Název článku:
21 kroků, jak správně založit a nastartovat podnik
Obsah článku:
V článku Jak začít podnikat: Možnosti vstupu do podnikání jsme rozebírali možnosti vstupu podnikatele do podnikání. Přinášíme souhrn praktických doporučení, jak správně založit a nastartovat podnik:
- Důkladné promyšlení a zodpovězení základní otázky: Do čeho vstupuji, co chci dosáhnout a jakou cestou a prostředky se dostanu k cíli.
- Zjištění a posouzení osobních předpokladů pro podnikání (např. i formou testů), příležitostí na trhu, možností financování.
- Rekapitulace všech očekávaných počátečních nákladů (výdajů) a posouzení prostředků, které jsou k dispozici vzhledem k jejich celkové potřebě. Položit si otázky: Kolik startovacího kapitálu potřebuji, kolik vlastního kapitálu mohu vložit, kolik cizího kapitálu budu potřebovat a kde ho získám, kolik je k tomu nutných záruk.
- Propojit se například s Národní agenturou pro rozvoj malého a středního podnikání (NARMSP), regionálním poradenským a informačním centrem (RPIC), podnikatelským a inovačním centrem (BIC) nebo tzv. Centry prvního kontaktu (CPK), případně s dalšími odbornými poradci, např. regionální rozvojovou agenturou, za účelem získání kvalitních a aktuálních informací o požadavcích pro založení podniku.
- Najít si dobrého právního, finančního a daňového poradce.
- Výběr vhodné právní formy podnikání (možná kritéria výběru: způsob a rozsah ručení, oprávnění k řízení podniku, tj. zastupování podniku navenek, vedení podniku apod., počet zakladatelů, rozsah počátečního kapitálu, administrativní náročnost založení podniku, účast na zisku, finanční možnosti, přístup k cizímu kapitálu, povinnosti zveřejňování apod.).
- Výběr vhodné lokality pro podnikání s ohledem na dodavatele, zákazníky, pracovní sílu, zdroje surovin apod., informovat se na obecním úřadě o územních plánech v okolí předpokládaného sídla podniku a o místních poplatcích a daních (tyto podle zákona č. 582/2004 Sb. o místních daních a místním poplatku za komunální odpady a drobné stavební odpady vyhlašují obecní, městské a místní zastupitelstva svými obecně závaznými nařízeními – OZN). Jde například o tyto místní daně a poplatky: daň z nemovitostí (zahrnuje daň z pozemků, daň ze staveb a daň z bytů a nebytových prostor v bytovém domě), daň za užívání veřejného prostranství, daň za ubytování, daň za nevýherní hrací přístroje, daň za prodejní automaty, místní poplatek za komunální odpady a drobné stavební odpady, daň za vjezd a setrvání motorového vozidla v historické části města atd. (za psa, za jaderná zařízení). Současně místní daní, kterou může ukládat vyšší územní celek, je také daň z motorových vozidel. Jejich výši, výpočet a splatnost určují OZN měst a obcí (kromě daně z motorových vozidel). Současně na obecním či městském úřadě vyřídit povolení k provozu a povolení otevírací doby provozovny.
- Návštěva příslušného živnostenského úřadu (na obecním úřadě), nebo jiné instituce (rejstříkový soud – obchodní rejstřík) za účelem získání potřebného oprávnění pro vybranou oblast podnikání a doložení požadovaných údajů (výpis z rejstříku trestů – pozn. tento již vyřizuje také Jednotné kontaktní místo, doklad o odborné způsobilosti, délka praxe apod.), zaplacení poplatků (možnost i elektronické komunikace). Do živnostenského oprávnění je někdy vhodné uvést „širší“ předmět podnikání (za který se od 1.10.2007 platí zvlášť), čímž se vyloučí jeho doplňky a návštěvy živnostenského úřadu či obchodního rejstříku při rozšíření podnikatelské činnosti.
- Po získání živnostenského listu nebo jiného oprávnění k podnikání zajistit ověřené kopie (vyžádá téměř každá instituce).
- Otevření podnikatelského bankovního účtu podle kritérií nabízených služeb a jeho umístění.
- Vypracovat podnikatelský plán. Můžete využít služby NARMSP, RPIC, BIC, CPK, případně dalších odborných poradců.
- Stanovit si reálný finanční plán. Provést důkladnou analýzu ekonomického prostředí a marketingový průzkum trhu.
- Do 30 dnů od získání živnostenského listu se zaregistrovat na příslušném daňovém úřadě na předepsaném tiskopise (přidělení daňového identifikačního čísla – DIČ), po vzniku jednotných kontaktních míst na ŽÚ je to možné i tam (taktéž přihlášení do systému zdravotního pojištění), při zaměstnávání jiných osob se hlásit jako plátce daně ze závislé činnosti a odvádět pravidelně měsíčně příslušnou částku z mzdových podkladů.
- Při využití motorového vozidla pro podnikatelské účely podat daňové přiznání k dani z motorových vozidel a daň uhradit (od 1.1. 2005). Poznámka: Od 1.1. 2008 při daňové povinnosti do 20 000 Kč (663,878 Eur) se zálohy na tuto daň neplatí a daňové přiznání stačí podat do 31.1. následujícího roku.
- Do 8 dnů od zahájení podnikání se přihlásit v příslušné zdravotní pojišťovně (znovu možnost vyřízení přes Jednotné kontaktní místo) (včetně zaměstnanců) i v pobočce Sociální pojišťovny a odvádět měsíčně příspěvky do fondů a to zdravotního (10 % + 4 % z vyměřovacího základu, osoba samostatně výdělečně činná – OSVČ platí 14 %), nemocenského (1,4 % + 1,4 %, OSVČ platí 4,4 %), důchodového pojištění (21,75 % (v těchto procentech jsou zahrnuty odvody do starobního pojištění, invalidního pojištění a do rezervního fondu solidarity), + 7 %, OSVČ důchodové pojištění platí ve výši 28,75 % (z toho starobní 18 %, invalidní 6 % a do rezervního fondu 4,75 %)), dále zaměstnavatel platí pojistné na úrazové pojištění zaměstnanců (0,8 %, od 1.1. 2007 0,3 % – 2,1 % podle stupně nebezpečnostní třídy), dále se platí příspěvky na pojištění v nezaměstnanosti (1 % + 1 %, OSVČ platí dobrovolně 2 %) a odvádí se i příspěvek do garančního fondu (podle zákona o službách zaměstnanosti 0,25 % z vyměřovacího základu – tento hradí pouze zaměstnavatel). V souladu se zákonem č. 82/2005 Sb. o nelegální práci a nelegálním zaměstnávání musí zaměstnavatel přihlásit nového zaměstnance do registru pojištěnců v Sociální pojišťovně ještě před nástupem do práce (i prostřednictvím SMS zprávy, faxem nebo e-mailem). Při více než 9 zaměstnancích je s touto institucí povinná elektronická komunikace.
- Při zaměstnávání pracovníků je nutné vytvořit sociální fond (stravenky, příspěvek na přímé stravování) podle zákona o sociálním fondu č. 152/1994 Sb. a jeho novel (minimálně 0,6 % z hrubého objemu mezd vyplacených zaměstnancům v příslušném kalendářním roce, z kterých se stanovuje průměrný výdělek pro pracovněprávní účely), zabezpečovat ve všech směnách stravování přímo na pracovišti nebo v jeho blízkosti, provést opatření nutná k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci dle zákona č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) a zákona č. 309/2006 Sb. o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, písemně hlásit úřadu práce, sociálních věcí a rodiny (ÚP, SPaR) každé volné pracovní místo do 5 pracovních dnů. Vytvářet pracovní místa pro občany s postižením, pokud podnik zaměstnává 20 a více zaměstnanců, je povinen zaměstnat stanovený podíl občanů se zdravotním postižením, pokud je v evidenci ÚP, SPaR řada uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením (3,2 % z celkového počtu zaměstnanců), nebo odvádět příslušný odvod za nesplnění povinného podílu zaměstnávání občanů se zdravotním postižením v souladu se zákonem č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti (ročně ve výši trojnásobku minimální mzdy za každého chybějícího občana do naplnění stanoveného podílu).
- Pokud byl v posledních 12 po sobě jdoucích měsících obrat vyšší než 35 000 Eur (minulý rok 1,5 mil. Kč), je nutné se registrovat jako plátce DPH (možno i dobrovolně při nižším obratu). Daňový úřad přidělí identifikační číslo pro DPH.
- V případě uskutečňování obchodní činnosti a zákonem vymezených služeb zajistit si elektronickou registrační pokladnu a její registraci na daňovém úřadě.
- Uzavření smluv s dodavateli (plynu, elektrické energie, vody, odvozu komunálního odpadu, dodávky zboží apod.).
- Zajištění zdravotního průkazu v potravinářské činnosti (výroba, prodej). Musí ho mít všichni zaměstnanci provozovny.
- V souvislosti s možnými důsledky uplatnění zákona o konkursu a vyrovnání při podnikání jednoho z manželů požádat s dostatečným předstihem o zrušení bezpodílového spoluvlastnictví manželů.
