Ústava Slovenské republiky – Čl. 43
Svoboda vědeckého bádání a umění je zaručena. Práva na výsledky tvůrčí duševní činnosti chrání zákon.
Duševní vlastnictví
Z právního hlediska je „duševní vlastnictví“ zastřešující pojem pro různé formy nároků, které se vztahují k různým nápadům, myšlenkám nebo jiným nehmotným statkům a právům. Nositel takového právního nároku je obecně oprávněn k výkonu různých výlučných práv v souvislosti s předmětem duševního vlastnictví. Pojem „duševní vlastnictví“ reflektuje skutečnost, že předmětem duševního vlastnictví je výsledek tvůrčí nebo intelektuální činnosti, který by měl být stejně právně chráněn jako jiné formy vlastnictví či majetku. Duševní vlastnictví v nejširším slova smyslu je výsledkem duševní tvůrčí činnosti lidí. Jedná se o předměty nehmotné, a tedy obtížně představitelné. Je to něco, co nelze uchopit do rukou, vidět ani vnímat smysly, přesto však má svou peněžně vyčíslitelnou hodnotu. Znakem předmětů duševního vlastnictví je jejich schopnost stát se předmětem společenských vztahů, zejména pak obchodních vztahů.
Duševní vlastnictví představuje v současné společnosti významný a hodnotný majetek a tvoří nedílnou součást tržního hospodářství. Firmy v sílící konkurenci si stále více uvědomují jeho význam pro rozvoj a prosperitu podniku. Přesto se v praxi setkáváme spíše s tím, že správa majetku nehmotné povahy je prováděna nedostatečně nebo vůbec ne.
Názory na dělení v oblasti duševního vlastnictví nejsou jednotné. Předměty duševního vlastnictví však lze v zásadě rozdělit na průmyslové vlastnictví a autorské právo.
Průmyslové vlastnictví
Průmyslové vlastnictví lze rozdělit na:
- technická řešení (patenty, užitné vzory, designy, topografie polovodičových výrobků)
- práva k označení (ochranné známky, označení původu, obchodní jméno)
- souvislá práva (odrůdy rostlin, plemena zvířat, obchodní tajemství, know-how)
Autorské právo
Autorské právo lze rozdělit na práva:
- k dílům,
- souvisící s autorským právem,
- počítačové programy,
- databáze
Ochrana duševního vlastnictví
Je přirozené chránit svůj majetek. Je však třeba si uvědomit, že ochranu potřebuje i nehmotný majetek. Ochrana duševního – nehmotného majetku má odlišný charakter. Způsob ochrany duševního vlastnictví řeší stát pouze prostřednictvím zákonů.
Odhady Mezinárodní obchodní komory naznačují, že v roce 2003 představovaly plagiáty duševního vlastnictví 6 % světového obchodu, což odpovídá hodnotě přibližně 456 miliard dolarů. Příkladem tohoto problému je rostoucí množství zabavených padělaných léků, hraček, oděvů, součástek aut a letadel, elektrických spotřebičů a potravin, které nesplňovaly požadavky ochrany zdraví, bezpečnosti a kvality, neposkytovaly záruky, návody k použití apod.
Průmyslová práva jsou chráněna zápisem do příslušného rejstříku prostřednictvím k tomu určeného orgánu státní správy. Na Slovensku je to Úřad průmyslového vlastnictví Slovenské republiky se sídlem v Banské Bystrici. ÚPV SR je ústředním orgánem státní správy pro oblast průmyslového vlastnictví. Vede ústřední fond patentové a známkové dokumentace. Internetová stránka úřadu obsahuje tiskopisy přihlášek pro předměty průmyslového vlastnictví, jakož i informace pro přihlašovatele. Autorské právo je chráněno již vytvořením díla. Na podporu slouží autorské svazy.
Právo duševního vlastnictví je upraveno různě v závislosti na jurisdikci jednotlivých států. V poslední době však dochází k harmonizaci právních řádů jednotlivých zemí i v této oblasti. Harmonizace probíhá nejen na půdě Evropské unie, ale také prostřednictvím mezinárodních organizací, jako je například WTO (World Trade Organization) (např. Dohoda z roku 1994 o obchodních aspektech práv duševního vlastnictví).
Evropský patentový úřad je cenným zdrojem informací. Pokud chce přihlašovatel získat patentovou ochranu ve dvou či více státech, které jsou členy Evropské patentové organizace, může podat evropskou patentovou přihlášku na ÚPV SR nebo přímo na Evropský patentový úřad se sídlem v Mnichově.
Jednou z nejvýznamnějších organizací, která se zabývá touto problematikou, je WIPO (World Intellectual Property Organization), tedy Mezinárodní organizace duševního vlastnictví. Zabývá se rozvojem a hodnocením dostupného mezinárodního systému duševního vlastnictví. WIPO byla založena v roce 1967 s pověřením členských států k podpoře ochrany duševního vlastnictví ve světě prostřednictvím spolupráce s jednotlivými členskými státy a dalšími mezinárodními organizacemi.
Sankce za porušování autorského práva
Autorské právo je na území Slovenské republiky upraveno zákonem č. 618/2003 Sb. o autorském právu a právech souvisejících s autorským právem (autorský zákon). Tento zákon upravuje vztahy vznikající v souvislosti s vytvořením a užitím uměleckého a vědeckého díla, uměleckého výkonu, výrobou a užitím zvukového a zvukově-obrazového záznamu, vysíláním a užitím rozhlasového a televizního vysílání a v souvislosti se zhotovením a užitím databáze tak, aby byla chráněna práva a oprávněné zájmy autora, výkonného umělce, výrobce zvukového a zvukově-obrazového záznamu, rozhlasového a televizního vysílatele a zhotovitele databáze.
Následkem porušení jednotlivých ustanovení autorského zákona, tj. porušení autorského práva, může být podle platných právních předpisů Slovenské republiky vydáno rozhodnutí:
- v občanskoprávním řízení, o zdržení se jakéhokoli dalšího užívání díla, nařízení vymazání či vydání nelegálních kopií a rovněž může být rozhodnuto o zaplacení náhrady způsobené škody (jak materiální, tak i nemateriální újmy) či vydání bezdůvodného obohacení získaného z nelegálního užívání díla. Soud obvykle rozhodne také o povinnosti uhradit náklady řízení, které mohou dosahovat vysoké částky;
- v trestněprávním řízení. Trestní zákoník v § 283 vymezuje objektivní stránku trestného činu porušování autorského práva. Objektivní stránkou tohoto trestného činu je jednání, kterým je neoprávněné zasáhnutí do zákonem chráněných práv k autorskému dílu. Neoprávněným zásahem se rozumí zejména přivlastnění si autorství díla a jakékoli zveřejnění díla bez souhlasu autora, případně se souhlasem autora, ale se změnami v díle, na které autor nedal souhlas, a také použití díla tak, že znehodnocuje jeho uměleckou hodnotu. Trestní zákoník v těchto případech stanoví možnost uložení sankcí:
- ve formě trestu odnětí svobody, který může být v zákonem stanovených případech až do 5 let;
- vysoké pokuty;
- propadnutí majetku.
