou likviditu v centrální bance (tzv. 2T repo sazba), a sazbou, kterou komerční banky úročí prostředky na termínovaných vkladech svých klientů.
Pro představu: základní úroková sazba, za kterou se realizují tzv. repo operace, odpovídá například hodnotě 7 %, zatímco průměrná úroková sazba u krátkodobých termínovaných vkladů komerčních bank je ve výši 3 % p.a. Je však nutné poznamenat, že tento rozdíl se postupně snižuje tím, jak se bankovní sektor adaptuje na měnovou politiku ČNB, jejíž kroky jsou čím dál lépe předvídatelné.
Rozdíl mezi těmito nominálními veličinami představuje zisk bank, který je způsoben pouze vlivem měnové politiky (stejně jako vysoké úrokové sazby u komerčních úvěrů).
Windfall tax v energetice 2022
V energetice je situace podobná. Náhlý nárůst cen využitelných energií (zejména elektřiny, zemního plynu a ropy) byl způsoben obrovským růstem cen těchto komodit na burzách, kde se obchodují. Tyto ceny rostly již před stále probíhající válkou na území Ukrajiny, avšak tato velmi negativní událost ještě umocnila růst cen těchto naprosto klíčových vstupů do výroby širokého spektra spotřebních i kapitálových statků. Obrovský pozitivní rozdíl mezi příjmy a náklady energetických společností je tedy způsoben shodou pro ně příznivých náhod a nejistotou ohledně budoucího vývoje cen těchto zdrojů, nikoli žádným zlepšením poskytovaných služeb. Zisk zde tedy opět není „zasloužený“.
V roce 2022 vláda Petra Fialy zvažuje zavedení této daně v souvislosti se zisky z cen surovin a energií. Windfall tax bude v ČR fungovat jako 60% daňová přirážka aplikovaná na nadměrný zisk firem z oblasti výroby a obchodu s energií, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv. Nadměrný zisk je stanoven jako rozdíl mezi základem daně v daném roce a průměrem základů daně za poslední 4 roky (tj. 2018–2021) zvýšeným o 20 %.
Odvod z elektřiny ze slunečního záření 2010
V České republice má charakter této daně odvod z elektřiny ze slunečního záření zavedený v roce 2010.
