Ekonomické teorie od historie po současnost

Název článku:
Ekonomické teorie od historie po současnost

Obsah článku:
Přehled ekonomických teorií od historie po současnost. Uvedené teorie jsou zdrojem a východiskem moderních teorií tržního hospodářství, o které se opírá praxe vyspělých tržních ekonomik. Podívejte se na přehled vývoje ekonomického myšlení v kostce. Na konci stránky naleznete přehledné tabulky etapami vývoje ekonomického myšlení a nejvýznamnějších ekonomů v historii.

Zdroje ekonomického myšlení

1. Bible

Prvotním ekonomickým zdrojem je Bible, která popisuje ponaučení o půdě, práci a kapitálu. Rozpracovanými principy jsou solidarita a subsidiarita (výpomoc nebo podpora).

2. Starověk

Další vývojovou etapou je starověk, konkrétně antické Řecko. Představitelé Xenofón, Platón a Aristoteles se ve svých dílech zabývali ekonomickými pojmy, nejvýznamněji Aristoteles. U Aristotela můžeme nalézt pojmy užitná hodnota, směnná hodnota či ekonomika.

3. Středověk

Středověkým představitelem ekonomie je scholastik Tomáš Akvinský. Tomáš Akvinský vysvětlil pojem spravedlivá cena. Navázal na učení Aristotela a snažil se je rozpracovat v duchu nábožensko-etických norem.

4. Merkantilizmus

Merkantilismus a jeho ekonomické teorie řadíme do 16. – 18. století, kdy probíhaly dobývací války s cílem zmocnit se drahých kovů. Drahé kovy podnítily myšlenky bohatství.

5. Fyziokratismus

Fyziokratismus odmítal přeceňování významu peněz nebo drahých kovů a za hlavní zdroj bohatství země považoval zemědělství. Představitelem byl Quesnay, který rozdělil společnost na 3 třídy:

• 1. třída – vlastníci půdy,
• 2. třída – produktivní třída (pracující v zemědělství),
• 3. třída – sterilní (ostatní).

6. Klasická ekonomie

Hlavními představiteli klasické ekonomie byli William Petty, Adam Smith a David Ricardo, kteří soustředili svou pozornost na tzv. teorii pracovní hodnoty. Podle této teorie velikost hodnoty zboží závisí na množství práce, jež bylo vynaloženo na jeho výrobu.

Adam Smith je autorem díla Bohatství národů. Přínosem tohoto díla je přirozený samoregulující systém, který umožňuje fungování tržní ekonomiky za podmínky, že je zajištěna svoboda člověka, vlastnictví a podnikání. Tvrdí, že přirozený řád v tržním systému odpovídá přirozené povaze člověka – egoistovi, tedy snaze o dosažení zisku. Sledování individuálních zájmů jednotlivce přispívá k podpoře společenských zájmů. Usměrňování ekonomického vývoje probíhá optimálně prostřednictvím tzv. neviditelné ruky trhu. Státní zásahy směřující k regulaci ekonomiky zpravidla nic neřeší, ale jen zhoršují situaci.

Jeho učení navazuje D. Ricardo, který rozpracoval teorii hodnoty. Podle této teorie určuje velikost hodnoty zboží množství práce, jež je nutné vynaložit na jeho výrobu. Teorii rozpracoval také v oblasti mezinárodního obchodu a vytvořil tzv. teorii komparativních výhod. Napsal dílo nazvané Zásady politické ekonomie a zdanění.

J. B. Say – znám je Sayův zákon trhu. Podle tohoto zákona každá nabídka si automaticky vytváří poptávku a rozsah trhu je úměrný rozsahu výroby.

T. R. Malthus – populační teorie. Podle této teorie má obyvatelstvo tendenci rozmnožovat se rychleji než životní prostředky. Nesoulad lze zmírnit jednak preventivními (pohlavní zdrženlivost, zákaz sňatků nemajetných) a pozitivními překážkami (válka, epidemie, chudoba…).

7. Marxismus

Na klasickou ekonomii navázali v první polovině 19. století představitelé marxistické ekonomické teorie (Marx – dílo Kapitál, Engels a Lenin). Svými teoriemi usilovali o zánik tržního hospodářství. V konečném důsledku došlo k centralizovanému plánování ekonomiky.

8. Neoklasická ekonomie

Neoklasická ekonomie (škola mezní užitečnosti) se rozvíjela ve výuce 3 škol. Tyto školy měly společná metodologická východiska a alternativní teorii hodnoty založenou na principu mezní užitečnosti. Jednalo se o:

1. Rakouskou školu
2. Lausannskou školu
3. Cambridgeskou školu

Na tomto principu založil také teorii Jevons. Představitelé neoklasické ekonomie věnovali velkou pozornost spotřebě a spotřebitelské poptávce. Dále se snažili stanovit podmínky rovnováhy a efektivnosti fungování ekonomického systému. Známé je tzv. paretovo optimum, podle kterého při daných výrobních zdrojích, daném rozdělení důchodů a preferencích spotřebitelů nastává optimální stav tehdy, když nikdo nemůže zlepšit svou situaci, aniž by nezhoršil situaci někoho jiného. Hlavními představiteli byli Marshall, Clarke, Pareto.

9. Keynesiánství

Keynes na rozdíl od Smithe vyjádřil přesvědčení, že trh není vždy a za všech okolností schopen přivést ekonomiku do rovnovážného stavu. Povinností státu je zásahy do ekonomiky řešit problémy, na které trh ani občané nestačí vlastními silami. Nejlepším východiskem je podle něj zvyšování vlastních investic.

10. Monetarismus

Monetarismus považuje hlavní příčinu problémů tržní ekonomiky právě ve státních zásazích do ekonomiky. Státní zásahy připouští pouze v oblasti regulace množství peněz v oběhu. Podstatou jsou peníze a rovnováha na peněžním trhu.

11. Teorie racionálních očekávání

Hlavním představitelem teorie racionálních očekávání je Lucas. Všechny subjekty jsou racionální v tom smyslu, že dělají vše nejlépe, jak dovedou.

12. Teorie ekonomiky nabídky

Teorie ekonomiky nabídky staví na tom, jak vyrábět více, efektivněji a racionálněji. Představitelem byl Laffer (Lafferova křivka), který navrhuje snížení daní, jehož důsledkem je oživení ekonomiky.

Přehled vývoje ekonomického myšlení

Etapy vývoje ekonomie a ekonomického myšlení:

Svetoví ekonomové a jejich dílo