Index ekonomické svobody a projekt Doing Business

Projekt Světové banky Doing Business

Světová banka vytváří a porovnává v průzkumu Doing Business regulace podnikatelského prostředí ve světových ekonomikách. Hodnocení se stanovuje na základě ukazatelů během různých fází životního cyklu malých a středních podniků (MSP) od založení společnosti přes získání stavebního povolení, bankovních úvěrů až po vymáhání smluv a ukončení podnikání. Hlavním cílem je poskytnout objektivní základ pro pochopení a zlepšení právního prostředí pro podnikání. Průzkum se snaží poukázat na specifikaci předpisů nebo regulačních postupů, které mohou být vhodné pro uskutečnění reforem. Výhodou je dobrá srovnatelnost mezi zeměmi, neboť většina vstupních dat jsou údaje získané aplikací konkrétních případových studií. Neskoumá však faktory vyplývající z podnikání, jako je velikost trhu, kvalita lidského kapitálu a podobně, a vztahuje se na jednu právní formu podnikání, a to společnost s ručením omezeným, proto nemusí být reprezentativní pro ostatní formy podnikání. V roce 2014 Doing Business 2014 zkoumal 11 indikátorů v 189 zemích. Na prvním místě skončil Singapur, na druhém Hongkong, třetí místo obsadil Nový Zéland. Slovenská republika se umístila na 49. místě, pozici si zlepšilo Polsko na 45. místě, stalo se zemí s nejlepším umístěním, i když v posledních letech dominovala Slovenská republika v rámci V4. Česká republika vykázala pokrok ve dvou z 10 sledovaných oblastí, a to v zahraničním obchodu a v řešení platební neschopnosti, avšak v sedmi oblastech si pohoršila. Největší pokles byl v kategorii registrace nemovitostí a zakládání firmy, proto je ČR na 75. místě a Maďarsko na 54. místě viz tabulka 9. (Světová banka: Doing Business 2013, dostupné na www.doingbusiness.org)

V rámci hodnocení Slovenské republiky dopadlo nejhůře v kategorii ochrany investorů na 115. místě a největší pokles zaznamenalo v kategorii zakládání firmy o 28 míst naopak na 11. místě se SR umístila v kategorii registrace nemovitostí. Index DB obsahuje dva druhy institucí, které usnadňují přístup k finančním zdrojům a zlepšují jejich alokaci, jako jsou úvěrové registry, úvěrové společnosti a zajišťovací práva dlužníků a věřitelů v zajištěných transakcích a zákonech o bankrotu. Sdílení informací prostřednictvím úvěrových registrů nebo společností pomáhá věřitelům odhadnout bonitu klientů, zatímco zajišťovací práva mohou usnadnit využívání kolaterálu a vymáhání pohledávek v případě platební neschopnosti. Insolvenční režimy a práva věřitelů mají zásadní význam pro vytvoření zdravého investičního prostředí a mohou přispívat k podpoře podnikání a ekonomického růstu. Tyto dva druhy institucí jsou měřeny dvěma řadami indikátorů. Index zajišťovacích práv analyzuje právní rámec zajištěných transakcí, přičemž zkoumá, do jaké míry kolaterál a zákony o bankrotu umožňují úvěrování, nabývá hodnot 0–10, vyšší hodnoty naznačují, že zákony jsou lépe navrženy pro zvyšování přístupu k financím. Index úvěrových informací zkoumá pokrytí, kvalitu a rozsah úvěrových informací dostupných prostřednictvím úvěrových registrů a úvěrových společností, nabývá hodnot 0–6, vyšší hodnoty naznačují vyšší dostupnost úvěrových informací od veřejných úvěrových registrů a soukromých společností. Postavení země je založeno na součtu síly indexu zajišťovacích práv a hloubky indexu úvěrových informací.

Index ekonomické svobody

Index of Economic Freedom – index ekonomické svobody (IES) každoročně zpracovává Heritage Foundation, má velmi podobné pořadí zemí v oblasti ekonomické svobody sestavuje i kanadský Fraser Institute pod názvem Economic Freedom of the World Index. Z těchto výsledků vyplývá, že prosperita jednotlivých zemí se do značné míry odvíjí od stupně jejich ekonomické svobody. Index hodnotí 10 širších okruhů ekonomické svobody, země jsou v jednotlivých kategoriích hodnoceny od 0 do 100, přičemž 100 představuje maximální svobodu. Průměrné údaje tvoří konečný bodový zisk ekonomiky. Ze 177 hodnocených zemí se stala nejsvobodnější ekonomikou Hongkong, který si tento titul udržuje již od roku 1995. Kromě něj přední místa získali Singapur, Austrálie, Nový Zéland a Švýcarsko. Slovensko dosáhlo ekonomickou svobodu na úrovni 68,7, což představuje hodnotu vyšší než světový průměr 59,6 a mírně vyšší než regionální průměr 66,4. Pokud porovnáme hodnocení ekonomické svobody SR, její hodnocení se oproti předchozímu roku zlepšilo o 1,7 %, a proto jsme postoupili o 9 příček výše. SR se umístilo před Polskem na 57. a Maďarskem na 48., ale za ČR, která obsadila 29. příčku. Proto si ČR vysloužila postavení „spíše svobodné ekonomiky“, zatímco ostatní země se nacházejí pouze v kategorii „mírně svobodná ekonomika“. Musíme však vyzdvihnout Polsko, které v hodnocení IES 2013 dosáhlo nejvyššího zvýšení.

Hodnocení SR

Hodnocení SR v roce 2011 se zlepšilo zejména na základě konsolidačních úsilí minulé vlády a novelizací zákoníku práce, avšak horší známku jsme získali za problematickou situaci v eurozóně, tedy za měnovou stabilitu, a nakonec i za stále vysokou míru korupce. Státní vlastnictví bank i jiných finančních institucí, jako jsou pojišťovny a kapitálové trhy, snižuje konkurenci a vede tak obecně k nižší dostupnosti finančních služeb. Index sleduje finanční svobodu v rámci následujících oblastí:

• míra zásahů státu do činnosti bank a jiných finančních institucí prostřednictvím přímého i nepřímého vlastnictví,
• míra vládní regulace finančních služeb,
• stupeň rozvoje kapitálového a finančního trhu,
• vliv vlády na přidělování úvěrů,
• otevřenost zahraniční konkurenci.

Tyto oblasti se zohledňují při hodnocení celkové úrovně finanční svobody země, která zajišťuje snadný a efektivní přístup k finančním možnostem pro jednotlivce i podniky. Celkové skóre je přidělováno finanční svobodě ekonomiky odečtením od ideálního skóre. Nejvyšší má v zemích V4 ČR 80,0, což představuje nominální vliv vlády (nominal government interference). Můžeme poznamenat, že státní vlastnictví finančních institucí zabírá malý podíl na celkových aktivech sektoru. Ostatní země V4 mají stejné skóre 70,0, což znamená omezený vládní vliv (limited government interference).

Přidělování úvěrů je tedy ovlivňováno vládou a soukromé přidělování úvěrů nečelí téměř žádným restrikcím. Nadace Heritage Foundation publikuje index ekonomické svobody, ale i kanadský institut Fraser, který vede 75 nevládních organizací z celého světa pod záštitou Economic Freedom Network. Index je složen z pěti ukazatelů, které se týkají velikosti státního sektoru, úrovně právního státu, mezinárodního obchodu nebo celkové regulace, měnového prostředí a inflačního prostředí. Obsahuje 24 komponent, z nichž většina se skládá z dalších dílčích komponent.

Index se sestavuje a řídí základními principy, a to že pravidla, která umožňují vyšší rozsah osobní svobody, dobrovolné výměny, konkurence na otevřeném trhu, vymahatelnosti práva a ochrany soukromého vlastnictví, vedou k vyššímu hodnocení ekonomické svobody dané země. Na základě tohoto průzkumu je nejsvobodnější zemí světa Hongkong, druhou je Singapur, následuje Nový Zéland, Švýcarsko, Spojené arabské emiráty, Mauricius, Finsko, Bahrajn a Kanada, a nejméně je Venezuela. Slovenská republika se umístila na 36. místě ze 152 porovnávaných zemí. Nejlepší hodnocení zemí V4 má Maďarsko na 24. místě, Polsko na 52. a ČR na 54. místě. SR dosáhlo nejlepšího umístění v oblasti měnové stability, kde obsadilo 15. příčku. SR také získalo vysoké hodnocení za svobodu mezinárodního obchodu, kde bylo na 17. místě, a nejhorší umístění bylo v oblasti soudnictví a ochrany vlastnických práv, kde bylo na 63. místě.

Dostupnost finančních zdrojů je v průzkumu prezentována právě ukazatelem měnového a inflačního prostředí. Tento ukazatel se člení na čtyři komponenty, z nichž tři jsou určeny k měření konzistence měnové politiky s dlouhodobou cenovou stabilitou, a dále jde o svobodný přístup k vlastním zahraničním bankovním účtům. Aby země získala vysoké hodnocení v této oblasti, musí přijmout opatření vedoucí k nízkým a stabilním mírám inflace a vyhnout se opatřením, která omezují schopnost využívání alternativních měn. V rámci zemí V4 mělo lepší hodnocení než SR Maďarsko na 10. místě, ostatní země se umístily za SR, Polsko na 20. a ČR na 24. místě. (Belanová, K., 2014)

Nejčastější nevýhody MSP

Při analýze malých a středních podniků v zemích V4 je třeba charakterizovat nejčastější nevýhody MSP, mezi které patří:

• omezený přístup ke kapitálu, omezené zdroje na výzkum a marketing,
• vyšší výrobní náklady (často méně efektivní využívání kapacity strojů, malý objem sériové výroby apod.),
• omezené možnosti prosadit se na zahraničních trzích,
• menší lokální trhy, omezený počet odběratelů,
• silná konkurence,
• averze k plánování a tvorbě strategie,
• časté přetížení jediného vedoucího.

Můžeme konstatovat, že právě tyto důvody jsou příčinou, proč se většina podnikatelů obává.

Rozhodující výhody malých podniků

• dynamika, přizpůsobivost podmínkám poptávky,
• úzká specializace – nevhodná pro velký podnik – možnost pružné inovace a zajištění kvality produkce,
• bezprostřední a neustálý kontakt se zákazníkem,
• jednoduchá organizační struktura, rychlé, přesné a pravdivé informační toky,
• centralizace řídicích funkcí (chybí nejednotnost skupinových zájmů ve vedení, která je běžná ve velkých podnicích),
• kreativní koordinace a kontrola (podnikatel není svázán normami),
• blízký vztah k zaměstnancům, více neformální komunikace,
• v rodinných firmách lze očekávat úsporu finančních prostředků například nižší náklady na řízení aj.

Tabulka: Hlavní bariéry rozvoje MSP, zdroj: vlastní zpracování

Na základě zjištěných informací lze konstatovat, že všechny země V4 zaznamenaly dopady a tím i vliv světové krize zejména ve formě poklesu exportu a průmyslové produkce, stejně jako zpomalení přílivu přímých zahraničních investic a růstu nezaměstnanosti. To je hlavní důvod, proč je důležité vytvořit příznivé podnikatelské prostředí, které je považováno za předpoklad zdravého ekonomického růstu malých a středních podniků.