Výnosy, náklady a především hospodářský výsledek patří k nejdůležitějším charakteristikám hospodaření každého podniku.
Výnosy – peněžní částky, které podnik získal ze všech svých činností za určité období, bez ohledu na to, zda v tomto období došlo k jejich úhradě. Výnosy se projevují buď v přírůstku aktiv, nebo snížením závazků. K výnosům patří tyto položky:
– tržby – peněžní příjmy získané za prodej zboží, výrobků, služeb, příjmy z nájmu budov, pozemků apod. Jedná se vlastně o výnosy z externího styku, resp. prvotní výnosy. Jsou rozhodujícím finančním zdrojem podniku, který slouží k úhradě nákladů a zabezpečení reprodukce výrobních činitelů, stejně jako k úhradě daní a poplatků. Součástí tržeb jsou i srážky a slevy u dodavatelů.
– výnosy ze změny stavu vnitropodnikových zásob – jsou to výnosy, kterými se zabezpečuje věcná porovnatelnost mezi náklady a výnosy vynaloženými v běžném účetním období. Jedná se o rozdíl mezi konečnými a počátečními zásobami výrobků, nedokončené výroby, popř. polotovarů vlastní výroby.
– výnosy z aktivování výkonů vlastní výroby – představují protiklad nákladů u výkonů, které byly vytvořeny ve vlastní režii, a použití vnitropodnikových služeb pro vlastní potřebu. Výkony vlastní výroby se stávají součástí investičního nebo oběžného majetku.
– výnosy, které vznikají při zúčtování rezerv a opravných položek – v minulých účetních obdobích byla účtována jejich tvorba do nákladů a v běžném účetním období se čerpají
– ostatní výnosy – např. výnosy z prodeje dlouhodobého a materiálu, kurzové zisky, výnosy z prodeje cenných papírů a vkladů, výnosové úroky apod.
Výnosy podniku můžeme rozdělit z účetního hlediska na:
a) provozní výnosy – získané z provozně-hospodářské činnosti
b) finanční výnosy – získané z finančního investování a krátkodobého finančního majetku, kurzových rozdílů
c) mimořádné výnosy
Náklady – peněžní částky, které podnik účelně vynaložil na získání výnosů. V účetnictví se uplatňuje druhové členění nákladů v kombinaci s účelovým hlediskem. Náklady se účtují kumulativně od začátku roku, a to zásadně časově rozlišené.
Jednotlivé nákladové druhy:
– spotřebované nákupy – spotřeba materiálu, energie a ostatních neskladovatelných dodávek, náklady na nákup zboží
– služby – náklady na externí služby, jako např. opravy a údržbu, cestovné, nájemné, náklady na reprezentaci, výkony spojů
– osobní náklady – mzdové náklady, příjmy společníků a členů družstva ze závislé činnosti, odměny členům orgánů společnosti a družstva, sociální pojištění, sociální náklady, sociální náklady individuálního podnikatele
– daně a poplatky – silniční daň, daň z nemovitostí, ostatní přímé daně a poplatky
– jiné provozní náklady – vlastní cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, vlastní cena prodaného materiálu, dary, pokuty a penále, odpis pohledávky a jiné náklady týkající se provozní oblasti
– odpisy, rezervy a opravné položky provozních nákladů – odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, náklady spojené s tvorbou zákonných a ostatních rezerv, komplexní náklady při jejich časovém rozlišování, náklady na tvorbu opravných položek, náklady účtované v souvislosti s vytvářením oprávek k opravné položce k nabytému majetku v rámci privatizace
– finanční náklady – pořizovací cena prodaných cenných papírů z investiční i provozní zásoby, placené úroky, kurzové ztráty
– rezervy a opravné položky finančních nákladů – náklady související s tvorbou rezerv týkajících se finančních nákladů (např. rezerva na kurzové ztráty), stejně jako náklady související s tvorbou opravných položek k finančnímu investování a krátkodobému finančnímu majetku
– mimořádné náklady – náklady neobvyklého charakteru, vznikající při mimořádných událostech, resp. vyskytující se pouze náhodně, stejně jako náklady související s tvorbou rezerv a opravných položek mimořádných nákladů
– daně z příjmů
Náklady, podobně jako výnosy, můžeme rozdělit do 3 hlavních skupin:
– provozní náklady
– finanční náklady
– mimořádné náklady
Informace o nákladech jsou velmi důležité pro výpočet výše daně z příjmů, kterou podnikatelský subjekt musí odvádět finančním orgánům. Proto je nezbytné analytické evidence k nákladům přizpůsobovat ustanovením zákona o dani z příjmů. Je potřeba zejména na účtech, na kterých se zachytávají připočitatelné a odečitatelné položky k zjištění základu daně k výpočtu daňové povinnosti, sledovat tyto položky odděleně.
Pro účely zjištění hospodářského výsledku vede podnik v podmínkách ČR dva účetní výkazy, a to rozvahu a výkaz zisku a ztráty.
– V rozvaze vycházíme ze změn čistého jmění – části hodnoty celkového majetku, která není určena k uspokojení nároků třetích osob, a lze ho vyjádřit jako rozdíl mezi majetkem a závazky podniku. Zvýšení stavu čistého jmění představuje zisk, snížení čistého jmění se označuje jako ztráta.
– Hospodářský výsledek ve výkazu zisku a ztráty zjistíme porovnáním výnosů a nákladů. Pokud výnosy převyšují náklady, jedná se o zisk, pokud náklady převyšují výnosy, jde o ztrátu.
ZISK je cílem a podnětem podnikání. Zisk plní tyto důležité funkce:
– kriteriální funkce – zisk je kritériem pro rozhodování o všech základních otázkách ekonomiky podniku – o objemu výroby, nových výrobcích, investicích…
– rozvojová funkce – zisk je hlavním zdrojem akumulace, tj. tvorby finančních zdrojů pro další rozvoj podniku
– rozdělovací funkce – zisk je základem rozdělování důchodů mezi podnik a stát
– motivační funkce – zisk je motivem podnikání a může být základem hmotní zainteresovanosti pracovníků podniku
DAŇOVÉ VÝDAJE
Daňový výdaj – výdaj (náklad) daňovníkem prokazatelně vynaložený na dosažení, zabezpečení a udržení příjmů, zaúčtovaný v účetnictví daňovníka nebo evidovaný v evidenci daňovníka. Pokud výši výdaje (nákladu) omezuje daňový zákon nebo zvláštní předpis, prokázaný výdaj (náklad) lze zahrnout do daňových výdajů nejvýše do výše tohoto omezení nebo pouze v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem.
Daňovými výdaji, které lze uplatnit pouze v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem, jsou:
1. odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku; u dopravních prostředků využívaných daňovníkem pravidelně i k jiným účelům než k přímému zabezpečování příjmů formou poskytování služeb se do daňových výdajů odpisy zahrnují takto:
– u osobních automobilů včetně osobních i nákladních terénních automobilů s výjimkou osobních dodávkových automobilů nejvýše z částky 450 000 Kč, která se pro účely odpisování považuje za vstupní cenu
– u osobních dopravních prostředků, jako jsou rekreační a sportovní čluny a letadla, s oceněním nepřevyšujícím 1 400 000 Kč nejvýše ze sumy 700 000 Kč, která se pro účely odpisování považuje za vstupní cenu
– u osobních dopravních prostředků, jako jsou rekreační a sportovní čluny a letadla, s oceněním převyšujícím 1 400 000 Kč ze sumy odpovídající 50 % z ocenění, která se pro účely odpisování považuje za vstupní cenu
2. pořizovací cena dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku při jeho vyřazení prodejem nebo likvidací, nebo poměrná část pořizovací ceny vztahující se k prodané nebo likvidované části dlouhodobého hmotného majetku, s výjimkou pořizovací ceny tohoto majetku:
– přístrojů určených pro domácnost
– televizních a rozhlasových přijímačů, přístrojů na záznam a reprodukci zvuku nebo obrazu, které se nevyužívají k zabezpečování příjmů formou poskytování služeb nebo se nepoužívají k zabezpečování ochrany majetku daňovníka
– nábytku, zařízení určených ke stolním nebo společenským hrám, umělých květin
– hudebních nástrojů
– nástrojů, přístrojů a modelů určených k předváděcím účelům
– osobních automobilů, nákladních terénních automobilů, motocyklů a přívěsných vozíků k motocyklům, stejně jako osobních dopravních prostředků jako rekreačních a sportovních člunů a letadel
Pořizovací cena likvidovaného stavebního objektu nebo jeho části v souvislosti s výstavbou nového stavebního objektu nebo jeho technickým zhodnocením se zahrne do ocenění
3. pořizovací cena dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku vyřazeného v důsledku škody jen do výše náhrad za tuto škodu zahrnovaných do základu daně
4. pořizovací cena dlouhodobého hmotného majetku, který je daňovník povinen odevzdat podle zvláštních předpisů, snížená o přijaté dotace na pořízení tohoto majetku
5. při prodeji dlouhodobého hmotného majetku vyloučeného z odpisování (jako pozemky, umělecká díla a sbírky) je to výdaj (náklad) spojený s jeho pořízením, a to jen do výše příjmu z prodeje
6. výdaje (náklady), na jejichž úhradu je daňovník povinen
7. výdaje (náklady) na provoz vlastního zařízení na ochranu životního prostředí
8. vytvořené rezervy ve výši podle zvláštního předpisu nebo rezervy, při jejichž tvorbě zvláštní zákon stanoví, že jsou daňovým výdajem (nákladem); rezerva na opravu dlouhodobého hmotného majetku může být tvořena podle vypracovaného rozpočtu nákladů na opravu jen rovnoměrně po dobu alespoň 2 let, a to nejvýše do výše 80 % vstupní ceny nebo zvýšené vstupní ceny dlouhodobého hmotného majetku evidované ke konci zdaňovacího období roku, který předchází roku, v němž se rezerva začala tvořit; u nájemní smlouvy může nájemce na základě písemné dohody s pronajímatelem tvořit rezervu na opravu dlouhodobého hmotného majetku za stejných podmínek ze vstupní ceny evidované u pronajímatele během trvání nájemní smlouvy a po jejím ukončení a přechodu vlastnických práv na nájemce, zvýšené o technické zhodnocení provedené, uhrazené a odepisované nájemcem
9. výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky a péči o zdraví vynaložené na:
– bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť
– péči o zdraví zaměstnanců a vlastní závodní zdravotnická zařízení
– vzdělávání a rekvalifikaci zaměstnanců, vlastní vzdělávací zařízení, výchovu žáků a střední odborná učiliště, pokud je není povinen hradit příslušný orgán státní správy
– příspěvky na stravování zaměstnanců
– mzdové a ostatní pracovněprávní nároky zaměstnanců v rozsahu daném pracovněprávními předpisy
– příspěvek maximálně ve výši 1 000 Kč ročně na ubytování v zařízeních cestovního ruchu na území ČR během dovolené zaměstnance nebo osoby samostatně výdělečně činné, které jsou podle tohoto zákona daňovníky daně z příjmů fyzických osob
10. výdaje (náklady) na pracovní cesty, a to do výše, na kterou vzniká nárok podle zvláštních předpisů, přičemž:
– na ubytování, dopravu MHD a na nezbytné výdaje spojené s pracovní cestou v prokázané výši
– pokud pracovní cestu vykonává zaměstnanec (závislá činnost) motorovým vozidlem, které mu neposkytl zaměstnavatel, ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty a sazby základní náhrady
– stravné a kapesné při zahraničních pracovních cestách do výše 40 % nároku na stravné
– stravné při tuzemských pracovních cestách pouze pro zaměstnance (závislá činnost)
– pokud pracovní cestu vykonává daňovník samostatně výdělečně činný vlastním motorovým vozidlem, o němž neúčtuje nebo neúčtoval jako o majetku využívaném pro podnikání nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost, ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty a sazby základní náhrady
11. daňovníkem nezaviněné škody
– vzniklé v důsledku živelných pohrom (požár, výbuch, blesk, vichřice, povodeň, záplava, kroupobití, sesuv půdy, skal a lavin, zemětřesení)
– způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem, pokud od vzniku této škody uplynul nejméně 1 kalendářní rok
12. výdaje (náklady) civilní ochrany spojené s přípravou na sebeochranu a vzájemnou pomoc a se starostí o prostředky individuální ochrany
13. výdaje (náklady) na zabezpečení požární ochrany
14. výdaje (náklady) spojené s uchováním výrobních schopností za účelem zajištění obranyschopnosti státu
15. výdaje ve výši součtu cen pořízení cenných papírů (s výjimkou směnek v zdaňovacím období, v němž dojde k jejich prodeji), a to u:
– cenných papírů, s nimiž se obchoduje na trhu kótovaných cenných papírů, pokud cena pořízení není vyšší a příjem z prodeje není nižší o odchylku 10 % od průměrného kurzu v den nákupu nebo prodeje zveřejněného burzou cenných papírů
– ostatních cenných papírů v
Hospodářský výsledek podniku a daňové náklady
