Finanční řízení
Finanční řízení (FR) lze vymezit jako subjektivní ekonomickou činnost, která se zabývá získáváním potřebného množství peněžních prostředků a kapitálu z různých finančních zdrojů, alokací peněžních prostředků do různých forem nepeněžního majetku a rozdělováním zisku s cílem maximalizace tržní hodnoty vlastního majetku podniku. Finanční cíle výrazně ovlivňují finanční řízení. Finanční řízení má hledat způsoby pro nejlepší plnění finančních cílů. Proces rozhodování lze rozdělit do pěti fází:
- identifikace a formulace problému,
- hledání možných řešení,
- vyhodnocení jednotlivých alternativ z hlediska finančních cílů,
- přijetí rozhodnutí – výběr alternativy,
- zpětná vazba, kontrola řešení.
Základem finančního řízení je finanční rozhodování o výběru nejvhodnějších variant pohybu peněžních prostředků, kapitálu a finančních zdrojů, organizování těchto procesů a kontrola realizace rozhodnutí.
Rozhodovací situace, které se týkají dlouhodobého, strategického finančního řízení, jsou:
- Výše potřebného kapitálu podniku vzhledem ke velikosti předpokládaného majetku,
- Struktura podnikatelského kapitálu (např. podíl vlastního a cizího kapitálu), formy cizího a vlastního kapitálu,
- Struktura podnikatelského majetku – podíl peněžních prostředků na celkovém majetku, podíl oběžného a fixního majetku,
- Investování podnikatelského kapitálu,
- Rozdělování zisku po zdanění,
- Formy získávání a slučování podniků, případně zániku podniku.
Rozhodovací situace
Rozhodovací situace, které se týkají krátkodobého finančního řízení, jsou:
- Velikost a struktura oběžného majetku,
- Optimální forma krátkodobého kapitálu,
- Ochrana proti různým formám rizika (pohyby cen, úrokových sazeb apod.).
Finanční řízení podniku zahrnuje také tuto problematiku:
- Zajišťování finančních zdrojů pro založení nebo rozvoj podniku,
- Volba optimální finanční struktury,
- Financování a řízení oběžného majetku, výběr formy krátkodobého financování,
- Investování peněžních prostředků do dlouhodobého majetku, metody dlouhodobého financování,
- Rozdělování zisku,
- Odpisová politika,
- Finanční analýza činnosti,
- Finanční plánování tvorby a využití interních a externích finančních zdrojů,
- Využívání zahraničního kapitálu,
- Vliv změn měnových kurzů na finanční řízení,
- Finanční řízení při slučování, reorganizacích, sankcích a zániku podniku.
Kvalitní a správné finanční řízení ovlivňuje celkovou finanční situaci podniku. Zasahuje do všech oblastí a činností jako integrující faktor vrcholového řízení podniku.
Kategorie finančního řízení
Při finančním řízení se setkáváme s několika kategoriemi, resp. pojmy:
Výsledek hospodaření
Výsledek hospodaření představuje rozdíl mezi výnosy a náklady podniku. Výsledkem je zisk nebo ztráta. Je významným kvalitativním ukazatelem hospodaření podniku, protože dlouhodobým cílem každého podniku je dosahovat zisku.
Peněžní toky hotovosti
Pro dosažení platební schopnosti, likvidity i investičních rozhodnutí má velký význam vykazování peněžního toku hotovosti. Zisk a peněžní toky hotovosti se nerovnají a mezi nimi existují časové i obsahové rozdíly. Podnik potřebuje finanční zdroje na úhradu peněžních výdajů podniku, aby to mohl učinit, musí mít peněžní příjmy. Kladné saldo peněžních příjmů a výdajů je peněžním tokem. Často se používá pojem cash flow a je to významný finančně-účetní ukazatel. Účelem cash flow je poskytovat informace o finanční situaci podniku ze dvou hledisek:
- schopnosti podniku hradit závazky, vyplácet dividendy,
- schopnosti podniku financovat investice z vlastních finančních zdrojů.
Časová hodnota peněz
Časová hodnota peněz vychází ze skutečnosti, že při finančním řízení je důležité, jak jsou rozloženy peněžní příjmy a výdaje podniku z časového hlediska. Peníze, které má podnik v současnosti, mají vyšší hodnotu než peníze, které bude mít k dispozici v budoucnosti, protože dnešní peníze mohou být okamžitě investovány. Na časovou hodnotu mají vliv čas a míra výnosnosti.
Budoucí a současná hodnota peněz
- budoucí hodnota současných peněz FV = PV (investovaná částka) * (1+i)n
- současná hodnota budoucích peněz PV = FV (1+i)-n
Úroková míra a míra inflace
Úroková míra je určitá částka z dluhu vyjádřená v procentech. Jde o stanovení ceny za půjčení peněz, kterou dlužník platí za období trvání dluhu. Nominální úroková míra – míra určená smlouvou mezi věřitelem a dlužníkem jako úročení konkrétních dluhů. Reálná úroková míra – je míra očištěná od vlivu daní a inflace, je nástrojem měnové politiky emisní banky. Mezi základní sazby patří: mezibankovní úroková sazba, sazba emisní banky a prime rate. Časovou hodnotu peněz ovlivňuje i míra inflace.
Náklady alternativních řešení
Náklady alternativních řešení vyjadřují úbytek zisku, ke kterému došlo tím, že podnik nevybral nejvýhodnější variantu z těch, které měl k dispozici.
Riziko a nejistota
Hospodářská činnost přináší s sebou také riziko a nejistotu. Nejistota – je náhodnost, neurčitost působení určitých jevů nebo procesů. Riziko – je určitý druh nejistoty, který je možné kvantifikovat a tak předpovědět vznik nepříznivých skutečností. Možnost vzniku příznivých alternativ nazýváme šancí. Teorie rizika vychází z toho, že peníze získané s rizikem mají menší hodnotu než peníze získané bez rizika. Riziko může být objektivní nebo subjektivní a rovněž systematické (v důsledku změn ekonomiky) nebo nesystematické. Politika rizika v podniku zahrnuje identifikaci rizik, měření stupně rizika, kvantifikaci vlivu rizika na podnikatelskou činnost, ochranu proti rizikům…
