Centrální banka a centrální bankovnictví

Vznik a vývoj centrálního bankovnictví

První centrální banky začaly vznikat koncem 17. století. Bylo to období, kdy v oběhu byly mince, nikoli však z drahých kovů, dále státní pohledávky a klasické bankovky. V 17. století mohla klasické bankovky vydávat jakákoli banka a tyto bankovky byly směnitelné za zlato. V té době se mnohé státy zadlužovaly na domácím trhu.

Příčiny vzniku centrální banky

Pokud panovník neměl dostatek peněz, půjčil si je od obchodní banky působící na jeho území. Pokud ale půjčil, musel je také splatit, včetně úroků. Proto panovník začíná zakládat vlastní centrální banku.

Panovník potřeboval financovat své zájmy i zájmy státu. Proto zřídil vlastní centrální banku, která vydávala peníze. Později byl vznik centrální banky spojen rovněž s úvěrováním státního rozpočtu.

Státní rozpočet SR

Co se týká úvěrování státního rozpočtu SR po roce 1993, centrální banka NBS mohla financovat schodek státního rozpočtu, avšak toto financování bylo limitováno na období nejvýše 5 měsíců a do určité výše HDP. V současnosti, tedy od 1. 5. 2001, NBS nesmí přímo financovat schodek státního rozpočtu.

Příčiny zakládání centrálních bank

Příčiny zakládání centrálních bank jsou následující:

1. finanční zájmy státu
2. potřeba vedení účetnictví pro panovníka
3. centralizace emise hotovostních peněz

Způsoby vzniku centrálních bank

Známé jsou tři způsoby vzniku centrální banky:

1. V roce 1654 vzniká ve Stockholmu první centrální banka, a to přeměnou soukromé obchodní banky na centrální banku. Protože každá banka měla své vlastní bankovky a ty měly různou směnitelnost, panovník pověřil jednu banku emisí bankovek, které byly puštěny do oběhu a ostatní banky je musely přijímat.
2. Centrální banka vzniká na základě udělení práva soukromé obchodní bance k emisi bankovek. Panovník vybral jednu obchodní banku, která bude vydávat bankovky. Aby ovlivnil ostatní banky, které mohly stále vydávat své bankovky, avšak neměly je dále emitovat, zavedl zdanění bankovek vydaných těmito bankami. Ostatní banky pak s panovníkem (s bankou, která měla emitovat bankovky) souhlasily.
3. Panovník založil zcela novou instituci. V roce 1694 tímto způsobem vznikla v Anglii Bank of England, která vydávala státní pokladniční poukázky. Tato banka funguje dodnes.

Charakteristické znaky centrální banky

1. emisní monopol – centrální banka má monopol na emisi hotovostních peněz
2. realizace měnové politiky – v současnosti je klíčové, zda je centrální banka nezávislá či závislá na vládě
3. regulace a dohled nad bankovním systémem – centrální banka stanovuje základní rámec pro zakládání a fungování bank

Rozdíly mezi centrálními bankami

Základní rozdíly mezi centrálními bankami v tržních ekonomikách závisí na následujících faktorech:

1. stupeň samostatnosti
2. hlavní cíle měnové politiky
3. podíl na bankovním dohledu
4. forma vlastnictví centrální banky
5. organizační struktura centrální banky

Stupeň samostatnosti

• vysoký – Evropská CB, CB Švýcarska, CB Nového Zélandu, NBS
• střední – CB USA, CB Velké Británie
• nízký – CB Japonska (do roku 1998 byla přímo závislá na vládě)

Vyšší míra samostatnosti zpravidla koreluje s nižší mírou inflace (jsou však i výjimky).

Hlavní cíle měnové politiky

• základním cílem měnové politiky u nás byla stabilita měny, která byla v návaznosti na ekonomický vývoj transformována na cenovou stabilitu (Evropská CB, NBS)
• cenová stabilita je širší pojem než stabilita měny, tedy je-li zajištěna cenová stabilita, je zároveň zajištěna i stabilita měny
• v některých zemích je hlavním cílem zajištění průběžného ekonomického růstu (USA, Japonsko)

Podíl na bankovním dohledu

• dominantní – centrální banka (Itálie, SR)
• střední – bankovní dohled vykonává kromě CB i specializované instituce (Japonsko, USA, Finsko)
• nízký – centrální banka se bankovního dohledu přímo neúčastní, ten je svěřen jiné instituci (Dánsko, Švédsko, Velká Británie, Nový Zéland), CB však dohlíží na celý bankovní systém

Forma vlastnictví centrální banky

• stát je 100% vlastníkem – Francie, Německo, Velká Británie, Česko, Slovensko
• centrální banka založená státem může být zřízena také jako akciová společnost (a.s.), rozlišujeme dvě kategorie:
  • 1. kategorie – stát vlastní většinový podíl (více než 50 %) – Japonsko 55 %, Belgie 50 %, kde zbývajících 50 % je kótováno na burze
  • 2. kategorie – stát vlastní méně než 50 % – USA (12 členských bank), Švýcarsko – část vlastní stát a zbytek několik soukromých osob, jejichž podíl nelze převést

Organizační struktura CB

• jediná ČB se svými pobočkami – ve většině zemí EU i SR
• více ČB se svými pobočkami – USA

Mezi centrálními bankami existují i výjimky, které se vymykají běžné struktuře:

1. výjimky směrem dolů
   • v zemi nemusí existovat žádná centrální banka, musí však existovat instituce, která ji nahrazuje
   • hotovostní peníze pak může emitovat instituce, která je k tomu pověřena, například Menová rada (Argentina), pověřená zahraniční centrální banka (Lucembursko, kde belgická centrální banka zajišťovala emisi peněz) nebo zahraniční centrální banka v rámci dolarizace, tedy oficiální náhrady domácí měny cizí měnou, přičemž nejde o zavedení eura
2. výjimky směrem nahoru (nadstandard)
   • v ekonomice může působit více centrálních bank – USA, kde je země rozdělena na měnové distrikty s 12 distriktními centrálními bankami, které emitují peníze ve stejném poměru 1:1 jako centrální banka
   • v zemi reálně obíhají bankovky několika bank – ve Velké Británii mohou obíhat bankovky 4 bank – Bank of England a 3 skotské banky

Funkce centrální banky

Známé jsou makroekonomické a mikroekonomické funkce centrální banky:

Makroekonomické funkce CB:

• emise hotovostních bankovek či mincí – technická záležitost uvádění peněz do oběhu
• měnová politika – otázkou zůstává, do jaké míry je CB odpovědná za měnovou politiku
• devizová činnost – výrazně ovlivňuje vývoj směnného kurzu domácí měny

Mikroekonomické funkce CB:

• regulace a dohled nad bankovním systémem
• banka bank – zajišťuje operace mezi jednotlivými bankami
• banka státu či vládní banka – CB však není zřízena za účelem úvěrování státu, přímé půjčky jsou zakázány
• reprezentace státu v měnových záležitostech – CB je vrcholnou měnovou autoritou, guvernér na zasedáních Evropského systému centrálních bank hájí zájmy vlastní země

Rozvaha centrální banky v tržní ekonomice

Aktiva centrální banky

Mezi aktiva centrální banky řadíme:

1. pokladní hotovost
2. nákup cenných papírů
3. úvěry poskytnuté domácím bankám
4. úvěry poskytnuté státu
5. úvěry poskytnuté domácím nebankovním subjektům
6. úvěry poskytnuté zahraničním subjektům
7. devizové rezervy a zlato
8. majetkové účasti
9. hmotný a nehmotný majetek
10. nákup vlastních cenných papírů
11. ostatní aktiva
12. konečný výsledek hospodaření – ztráta

Pasiva centrální banky

Mezi pasiva centrální banky patří:

1. emise oběživa
2. povinné minimální rezervy bank
3. vklady státu
4. vklady domácích nebankovních subjektů
5. vklady zahraničních subjektů
6. kapitál
7. rezervní fondy
8. rezervy
9. emitované vlastní cenné papíry
10. ostatní pasiva
11. konečný výsledek hospodaření – zisk