Malé a střední podniky
Malé a střední podniky se na Slovensku začaly náhle rozvíjet v letech 1991–1992, a to především v důsledku privatizace a transformace slovenské ekonomiky. Zrod a rozvoj malých a středních podniků v tomto období lze spojovat zejména s rozpadem větších státních podniků během rozsáhlé privatizace, ale také s liberalizací obchodu, která úzce souvisí se vznikem značného objemu MSP se zahraniční majetkovou účastí. Rozvoj malých a středních podniků byl v tomto období podmíněn i navrácením majetku obyvatelům v procesu restitucí.
V současnosti lze více než 99 % podniků v Evropě zařadit do kategorie malých a středních podniků, přičemž v tomto sektoru je zaměstnáno přes 66 % pracovně schopného obyvatelstva. MSP se rovněž významně podílejí na tvorbě HDP, a to v rozsahu 50–70 %, což je jedním z důvodů jejich velkého významu pro jednotlivé evropské země, stejně tak i pro slovenskou ekonomiku.
Charakteristika kategorie malých a středních podniků
Podle nové evropské definice MSP, platné od 1. ledna 2005, lze organizaci považovat za malý a střední podnik, pokud splňuje následující podmínky:
- „je podnikem, který je zapojen do ekonomické činnosti,“
- má méně než 250 zaměstnanců,
- má roční obrat nepřesahující 50 milionů EUR, nebo má konečnou bilanci nepřesahující 43 milionů EUR,
- podnik je autonomní.“
Kategorizace MSP a mikropodniků v EU od 1.1.2005:
- mikropodniky: 1–9 zaměstnanců, roční obrat a/nebo bilanční suma nižší než 2 mil. €,
- malé podniky: 10–49 zaměstnanců, roční obrat 2–10 mil. €, bilanční suma 2–10 mil. €
- střední podniky: 50–249 zaměstnanců, roční obrat 10–50 mil. €, bilanční suma 10–43 mil. €
Vymezení MSP v souladu s kvalitativními kritérii je založeno na vysvětlování specifických znaků a podstaty MSP. Autorka Strážovská, Ľ. uvádí, že MSP se odlišují od velkých podniků na základě specifického úzkého propojení mezi samotným podnikem a jeho vlastníkem, které je spjato se dvěma principy:
- osobní princip – podnikatel je hybnou silou rozhodovacího procesu podniku. Má přehled o všech činnostech a procesech v podniku a zároveň udržuje přímý kontakt se zaměstnanci, dodavateli a zákazníky. Podnikatel v malém podniku definovaném kvalitativními znaky pracuje sám, přičemž s administrativními úkony mu pomáhají členové jeho rodiny. Za střední podniky podle kvalitativních znaků lze považovat takové, ve kterých podnikatel nepracuje pouze v oblasti výroby, služeb nebo obchodu, jak je tomu v malých podnicích, ale zároveň vykonává i další úkoly.
- Důležitý je také princip jednoty řízení a kapitálu, který představuje kvalitativní kritérium vyjadřující, že podnikatel a vlastník podniku je ta samá osoba. Podnikatel kromě řízení podniku zároveň ručí za závazky podniku svým majetkem. Z toho vyplývá, že podnikatel je samostatný a nezávislý v procesu rozhodování a vedení podniku. Kromě uvedených principů musí malé a střední podniky také splňovat kritérium, podle kterého maximálně 25 % kapitálu a hlasovacích práv malého nebo středního podniku mohou vlastnit jiné podniky.
Výhody a přednosti MSP
Autor Hudec O. a kol. připomíná, že malé a střední podniky významně přispívají k rozvoji ekonomiky, zejména tím, že mají potenciál vytvářet velké množství pracovních míst a jsou vysoce inovativní. Na rozdíl od velkých podniků se MSP orientují na lokální trh a svým zákazníkům poskytují specifický sortiment. Malé a střední podniky charakterizuje také jejich flexibilita, mají schopnost pružně reagovat a přizpůsobovat se měnícím se tržním podmínkám. Výhodou MSP je rovněž udržování osobního vztahu k zákazníkům, ale i k pracovníkům a dodavatelům. Dokáží vytvářet dobré pracovní prostředí a přispívat ke zlepšování podnikových vztahů. Mezi další výhody MSP patří velmi jednoduchá organizační struktura, nenáročnost na administrativní a řídicí pracovníky, možnost rozvíjení podnikatelských dovedností rodinných příslušníků v rámci rodinného podnikání.
Rodinné podniky v rámci kategorie MSP
Do kategorie malých a středních podniků lze zařadit i značnou část rodinných podniků. Legislativy SR však kategorii rodinný podnik výslovně nedefinují.
Podle názoru autorky Strážovské, Ľ., která se zabývá i problematikou rodinného podnikání, se rodinný podnik skládá z členů rodiny, případně několika generací rodiny nebo manželů. Zároveň je těmito subjekty finančně kontrolován. Za rodinný podnik lze rovněž označit takový podnik, který splňuje alespoň jedno z níže uvedených kritérií:
- „majitel považuje svůj podnik za rodinný podnik,“
- majitel má v úmyslu předat svůj podnik blízkému příbuznému,
- kromě majitele pracuje jako řádný zaměstnanec i jiný člen rodiny, který je součástí každodenního řídicího procesu podniku.“
Struktura zdrojů financování MSP
Kraus, J. a kol. definují v Akademickém slovníku cizích slov financování jako „získávání a využívání peněžních prostředků k zajištění chodu nebo rozvoje různých ekonomických aktivit.“
Autor Pavlík, A. zmiňuje skutečnost, že MSP často trpí omezeným přístupem k některým finančním zdrojům, protože je lze považovat za vysoce rizikové podniky s krátkou životností. Při současné existenci alternativních kapitálových zdrojů však mají MSP více možností financování než na přelomu tisíciletí.
Financování podnikatelských aktivit z interních zdrojů
Na základě publikace Vebera, J. a kol. lze mezi nejdůležitější interní zdroje financování zařadit zisk a odpisy, přičemž právě odpisům, které definují jako „peněžní vyjádření postupného opotřebení dlouhodobého majetku za určité období“, přisuzují několik výhod.
Na rozdíl od zisku jsou podle uvedené publikace odpisy stabilním interním finančním zdrojem a pro podnik jsou zároveň výhodnější, protože nepodléhají zdanění. Odpisy podnik získává inkasem tržeb, který následně může využít na krytí provozních nákladů, splácení dluhů nebo na financování rozvoje podniku. Výše odpisů závisí na rozsahu a ocenění investičního majetku, použité metodě odpisování a od odpisových sazeb.
V publikaci Vebera, J. a kol. nacházíme také myšlenky týkající se samofinancování, tedy financování ze zisku. Jako výhodu samofinancování uvádějí, že podniku nevznikají náklady na cizí zdroje ani další závazky. Podnik v tomto případě nepodstupuje finanční riziko související se zadlužením. Prostřednictvím zisku může financovat i rizikovější projekty, na které by bylo velmi obtížné získat cizí zdroje. U tohoto typu financování je však nezbytná tvorba zisku v dostatečném objemu, a proto zisk nelze považovat za stabilní zdroj financování.
Původní vklad vlastníka
Autorka Režňáková, M. ve své publikaci věnované efektivnímu financování rozvoje podnikání poznamenává, že investováním vlastních zdrojů, zpravidla úspor, do podnikání dává podnikatel najevo, že je schopen realizovat svůj podnikatelský plán. V prvním stádiu podnikatelské činnosti podnik nemůže očekávat podporu od profesionálních investorů, protože nemá žádnou podnikatelskou historii a nedokáže poskytnout záruku vrácení a zhodnocení investovaného kapitálu.
Externí zdroje financování MSP
Mezi hlavní externí zdroje financování malých a středních podniků řadíme:
- veřejné zdroje jako zdroj financování MSP,
- financování MSP z fondů EU,
- bankovní úvěr jako zdroj kapitálu pro MSP,
- jiné zdroje financování MSP.
Veřejné zdroje jako zdroj financování MSP
Jednou z nejlepších alternativ získávání finančních zdrojů, která však není malými a středními podniky dostatečně využívána, je obrátit se na státní instituce, které se zaměřují na pomoc malým a středním podnikům v jejich rozvoji. Kromě financování rozvíjejících se podniků se tyto instituce orientují i na finanční pomoc nově vzniklým podnikům, které často mají problémy s nedostatkem vlastního kapitálu při zahájení podnikatelské činnosti. Takových institucí je na Slovensku několik. V této podkapitolce se budeme věnovat jednotlivým institucím a zmíníme formy finanční pomoci, které nabízejí malým a středním podnikům.
Národní agentura pro rozvoj malého a středního podnikání
NARMSP (Národní agentura pro rozvoj malého a středního podnikání), založená v roce 1993 na základě společné iniciativy vlády SR a Evropské unie, je nejdůležitějším orgánem zaměřujícím se na podporu MSP na Slovensku.
Mezi primární cíle NARMSP v oblasti MSP patří:
- stimulace růstu sektoru MSP,
- zvyšování konkurenceschopnosti MSP,
- internacionalizace – pronikání na nové trhy,
- usnadnění přístupu MSP ke kapitálovým zdrojům.“
Majková, M. uvádí, že prioritou NARMSP je usilovat o posílení přístupu MSP k finančním zdrojům prostřednictvím krátkodobých půjček, střednědobých úvěrů či přímých investic formou rizikového kapitálu. NARMSP se však snaží zpřístupnit tyto finanční zdroje za výhodnějších podmínek než komerční banky.
Mikropůjčkový program NARMSP
„Program se zaměřuje na rozvoj malého podnikání, zvýšení míry přežití malých a začínajících podnikatelů, vytváření podmínek pro udržení zaměstnanosti a tvorbu nových pracovních míst v regionech Slovenska, a to řešením problému přístupu malých podnikatelů ke kapitálu.“
Cílem mikropůjčkového programu je dle NARMSP zpřístupnit MSP, s počtem zaměstnanců nižším než 50, tzv. mikropůjčku (úvěr) za příznivých podmínek. Tato mikropůjčka představuje určitou formu podpory při zahájení, ustálení a rozvíjení podnikatelské činnosti. Mikropůjčka může také sloužit jako forma pomoci při překonávání přechodných problémů spojených s financováním podnikatelských aktivit.
Mikropůjčku mohou podnikatelé využít na nákup hmotného i nehmotného investičního majetku, na obnovu a opravy provozních prostor a technologií, ale i na nákup zásob, surovin, materiálu či zboží. Nejnižší výše mikropůjčky je 2 500 EUR a maximální výše je 50 000 EUR při době splatnosti 6 měsíců až 4 roky.
Podrobnější informace o mikropůjčce získávají žadatelé přímo v NARMSP nebo v poradenských centrech spolupracujících s NARMSP. Mezi taková poradenská centra patří Centra prvního kontaktu, podnikatelská a inovační centra, regionální poradenská a informační centra a rovněž Fond Fondů.
Slovenská záruční a rozvojová banka
Autorka Majková, M. informuje, že Slovenská záruční a rozvojová banka, která i přes svůj právní statut akciové společnosti je bankou, jejímž stoprocentním akcionářem je stát, konkrétně Ministerstvo financí SR. Podle její publikace má SZRB významné postavení v oblasti pomoci malým a středním podnikům. Na rozdíl od komerčních bank podporuje také začínající malé a střední podniky.
Důležité je rovněž poznamenat, že SZRB se zaměřuje na poskytování bankovní pomoci kombinovanou metodou, neboť kromě bankovních záruk poskytuje malým a středním podnikatelům úvěry i nenávratné finanční prostředky.
Podle informací SZRB lze konstatovat, že od roku 2003 začala SZRB uplatňovat nový systém poskytování bankovních záruk, a to poskytování bankovních záruk s přímým a nepřímým zajištěním. Tento nový systém umožňuje rozdělení rizika mezi SZRB, partnerský subjekt a klienta.
Mezi nejvýznamnější úvěrové produkty SZRB, které banka poskytuje s cílem zjednodušit přístup nově vznikajícím, ale také existujícím MSP k úvěrům, patří Úvěr PODNIKATELKA a MIKROúvěr. Kromě již zmíněných produktů poskytuje SZRB také Úvěr PODNIKÁNÍ MLADÝCH. Cílem poskytování tohoto úvěru je pomoc mladým podnikatelům formou poskytnutí počátečního kapitálu.
EXIMBANKA SR a její bankovní produkty pro MSP
Hlavním záměrem Eximbanky, specializované státní finanční instituce, je podpora slovenského exportu, především výrobků s vysokou přidanou hodnotou, a zvýšení konkurenceschopnosti slovenských exportérů při snaze uplatnit se na zahraničních trzích. Podporu exportu realizuje EXIMBANKA prostřednictvím pojistných, záručních a úvěrových produktů.
MSP využívají na financování své exportní činnosti především bankovní produkty EXIMBANKY. K nejdůležitějším kritériím, která EXIMBANKA zohledňuje při rozhodování o poskytnutí úvěru, patří bonita žadatelova projektu a jeho úvěruschopnost. Rozsah zajištění úvěrů nebo záruk se posuzuje na základě typu a míry rizika obchodu a zároveň bere v úvahu finanční stav žadatele.
EXIMBANKA poskytuje exportérovi prostřednictv
