Ekonomika

ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ ZÁKONY

ZÁKON VZÁCNOSTI – říká, že statky jsou vzácné proto, že nedostatek zdrojů neumožňuje vyrábět všechny zboží, které by lidé chtěli spotřebovat. Vzhledem k vzácnosti ekonomických zdrojů můžeme dojít k závěru, že realizace jednoho cíle může probíhat jen na úkor jiného cíle => variabilita ekonomických řešení.
Cenou každého rozhodnutí nebo jinak řečeno cenou alternativního výstupu je cena další (možné) alternativy, které jsme se dobrovolně vzdali, a proto tomu říkáme cena obětované příležitosti.
HRANICE PRODUKTIVNÍCH MOŽNOSTÍ (PPF) – vychází ze 3 předpokladů:

objem zdrojů, které můžeme rozdělovat mezi různé typy produkce je fixní,
používaná technika i technologie jsou konstantní,
všechny zdroje, které se na produkci používají, jsou využity úplně a efektivně.

Příklad:
Produkce zemědělských produktů, a to mezi kukuřicí a hruškami.

Alternativní produktivní možnosti zemědělství podniku

Kukuřice (tis. tun)	Hrušky (tis. tun)	Body na grafu (alternativní možnosti)
40	0	A
30	38	B
20	52	C
10	60	D
0	65	E

Body nacházející se na hranici produkčních možností představují plné využití výrobních zdrojů.
Body nacházející se pod PPF znamenají, že výrobní zdroje nejsou plně využity (využívání nesprávným způsobem).
Body, které se nacházejí nad PPF, můžeme při využívání dané technologie a techniky považovat za nedosažitelné.
Z hlediska PPF můžeme považovat za efektivní takovou ekonomiku, která se nachází na PPF.
ZÁKON KLESAJÍCÍCH VÝNOSŮ – říká, že postupným přidáváním proměnného množství téhož vstupu k fixnímu množství jiného vstupu klesá velikost dodatečného výstupu.
Příklad:
Zemědělství, pokud je proměnným pouze práce; pevná (neměnná) výměra půdy, technika, technologie. Výsledkem bude postupné snižování přínosu dodatečných pracovních vkladů.

Účinek zákona klesajících výnosů

Jednotky práce (počet osob)	Celkový výstup (tuna)	Dodatečný výstup (tuna)
0	0	0
1	3 000	3 000
2	4 000	1 000
3	4 600	600
4	4 900	300
5	5 000	100

Zákon klesajících výnosů platí pouze v případě, že se mění objem jednoho výrobního faktoru a ostatní výrobní faktory zůstávají nezměněné. Pokud se však současně mění více výrobních faktorů, mohou nastat 3 specifické případy:

pokud výstupy rostou stejným tempem jako vstupy, hovoříme o konstantních výnosech,
pokud zvýšení více vstupů vede k více než proporcionálnímu zvýšení výstupů, pak mluvíme o rostoucích výnosech z rozsahu výroby,
zvýšení vstupů vede k méně než proporcionálnímu zvýšení výstupů.

DOPYT

Můžeme charakterizovat jako vztah mezi zbožím a množstvím, které spotřebitelé za danou cenu budou kupovat. Sledujeme 2 proměnné:

cenu (P)
množství (Q)

Nominální poptávka (přáním) vyjadřuje touhy spotřebitele, nepodložené dostatečnými příjmy.
Reálná poptávka (efektivní, kupní schopnost) vyjadřuje ochotu a skutečnou schopnost nakoupit určité zboží.
Individuální poptávka je poptávka jednoho spotřebitele po určitých druzích zboží.
Částečná poptávka je poptávka všech kupujících po jednom druhu zboží.
Agregátní poptávka (celková) je poptávka po všech zbožích, které jsou spotřebitelé ochotni a schopni při určité cenové hladině koupit.
Grafickým vyjádřením poptávky je křivka poptávky. Křivka poptávky má klesající charakter a říká, že když cena zboží roste, poptávka po zboží klesá a naopak.
Další faktory ovlivňující velikost poptávky:

velikost příjmů – každý jeho příjem,
bohatství domácností,
rozsah trhu – počet domácností, které nakupují,
věk kupujících,
změny cen komplementárních výrobků nebo zboží – jsou doplňkové k základním výrobkům,
ceny substitučních výrobků – náhradní nebo příbuzné zboží,
vládní regulace, daně, dotace,
očekávání a výhledy do budoucnosti,
ostatní faktory – osobní preference spotřebitelů (móda…).

PONUKA

vztah mezi množstvím a cenou zboží, které výrobce za tuto cenu bude dodávat na trh.

Individuální nabídka je vlastně nabídka jednoho zboží jedním výrobcem.
Částečná nabídka je nabídka jednoho druhu zboží všemi výrobci.
Agregátní nabídka je nabídka, s níž přicházejí na trh všichni výrobci.
Grafickým vyjádřením nabídky je křivka nabídky.
Křivka nabídky má rostoucí charakter, který říká, že s růstem ceny roste množství nabízeného zboží.
Růst nabídky může ovlivnit růst produktivity práce; snížení cen a pokles nabídky mohou ovlivnit zvýšené výrobní náklady.
Další faktory ovlivňující nabídku:

ceny výrobních faktorů,
ceny alternativních výrobků – ceny substitučních zboží,
počet prodávajících,
organizace trhu,
inovace používané techniky nebo technologie,
vládní regulace – dotace, subvencí,
změny výrobních podmínek,
očekávání a výhledy do budoucnosti,
specifické faktory – ekologické požadavky na výrobek.

ROVNOVÁHA NABÍDKY A POPTÁVKY

Tržní rovnováha nastává při takové ceně a takovém množství, kdy jsou síly nabídky a poptávky vyrovnány.
Pokud je cena vyšší než rovnovážná cena, vzniká PŘEBYTEK ZBOŽÍ (vzniká z důvodu, že prodávající nabízejí větší množství zboží, než jsou kupující ochotní koupit) a naopak.
Pokud cena klesne pod rovnovážnou cenu, kupující jsou ochotni koupit větší množství zboží, než jim prodávající nabízejí, a z toho vzniká NEDOSTATEK NA TRHU.

ELASTICITA POPTÁVKY

Vyjadřuje, jak citlivě poptávka reaguje na změnu ceny.
!Chybí zde vzorec!
ΔQ_x – změna množství ΔP_x – změna ceny
Q_x – původní množství P_x – původní cena
Typy elasticity poptávky:
E_d > 1 elastická poptávka – citlivě reaguje na změnu ceny.
E_d < 1 neelastická poptávka – změna ceny nevyvolává změnu objemu poptávky.
E_d= 1 jednotková elasticita – o kolik procent se sníží cena zboží, o tolik procent se zvýší poptávka a naopak.
E_d = 0 dokonale neelastická poptávka – změna ceny nevyvolává žádnou změnu v objemu poptávky.
E_d = ∞ nekonečná elasticita poptávky – když se za určitou cenu prodá určitý výrobek. Změny poptávky jsou vyvolány necenovými faktory.
Poptávka po zboží X

Cena za ks v tis. Kč	Požadované množství	Body
10	18	A
8	20	B
6	24	C
4	30	D
2	40	E

Faktory ovlivňující elasticitu poptávky:

elasticita poptávky po luxusních předmětech je vyšší než elasticita poptávky po předmětech každodenní potřeby;
možnost uspokojit danou potřebu zboží substituty – čím je jednodušší možnost uspokojení zboží jiným zbožím substitutem, tím je elasticita poptávky vyšší;
podíl výdajů na nákup zboží v rozpočtu spotřebitele – čím vyšší podíl výdajů na nákup daného zboží je v rozpočtu, tím vyšší je elasticita poptávky po tomto zboží;
časové období.

ELASTICITA NABÍDKY

Cenová elasticita nabídky vyjadřuje reakce prodávajících na změny cen na trhu.
!Chybí zde vzorec!
ΔQ_x – změna množství ΔP_x – změna ceny
Q_x – původní množství P_x – původní cena
Typy elasticity nabídky:
E_d > 1 elastická nabídka – výrobci citlivě reagují na změny ceny na trhu (buď zvyšují nebo snižují výrobu). Míra růstu nabídky je vyšší než míra růstu ceny.
E_d < 1 neelastická nabídka – znamená, že výrobci reagují na změny ceny minimálně, pak říkáme, že nabídka je neelastická;
E_d = 1 jednotková nabídka – nabídka se mění ve stejné míře jako se mění cena;
E_d = 0 nulová nabídka – říkáme, pokud jsou výrobci ochotni přinést na trh zboží a prodat jej za jakoukoli cenu.
E_d = ∞ nekonečná nabídka – znamená, že při malém snížení ceny zboží může nabídka klesnout na nulu a naopak při minimálním zvýšení ceny může dojít k nekonečnému zvyšování.
Faktory ovlivňující elasticitu nabídky:

podmínky a možnosti skladování (trvanlivost výrobků) – pokud je skladování náročné, pak je elasticita nabídky menší;
technologie výrobního procesu – pokud je s daným technologickým zařízením složité vyrábět jiný výrobek, říkáme, že nabídka je málo elastická;
časové období – elastická nabídka roste s prodlužováním časového horizontu.

Nabídka zboží X