Etapy vývoje podnikových financí

Podnik lze obecně charakterizovat jako ekonomickou a právně samostatnou podnikatelskou jednotku, jejímž hlavním předmětem činnosti je podnikání. Podnikatelská činnost je úzce spjata s existencí podnikových financí. „Finanční věda kategorií podnikové finance rozumí všechny peněžní operace, při kterých se podnik dostává do různorodých peněžních vztahů a jinými podniky, zaměstnanci a státem.“ Podnik vstupuje do různorodých finančních vztahů při získávání finančních zdrojů, při jejich alokaci a vázání v jednotlivých složkách majetku, při produktivním využívání majetku a při rozdělování dosažených hospodářských výsledků.

Podnikové finance až do konce 19. století tvořily součást vědy o podnikovém hospodářství. Ve 20. století se oddělily, přičemž finanční řízení se zařadilo k rozhodujícím nástrojům řízení podniku.

Vývoj podnikových financí lze uspořádat do těchto etap:

V první etapě, která trvala do třicátých let 20. století, byla věnována pozornost problematice získávání kapitálu při zakládání podniku a slučování podniků. V tomto období se zkoumaly a navrhovaly různé možnosti získávání peněz na finančním trhu. Následně v důsledku hospodářských krizí se teorie a praxe podnikových financí více zaměřily na problematiku úpadku firem, likvidity podniků, ale i na využívání státních zásahů. Z těchto důvodů se začaly uplatňovat a zdokonalovat i metody finanční analýzy podniků.

Druhá etapa spadá do čtyřicátých až padesátých let 20. století. V tomto období byly formulovány první přístupy k hodnocení finanční situace podniku využitím peněžních toků. Finanční řízení se rozšířilo i do oblasti řízení zásob, pohledávek, ale také do metod vyhodnocování efektivity investic a finančního plánování.

Třetí etapa souvisí s využíváním výpočetní techniky a uplatňováním statistických optimalizačních metod při řízení oběžného majetku. Zdokonalují se finanční analýzy, aplikují se matematické metody kvantifikace rizika, navrhují se různé formy ochrany proti riziku a rozvíjí se teorie portfolia. Tato etapa trvala do osmdesátých let 20. století a vyústila v zahrnutí rizika při formulaci základního cíle finančního řízení – maximalizace tržní hodnoty firmy.

V posledních letech dochází k dalšímu zdokonalování finančního řízení, a to zejména v souvislosti s optimalizací kapitálové struktury podniku a využíváním nových nástrojů finančního řízení. Stále více roste také význam finančního řízení velkých nadnárodních společností.