Finance

Definice pojmu finance

Finance představují souhrn ekonomických jevů spojených se shromažďováním a výdaji peněžních nebo finančních prostředků, nazývaných také peněžní masa. Finance jsou soustavou peněžních operací s reálnými penězi, jimiž se mění peněžní prostředky u ekonomických subjektů s cílem rozdělit a realizovat národní důchod. Pojem finance označuje soustavu peněžních vztahů, které jsou spojeny se získáním a použitím nasbíraných prostředků.

Peněžní jevy a operace

Finance lze chápat také jako peněžní jevy a operace. V naturálním hospodářství se neužívá výraz peníze ani finance. Základní podmínkou peněžních jevů a operací je zbožově-peněžní hospodářství.

Finance jako věda o peněžních jevech a operacích jsou odvětvím ekonomie. Předmětem financí je především pohyb peněz, jejich tvorba v bankovním sektoru, jejich oběh mezi různými hospodářskými subjekty a jejich skupinami, ukládání úspor a také peněžní rezervy. Mezi jednotlivými subjekty vznikají různé peněžní vztahy.

Peněžní vztahy

Finančními jevy se zabývají i jiné vědní disciplíny (například právo). Peněžní vztahy mohou být nenávratné (platby za zboží a služby), návratné (úvěr…) a peněžní vztahy s podmíněnou návratností, jež se vyznačují pojmem neekvivalentnost (pojištění). Z hlediska věcného (z hlediska subjektů) rozdělujeme peněžní vztahy na:

• realizační zbožově-peněžní vztahy (podnik – podnikového financování)
• redistribuční peněžní vztahy (daňové úřady – daně a daňový systém)
• úvěrové peněžní vztahy (bankovní sektor – bankovnictví a banky)
• pojistné peněžní vztahy (pojišťovny – pojišťovnictví a pojištění)

Veřejné a soukromé finance

Finance představují peněžní prostředky získávané a použité různými hospodářskými subjekty, mezi které patří veřejný sektor, výrobní a obchodní podniky, podniky služeb a spotřebitelské jednotky. Z hlediska subjektů můžeme rozdělit finance na:

• veřejné finance – finance veřejného sektoru
• soukromé finance

Peněžní prostředky a finance

Peněžní prostředky

Peněžní prostředky vyjadřují míru hodnoty v účetnictví (účetnictví), statistice a dalších typech evidence (kalkulace a rozpočty) – z důvodu materiálového charakteru produkce mají materiální prostředky svou hodnotu vyjádřenou cenou. Analýza peněžních prostředků ve financích se věnuje analýze finančních kategorií, jako jsou cena, úroková míra, míra zdanění, kurzy měn apod.

Finance

Finance představují ekonomickou stránku hospodaření s penězi v oblasti veřejných financí (stát, samospráva) nebo soukromých financí (podniky, banky, domácnosti). Předmětem zájmu financí je pohyb peněz a tyto kategorie:

• tvorba peněz v bankovním systému
• oběh peněz mezi různými hospodářskými jednotkami a jejich skupinami
• ukládání peněz ve formě úspor a peněžních rezerv

Finanční management

Analýza pohybu peněz ve financích není omezena pouze na oblast samotných peněžních jevů, provádí se také na základě a v souvislosti s průběhem jevů v reálné/hmotné sféře hospodářství, a to na základě výroby, dělby, individuální i kolektivní spotřeby, investic či zahraničního obchodu.

Finanční management, neboli finanční řízení, je subjektivní ekonomická činnost zabývající se získáváním potřebného množství peněz a kapitálu z různých zdrojů financování, dále alokací peněz do různých forem nepeněžního majetku a rozdělováním zisku s cílem maximalizovat tržní hodnotu vlastního majetku firmy. Oblasti finančního managementu jsou finanční plánování, finanční rozhodování, organizace finančních procesů, finanční analýza a kontrola.

Finanční plánování

Finanční plánování určuje dlouhodobou i krátkodobou potřebu finančních prostředků. Finanční plánování je proces, který předpokládá začlenění do podnikatelského finančního plánu nejen cílů podniku, ale i způsobů a nástrojů, jimiž mají být tyto cíle dosaženy.

Finanční rozhodování

Finanční rozhodování na základě potřeb lidí hledá alternativní řešení, hodnotí a rozhoduje, která alternativa bude realizována. Finanční rozhodování se spojuje s procesem výběru optimální varianty získávání peněz a přijímání efektivních investičních rozhodnutí. Při finančním rozhodování se zpravidla uplatňují tato pravidla:

• preferuje se vyšší výnos před nižším
• preferuje se nižší riziko před vyšším
• vyšší riziko přináší vyšší výnos
• preferuje se získání peněz dříve před stejnou hodnotou získanou později
• procento výnosu musí být vyšší než u jiných alternativních rozhodnutí
• investování má zvětšit majetek podniku, cash flow nebo zisk

Finance a podnik

Podnikové finance představují soustavu peněžních vztahů, do kterých podnik vstupuje při získávání finančních zdrojů (financování), při jejich alokaci a vázání v jednotlivých složkách majetku (investování), při produktivním využívání tohoto majetku a při rozdělování dosažených výsledků. Předmětem finančního řízení v podniku je:

1. získávání finančních zdrojů
2. alokace finančních zdrojů
3. investování

Financování a investování plynule mění základní stanovené veličiny podniku, a to majetek a zdroje jeho krytí, které se zachycují v rozvaze podniku:

• zdroje krytí majetku – vlastní jmění, cizí zdroje a ostatní pasiva, majetek – stálá a oběžná aktiva
• peníze zabezpečují platební schopnost (likviditu)
• ve financích a účetnictví představuje podnikový kapitál souhrn všech prostředků vložených do majetku podniku vlastníky (vlastní kapitál) a věřiteli (dluhy, cizí kapitál)
• dělí se z hlediska vlastnických vztahů, jakož i z hlediska délky splatnosti (krátkodobý, dlouhodobý, resp. střednědobý kapitál)

Podnikový kapitál je souhrn všech peněžních prostředků, které jsou vázány v majetku podniku.

Každý z pojmů: peněžní prostředky, podnikový kapitál, finanční majetek představuje samostatnou finanční kategorii se specifickými vlastnostmi.

• Finanční zdroje podniku jsou zdroje tvorby peněžních prostředků a podnikového kapitálu.
• Získávání finančních zdrojů (kapitálu) pro běžné i budoucí finanční potřeby podniku ve všech jeho formách a použití těchto zdrojů na úhradu výdajů nazýváme financováním.
• Investování představuje finanční rozhodování o alokaci kapitálu. Činnost podniku má věcnou stránku (majetek) a peněžní stránku (finance).

Finanční trh

Finanční trh představuje určitý finanční systém, který je nedílnou součástí celého ekonomického systému. Jde o trh, na kterém se setkává nabídka volných finančních prostředků v podobě úspor různých ekonomických subjektů a poptávka po těchto prostředcích rovněž ze strany různých ekonomických subjektů.

Funkce finančního trhu

Mezi základní funkce finančního trhu patří:

• funkce zabezpečení bohatství znamená, že finanční trh nabízí možnost, jak uchovat bohatství
• funkce likvidity znamená, že bohatství ve formě různých finančních nástrojů lze rychle vyměnit za hotovost s velmi nízkým rizikem ztráty
• úvěrová funkce vyjadřuje úlohu finančního trhu při poskytování úvěrů pro financování spotřeby a investičních výdajů
• platební funkce znamená, že na finančním trhu je vybudován mechanismus pro realizaci plateb za zboží a služby
• funkce ochrany proti riziku – životní, zdravotní, majetkové pojištění
• politická funkce – vláda realizuje svou politiku prostřednictvím finančního trhu
• regulační funkce – přirozená a řízená regulace finančního trhu pomocí nástrojů regulace trhu

Typy investičních strategií

Základní typy finančních derivátů lze různými způsoby kombinovat, vytvářet jejich nové spojení a využívat je v nových souvislostech – to vše za účelem co nejlepšího přizpůsobení postupů a podmínek požadavkům klientů. Lze tedy říci, že finanční deriváty jsou stavebním materiálem při kombinování investičních strategií subjektů na kapitálových trzích. Podle cílů, které tyto strategie sledují, je můžeme rozdělit do čtyř skupin:

• strategie zabezpečení portfolia
• hedgingové strategie
• tradingové strategie
• arbitrážní strategie

Další informace najdete také na alternativních stránkách:

• Arbitrážní strategie
• Hedgingové strategie
• Tradingové strategie
• Strategie zabezpečení portfolia

Uvedené strategie lze plně uplatnit pouze na rozvinutých kapitálových trzích. Proto je rozvoj kapitálového trhu v dané zemi a intenzita jeho propojení na zahraniční kapitálové trhy i omezujícím faktorem rozvoje strategií finančního investování.

Online ceny komodit a derivátů

Podívejte se na ceny komodit obchodovaných na světových burzách (světové ceny energií, kovů, obilí a olejů, potravin a hospodářských zvířat). Přehled obchodovaných komodit a aktuální online ceny najdete na stránce Komodity a deriváty – ceny online.

Dluhové instrumenty a deriváty finančního trhu

Z časového hlediska rozdělujeme dluhové instrumenty a nástroje finančního trhu na:

• Krátkodobé dluhové instrumenty
• Dlouhodobé dluhové instrumenty

Z věcného hlediska známe dluhové instrumenty:

• Instrumenty kolektivního investování a fondy
• Finanční inovace
• Finanční deriváty – úrokové deriváty, akciové deriváty, měnové deriváty, komoditní deriváty – pouze zlato, stříbro, platina a palladium
• Nefinanční deriváty – ostatní komoditní deriváty
• Kombinované nástroje finančního trhu – forwardy, futures, swapy, opce:
  • Forward
  • Forwardy a forwardové obchody
  • Futurita
  • Futurity – futures
  • Opce
  • Opce a opční kontrakty
  • Swap
  • Swapy a úrokové swapy

Teorie financí

Finanční věda představuje významnou součást společenských věd. Předmět Finance a měna je považován za úvodní předmět do problematiky finanční vědy.

Finanční prostředky představují peněžní prostředky, cenné papíry, úvěry, dotace, daně, clo a další. Měna jsou peníze státu – peníze se v národním hospodářství projevují v podobě:

• peněžní zásoby – reálné peníze hotovostní i na účtech ekonomických subjektů a národního hospodářství jako celku
• peněžních operací – kvantitativní a kvalitativní změna peněžní zásoby. Peněžní operace mohou být:
  • finanční operace (změna peněžní zásoby ekonomických subjektů – platební transformační a emisní), které tvoří obsahovou náplň pojmu finance
  • měnové operace (změna peněžní zásoby národního hospodářství – transformační a emisní), které tvoří obsahovou náplň pojmu měna

Finance a riziko

Riziko představuje stupeň nejistoty a rizika v odhadu a možné variabilitě očekávaných cash flow z investice – riziko investování. Riziko spojené s dlouhodobou věcnou investicí by mělo být zohledněno při kvantifikaci očekávaných cash flow.

Při kvantifikaci rizika a následně při investičním rozhodování je důležitý postoj k riziku. Podnikatel může zaujmout:

• rizikově averzní postoj
• rizikově neutrální postoj
• rizikově preferující postoj

Finanční investice

Investice je souhrn kapitálových výdajů vynaložených na získání konkrétního druhu aktiv. Podle cíle investování a podle druhu majetku, který se investicí získá, můžeme investice dělit na