Stát a jeho funkce
Hlavní funkcí státu je zajištění bezpečnosti a reprezentace v mezinárodních vztazích. Stát má zabezpečovat diplomatické činnosti, protože konzuláty, ambasády a velvyslanectví reprezentují zájmy státu v jiných zemích.
Dalšími funkcemi státu jsou zajištění sociálního souladu a vnitřního pořádku, správa a kontrola činnosti různých sociálních skupin a institucí v rámci státu.
Geneze státu
Z historie můžeme dedukovat, že stát se formoval z různých společenství. Ve společenstvích vznikaly časté konflikty, a proto se stala nevyhnutelnou potřeba vytvořit politické, administrativní a další instituce, které byly uznávány i rodově-kmenovými institucemi.
V procesu formování státu vzniku odlišných politických a administrativních institucí rozlišujeme několik strukturovaných fází.
Fáze formování státu
První fází byla fáze válečných vůdců. Spočívala ve vyvolání určité vedoucí osoby či instituce pro splnění konkrétního úkolu. Tato fáze je zdokumentována ve Starozákonné knize soudců.
Ve druhé fázi, zaměřené na období patrimoniálního státu, se výrazným způsobem projevuje historie evropských států. Je to období vzniku trvalých politických a administrativních institucí ve formě knížecí a královské nadvlády. Hlavní charakteristikou této fáze je považování státu a jeho území za majetek krále či knížete (vládce). Dokonce i lidé v podobě poddaných náleželi knížeti. Nebyli to otroci ani sluhové, ale poddaní, kteří museli vykonávat práci na panském dvoře nebo odvádět část svého majetku zemepánovi.
Poslední fází je období novověkého státu. Je charakteristické především oddělením soukromého vlastnictví od vlastnictví státu. V této fázi jsou vytvořeny trvalé instituce státní moci v legislativní, administrativní a soudní oblasti.
