Ekonomie

ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ ZÁKONY

ZÁKON VZÁCNOSTI – říká, že statky jsou vzácné proto, že nedostatek zdrojů neumožňuje vyrábět všechny statky, které by lidé chtěli spotřebovat. Vzhledem k vzácnosti ekonomických zdrojů můžeme dojít k závěru, že realizace jednoho cíle může být uskutečněna pouze na úkor jiného cíle => variantnost ekonomických řešení.
Cena každého rozhodnutí, neboli cena alternativního výstupu, je cena další (možné) alternativy, které jsme se dobrovolně vzdali, a proto tomu říkáme cena obětované příležitosti.
HRANICE PRODUKTIVNÍCH MOŽNOSTÍ (PPF) – je založena na 3 předpokladech:

1. objem zdrojů, které můžeme rozdělit mezi různé typy produkce je fixní,
2. používaná technika i technologie jsou konstantní,
3. všechny zdroje použité na produkci jsou kompletně a efektivně využity.

Příklad:
Produkce zemědělských produktů, konkrétně kukuřice a hrušek.

Alternativní produktivní možnosti zemědělství podniku

Body na hranici produkčních možností představují plné využití výrobních zdrojů.
Body pod PPF znamenají, že výrobní zdroje nejsou plně využity (využívání neefektivním způsobem).
Body nad PPF lze považovat za při využití dané technologie a techniky nedosažitelné.
Z hlediska PPF lze za efektivní považovat takovou ekonomiku, která se nachází na PPF.
ZÁKON KLESAJÍCÍCH VÝNOSŮ – říká, že postupným přidáváním proměnného množství téhož vstupu k fixnímu množství jiného vstupu velikost dodatečného výstupu klesá.
Příklad:
Zemědělství, kde je proměnným faktorem pouze práce; fixní (neměnná) je půda, technika, technologie. Výsledkem bude postupné snižování dodatečného výnosu z příspěvků práce.

Působení zákona klesajících výnosů

Zákon klesajících výnosů platí pouze pokud se mění objem jednoho výrobního faktoru, zatímco ostatní faktory zůstávají nezměněny. Pokud se však současně mění více výrobních faktorů, mohou nastat 3 specifické případy:

1. pokud výstupy rostou stejným tempem jako vstupy, hovoříme o konstantních výnosech,
2. pokud zvýšení více vstupů vede k více než proporcionálnímu zvýšení výstupů, pak hovoříme o rostoucích výnosech z rozsahu výroby,
3. zvýšení vstupů vede k méně než proporcionálnímu zvýšení výstupů.

DOPYT

Lze charakterizovat jako vztah mezi cenou statku a množstvím, které jsou spotřebitelé ochotni za tuto cenu nakoupit. Sledujeme 2 proměnné:

1. cena (P)
2. množství (Q)

Nominální poptávka (zájem) vyjadřuje touhu spotřebitele, která nemusí být podložena dostatečnými příjmy.
Reálná poptávka (efektivní, kupní schopnost) vyjadřuje ochotu a skutečnou schopnost nakoupit určité zboží.
Individuální poptávka je poptávka jednoho spotřebitele po určitém zboží.
Částečná poptávka je poptávka všech kupujících po jednom druhu zboží.
Agregátní poptávka (celková) je poptávka po všech statcích, které jsou spotřebitelé ochotni a schopni při dané cenové hladině koupit.
Grafickým vyjádřením poptávky je poptávková křivka. Má klesající charakter a ukazuje, že s růstem ceny statku klesá poptávka po statku, a naopak.
Další faktory ovlivňující velikost poptávky:

1. velikost důchodů – každý jeho příjem,
2. bohatství domácností,
3. rozsah trhu – počet domácností, které nakupují,
4. věk kupujících,
5. změny cen komplementárních výrobků nebo statků – jsou doplňkové například k základním statkům,
6. ceny substitutů – náhradních nebo příbuzných statků,
7. vládní regulace, daně, dotace,
8. očekávání a výhledy do budoucna,
9. ostatní faktory – osobní preference spotřebitelů (móda,…) .

PONUKE

• vzniká vztah mezi množstvím a cenou statku, které výrobce bude za tuto cenu dodávat na trh.

Individuální nabídka je nabídka jednoho výrobce na jeden druh zboží.
Částečná nabídka je nabídka jedné komodity všemi výrobci.
Agregátní nabídka je nabídka, s níž přicházejí na trh všichni výrobci.
Grafickým vyjádřením nabídky je nabídková křivka.
Nabídková křivka má rostoucí charakter, což znamená, že s růstem ceny roste množství nabízeného zboží.
Nárůst nabídky může ovlivnit růst produktivity práce; pokles nabídky mohou ovlivnit vyšší výrobní náklady.
Další faktory ovlivňující nabídku:

1. ceny výrobních faktorů,
2. ceny alternativních výrobků – ceny substitutů,
3. počet prodávajících,
4. organizace trhu,
5. inovace používané techniky nebo technologie,
6. vládní regulace – dotace, subvencí,
7. změny výrobních podmínek,
8. očekávání a výhledy do budoucna,
9. specifické faktory – ekologické požadavky na výrobek.

ROVNOVÁHA NABÍDKY A POPTÁVKY

Tržní rovnováha nastává při takové ceně a množství, kdy jsou síly nabídky a poptávky vyrovnány.
Pokud je cena vyšší než rovnovážná cena, vzniká PŘEBYTEK ZBOŽÍ (přebytek vzniká, protože prodávající nabízejí větší množství zboží, než jsou kupující ochotni koupit) a naopak.
Pokud cena klesne pod rovnovážnou cenu, kupující jsou ochotní koupit více, než prodávající nabízejí, a vzniká NEDOSTATEK NA TRHU.

ELASTICITA POPTÁVKY

Vyjadřuje, jak citlivě reaguje poptávka na změnu ceny.
!Chybí zde vzorec!
∆Q_x – změna množství ∆P_x – změna ceny
Q_x – původní množství P_x – původní cena
Typy elasticity poptávky:
E_d > 1 elastická poptávka – citlivě reaguje na změnu ceny.
E_d < 1 neelastická poptávka – změna ceny nevyvolává výraznou změnu v objemu poptávky.
E_d = 1 jednotková elasticita – procentuální změna ceny vyvolá stejnou procentuální změnu poptávky, ale opačným směrem.
E_d = 0 dokonale neelastická poptávka – změna ceny nevyvolává žádnou změnu v objemu poptávky.
E_d = ∞ nekonečná elasticita poptávky – za určitou cenu se prodá určitý statek. Změny poptávky jsou vyvolány necenovými faktory.
Poptávka po statku X

Faktory ovlivňující elasticitu poptávky:

1. elasticita poptávky po luxusních předmětech je vyšší než elasticita poptávky po statcích každodenní potřeby;
2. možnost nahradit daný statek substituty – čím jednodušší je uspokojení potřeby jiným zbožím, tím vyšší elasticita poptávky;
3. podíl výdajů na nákup zboží v rozpočtu spotřebitele – čím vyšší podíl výdajů na dané zboží v rozpočtu, tím vyšší elasticita poptávky;
4. časové období.

ELASTICITA NABÍDKY

Cenová elasticita nabídky vyjadřuje reakci prodávajících na změny cen na trhu.
!Chybí zde vzorec!
∆Q_x – změna množství ∆P_x – změna ceny
Q_x – původní množství P_x – původní cena
Typy elasticity nabídky:
E_d > 1 elastická nabídka – výrobci citlivě reagují na změny ceny na trhu (zvyšují či snižují výrobu). Míra růstu nabídky je vyšší než míra růstu ceny.
E_d < 1 neelastická nabídka – výrobci reagují na změny ceny minimálně; hovoříme o neelastické nabídce;
E_d = 1 jednotková elasticita nabídky – nabídka se mění ve stejné míře jako cena;
E_d = 0 nulová elasticita nabídky – výrobci jsou ochotni dodat zboží za jakoukoli cenu.
E_d = ∞ nekonečná elasticita nabídky – při malém snížení ceny se nabídka může snížit na nulu, a naopak při minimálním zvýšení ceny může dojít k nekonečnému růstu nabídky.
Faktory ovlivňující elasticitu nabídky:

1. podmínky a možnosti skladování (trvanlivost výrobků) – pokud je skladování náročné, elasticita nabídky je nižší;
2. technologie výrobního procesu – jestliže je s daným technologickým zařízením složité vyrábět jiný produkt, je nabídka méně elastická;
3. časové období – elasticita nabídky roste s prodlužováním časového horizontu.

Nabídka zboží X

PENÍZE V TRŽNÍ EKONOMICE

1. KOMODITNÍ PENÍZE (tovární peníze) – dobytek, plátno…
2. KOVY VYSOKÉ HODNOTY – zlato a stříbro (pro trvanlivost, snadnou manipulaci, malý objem, dělitelnost) => představovaly plnohodnotné peníze.
3. NÁHRADA PLNOHODNOTNÝCH PENĚZ PAPÍROVÝMI