HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK PODNIKU

HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK PODNIKU, DAŇOVÉ VÝDAJE

Výnosy, náklady a především hospodářský výsledek patří k nejdůležitějším charakteristikám hospodaření každého podniku.

Výnosy – peněžní částky, které podnik získal ze všech svých činností za určité období, bez ohledu na to, zda v tomto období došlo k jejich úhradě. Výnosy se projevují buď v přírůstku aktiv, nebo snížením závazků. K výnosům patří tyto položky:

• tržby – peněžní příjmy získané za prodej zboží, výrobků, služeb, příjmy z nájemného budov, pozemků apod. Jsou to vlastně výnosy z externího styku, resp. prvotní výnosy. Jsou rozhodujícím finančním zdrojem podniku, který slouží na úhradu nákladů a zajištění reprodukce výrobních činitelů, jakož i na úhradu daní a poplatků. Součástí tržeb jsou i srážky a slevy u dodavatelů.
• výnosy ze změny stavu vnitropodnikových zásob – jsou to výnosy, kterými se zabezpečuje věcná srovnatelnost mezi náklady a výnosy vynaloženými v běžném účetním období. Je to rozdíl mezi konečnými a počátečními zásobami výrobků, nedokončené výroby, případně polotovarů vlastní výroby.
• výnosy z aktivace výkonů vlastní výroby – představují protihodnotu nákladů u výkonů vytvořených ve vlastní režii a použití vnitropodnikových služeb pro vlastní potřebu. Výkony vlastní výroby se stávají součástí investičního nebo oběžného majetku.
• výnosy vznikající při zúčtování rezerv a opravných položek – v minulých účetních obdobích byla účtována jejich tvorba do nákladů a v běžném účetním období se čerpají.
• ostatní výnosy – např. výnosy z prodeje dlouhodobého a materiálu, kurzové zisky, výnosy z prodeje cenných papírů a vkladů, výnosové úroky a podobně.

Výnosy podniku můžeme rozdělit z účetního hlediska na:

• a) provozní výnosy – získané z provozně-hospodářské činnosti
• b) finanční výnosy – získané z finančního investování a krátkodobého finančního majetku, kurzových rozdílů
• c) mimořádné výnosy

Náklady – peněžní částky, které podnik účelně vynaložil na získání výnosů. V účetnictví se uplatňuje druhové členění nákladů v kombinaci s účelovým hlediskem. Náklady se účtují narůstajícím způsobem od začátku roku, a to zásadně časově rozlišené.

Jednotlivé druhy nákladů:

• spotřebované nákupy – spotřeba materiálu, energie a ostatních neskladovatelných dodávek, náklady na nákup zboží
• služby – náklady na externí služby, jako např. opravy a údržba, cestovné, nájemné, náklady na reprezentaci, výkony spojů
• osobní náklady – mzdové náklady, příjmy společníků a členů družstva ze závislé činnosti, odměny členům orgánů společnosti a družstva, sociální pojištění, sociální náklady, sociální náklady individuálního podnikatele
• daně a poplatky – silniční daň, daň z nemovitostí, ostatní přímé daně a poplatky
• jiné provozní náklady – zůstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, ocenění prodaného materiálu, dary, pokuty a penále, odpis pohledávky a jiné náklady týkající se provozní oblasti
• odpisy, rezervy a opravné položky provozních nákladů – odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, náklady spojené s tvorbou zákonných a ostatních rezerv, komplexní náklady při jejich časovém rozlišování, náklady na tvorbu opravných položek, náklady účtované v souvislosti s vytvářením oprávek k opravné položce k nabytému majetku v rámci privatizace
• finanční náklady – účetní cena prodaných cenných papírů z investiční i provozní zásoby, placené úroky, kurzové ztráty
• rezervy a opravné položky finančních nákladů – náklady související s tvorbou rezerv týkajících se finančních nákladů (např. rezerva na kurzové ztráty), jakož i náklady související s tvorbou opravných položek k finančnímu investování a krátkodobému finančnímu majetku
• mimořádné náklady – náklady neobvyklého charakteru, vznikající při mimořádných událostech, resp. vyskytující se pouze náhodně, stejně jako náklady související s tvorbou rezerv a opravných položek mimořádných nákladů
• daně z příjmů

Náklady, podobně jako výnosy, můžeme rozdělit na tři hlavní skupiny:

• provozní náklady
• finanční náklady
• mimořádné náklady

Informace o nákladech jsou velmi důležité pro výpočet výše daně z příjmů, kterou podnikatelský subjekt musí odvádět finančním orgánům. Proto je nezbytné analytickou evidenci k nákladům přizpůsobovat ustanovením zákona o dani z příjmů. Je důležité zejména na účtech, kde se zachycují připočitatelné a odpočitatelné položky k zjištění základu daně pro výpočet daňové povinnosti, sledovat tyto položky odděleně.

Pro účely zjištění hospodářského výsledku podnik v podmínkách ČR vede dva účetní výkazy – rozvahu a výkaz zisků a ztrát.

• V rozvaze vycházíme ze změn čistého jmění – část hodnoty celkového majetku, která není určena na uspokojení nároků třetích osob, a můžeme jej vyjádřit jako rozdíl mezi majetkem a závazky podniku. Zvýšení stavu čistého jmění představuje zisk, snížení čistého jmění se označuje jako ztráta.
• Hospodářský výsledek ve výkazu zisků a ztrát zjistíme porovnáním výnosů a nákladů. Pokud výnosy převyšují náklady, jde o zisk, pokud převyšují náklady výnosy, jde o ztrátu.

ZISK je cílem a podnětem podnikání. Zisk plní tyto důležité funkce:

• kriteriální funkce – zisk je kritériem pro rozhodování o všech základních otázkách ekonomiky podniku – o objemu výroby, nových výrobcích, investicích…
• rozvojová funkce – zisk je hlavním zdrojem akumulace, tj. tvorby finančních zdrojů pro další rozvoj podniku
• rozdělovací funkce – zisk je základem rozdělování důchodů mezi podnik a stát
• motivační funkce – zisk je motivem podnikání a může být základem hmotné zainteresovanosti pracovníků podniku

DAŇOVÉ VÝDAJE

Daňový výdaj – výdaj (náklad) daňovníkem prokazatelně vynaložený na dosažení, zajištění a udržení příjmů, zaúčtovaný v účetnictví daňovníka nebo evidovaný v evidenci daňovníka. Pokud výši výdaje (nákladu) omezuje daňový zákon nebo zvláštní předpis, prokázaný výdaj (náklad) lze zahrnout do daňových výdajů nejvýše do výše tohoto limitu nebo jen v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem.

Daňovými výdaji, které lze uplatnit jen v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem, jsou:

1. odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku (DNN a DHM); z dopravních prostředků využívaných daňovníkem pravidelně i na jiné účely než na přímé zabezpečování příjmů formou poskytování služeb se do daňových výdajů odpisy zahrnují takto:
   • z osobních automobilů včetně osobních i nákladních terénních automobilů s výjimkou osobních dodávkových automobilů nejvýše ze sumy 450 000 Kč, která se pro účely odpisování považuje za vstupní cenu
   • z osobních dopravních prostředků, jako rekreační a sportovní čluny a letadla, s oceněním nepřevyšujícím 1 400 000 Kč nejvýše ze sumy 700 000 Kč, která se pro účely odpisování považuje za vstupní cenu
   • z osobních dopravních prostředků, jako rekreační a sportovní čluny a letadla, s oceněním převyšujícím 1 400 000 Kč ze sumy rovnající se 50 % z ocenění, která se pro účely odpisování považuje za vstupní cenu
2. zůstatková cena DHM a DNN při jeho vyřazení prodejem nebo likvidací, nebo poměrná část zůstatkové ceny vztahující se k prodané nebo likvidované části DHM, s výjimkou zůstatkové ceny tohoto DHM:
   • přístroje určené pro domácnost
   • televizní a rozhlasové přijímače, přístroje na záznam a reprodukci zvuku nebo obrazu, které se nevyužívají na zabezpečování příjmů formou poskytování služeb nebo se nepoužívají na zabezpečování ochrany majetku daňovníka
   • nábytek, zařízení určená na stolní a společenské hry, umělé květiny
   • hudební nástroje
   • nástroje, přístroje a modely určené na předváděcí účely
   • osobní automobily, nákladní terénní automobily, motocykly a přívěsy k motocyklům, jakož i osobní dopravní prostředky jako rekreační a sportovní čluny a letadla
3. zůstatková cena likvidovaného stavebního objektu nebo jeho části v souvislosti s výstavbou nového stavebního objektu nebo jeho technickým zhodnocením se zahrne do ocenění (OC)
4. zůstatková cena DHM a DNN vyřazeného v důsledku škody pouze do výše náhrad za tuto škodu zahrnovaných do základu daně
5. zůstatková cena DHM, který je daňovník povinen odevzdat podle zvláštních předpisů, snížená o přijaté dotace na pořízení tohoto majetku
6. při prodeji DHM vyňatého z odpisování (např. pozemky, umělecká díla a sbírky) je to výdaj (náklad) spojený s jeho nabytím, a to pouze do výše příjmu z prodeje
7. výdaje (náklady), na jejichž úhradu je daňovník povinen
8. výdaje (náklady) na provoz vlastního zařízení na ochranu životního prostředí
9. vytvořené rezervy ve výši podle zvláštního předpisu nebo rezervy, při jejichž tvorbě zvláštní zákon stanoví, že jsou daňovým výdajem (nákladem); rezerva na opravu DHM může být tvořena podle vypracovaného rozpočtu nákladů na opravu pouze rovnoměrně po dobu nejméně dvou let, a to nejvýše do výše 80 % vstupní ceny nebo zvýšené vstupní ceny DHM evidované ke konci zdaňovacího období roku, který předchází roku, ve kterém se rezerva začala tvořit; při nájemní smlouvě může nájemce na základě písemné dohody s pronajímatelem tvořit rezervu na opravu DHM za stejných podmínek ze vstupní ceny evidované u pronajímatele během trvání nájemní smlouvy a po jejím ukončení a přechodu vlastnických práv na nájemce, zvýšené o technické zhodnocení, které bylo provedené, uhrazené a odepisované nájemcem
10. výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky a péči o zdraví vynaložené na:
    • bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť
    • péči o zdraví zaměstnanců a vlastní závodní zdravotnická zařízení
    • vzdělávání a rekvalifikaci zaměstnanců, vlastní vzdělávací zařízení, výchovu žáků a na střední odborné učiliště, pokud je není povinen hradit příslušný státní správní orgán
    • příspěvky na stravování zaměstnanců
    • mzdy a ostatní pracovněprávní nároky zaměstnanců v rozsahu daném pracovněprávními předpisy
    • příspěvek maximálně do výše 1000 Kč ročně na ubytované v zařízeních cestovního ruchu na území ČR během dovolené zaměstnance nebo osoby samostatně výdělečně činné, kteří jsou podle tohoto zákona plátci daně z příjmů fyzických osob
11. výdaje (náklady) na pracovní cesty, a to do výše, na kterou vzniká nárok podle zvláštních předpisů, přičemž:
    • na ubytování, dopravu MHD a na nezbytné výdaje spojené s pracovní cestou v prokázané výši
    • pokud pracovní cestu vykonává zaměstnanec (závislá činnost) motorovým vozidlem, které mu neposkytl zaměstnavatel, ve výši náhrad výdajů za spotřebované pohonné hmoty a sazby základní náhrady
    • stravné a kapesné při zahraničních pracovních cestách do výše 40 % nároku na stravné
    • stravné při tuzemských pracovních cestách jen pro zaměstnance (závislá činnost)
    • pokud pracovní cestu vykonává daňovník samostatně výdělečně činný vlastním motorovým vozidlem, o němž neúčtuje nebo neúčtoval jako o majetku využí