Název článku:
Daňový systém Slovenské republiky
Obsah článku:
Nejdůležitější příjmy státního rozpočtu Slovenské republiky tvoří daně. Představují téměř 90 % všech příjmů. Slovensko během své existence prošlo mnoha změnami, které měly dopad i na daňový systém. Nejvýznamnější z nich byla daňová reforma z roku 2004, která vznikla v důsledku několika společenských a politických změn, jako jsou reforma sociálního systému, důchodového systému a reforma zdravotnictví. Jejím cílem bylo odstranit deformující účinky daňových zákonů, odstranit dvojí zdanění příjmů, zjednodušit daňovou soustavu a zatraktivnit Slovensko pro zahraniční investory.
Daňové zákony
Bylo novelizováno, zrušeno nebo přijato několik zákonů. U daně z příjmů fyzických osob je daňová sazba 19 %, pokud částka nepřesáhne 176,8násobek částky platného životního minima, nebo 25 %, pokud částka tuto hranici překročí. Ke snížení daňové zátěže fyzických osob přispělo také zvýšení nezdanitelné částky na daňovníka, a to na výši 19,2násobku částky životního minima.
Reformou byly rovněž přijaty zákony o spotřebních daních – bylo vydáno pět nových zákonů o daních ze spotřeby piva, vína, lihu, tabáku a tabákových výrobků a minerálních olejů. V rámci harmonizace daňového systému SR s daňovým systémem EU byl přijat nový zákon o dani z přidané hodnoty. Reformou byly upraveny také majetkové daně. Mezi nejdůležitější body patřila fiskální decentralizace, která posílila pravomoci samosprávných celků, snížení sazeb daně a zrušení nebo nahrazení některých místních daní.
Daňové principy
Návrh daňové reformy byl založen na principech spravedlnosti a proporcionality. Stejné daňové objekty jsou zdaňovány stejně (horizontální spravedlnost) a čím vyšší je předmět daně, tím vyšší daň daňovník zaplatí (vertikální spravedlnost), přičemž je zachována zásada proporcionality. Podle mezinárodní analýzy je Slovenská republika v jednoduchosti placení daní na 122. místě z 178 hodnocených zemí světa. V EU jsou na tom hůře pouze Česko, Maďarsko, Rumunsko a Polsko.
Placení daní a kontrola
Postup při placení daní, stejně jako daňová kontrola, vymáhání daně a další související otázky jsou obecně upraveny zákonem č. 563/2009 Sb. o správě daní. Nicméně placení daní je speciálně upraveno v různých zákonech, které upravují jednotlivé druhy daní. Zákon o správě daní a poplatků se použije doplňkově, pokud pro daný druh daně není stanoveno jinak. Kromě zákonů je placení daní upraveno i ve všeobecných nařízeních obcí (místní daně).
Z pohledu občanů, tedy fyzických osob, je zvláště důležité placení daně z příjmů a místních daní. Ostatní daně občané platí buď jako součást ceny výrobku, nebo jako podnikatelé, a to buď ve svém jménu, nebo v jménu právnické osoby (obchodní společnost, občanské sdružení apod.).
Členění daní
Podle toho, zda jsou tyto daně zahrnuty v ceně výrobku, který kupujeme, nebo jsou placeny přímo úřadu, dělíme daně na přímé a nepřímé daně.
Přímé daně
Přímé daně jsou:
- daň z příjmů fyzických a právnických osob (zákon o dani z příjmů)
- daň z motorových vozidel (zákon o motorových vozidlech)
- místní daně:
- daň z nemovitostí (zákon o místních daních)
- daň za psa (zákon o místních daních)
- daň za užívání veřejného prostranství (zákon o místních daních)
- daň za ubytování (zákon o místních daních)
- daň za prodejní automaty (zákon o místních daních)
- daň za nevýherní hrací přístroje (zákon o místních daních)
- daň za vjezd a setrvání motorového vozidla v historické části města (zákon o místních daních)
- daň za jaderné zařízení (zákon o místních daních)
Nepřímé daně
Nepřímé daně jsou:
- a) daň z přidané hodnoty – DPH (zákon o DPH)
- b) spotřební daně:
- z piva (zákon o spotřební dani z piva)
- z lihu (zákon o spotřební dani z lihu)
- z vína (zákon o spotřební dani z vína)
- z minerálních olejů (zákon o spotřební dani z minerálního oleje)
- z tabákových výrobků (zákon o spotřební dani z tabákových výrobků)
- z elektřiny, uhlí a zemního plynu (zákon o spotřební dani z elektřiny, uhlí a zemního plynu)
Výnosy z DPH, daně z příjmů, daně z motorových vozidel a spotřebních daní plynou do státního rozpočtu, odkud je malá část přerozdělena také obcím a samosprávným krajům (VÚC). Obce mají přímé příjmy z místních daní. Od roku 2015 je daň z motorových vozidel státnorozpočtovou daní.
Správci daně
Výběr daní zabezpečují správci daně, kterými jsou:
- finanční správa pro DPH, daň z příjmů, daň z motorových vozidel, spotřební daně
- obce pro daň z nemovitostí a místní daně, které obec zavede