Kapitálový rozpočet a hodnocení reálnosti prognóz

Kapitálový rozpočet a hodnocení reálnosti prognóz

Při tvorbě kapitálového rozpočtu a výběru vhodných projektů musí manažer vycházet z analýzy dosavadní výkonnosti podniku. Pokud nemá kvalitní informace o využití kapacit a dalších ukazatelích výkonnosti, nemůže adekvátně posoudit důsledky svého rozhodnutí. Nesprávné rozhodnutí o kapitálové investici znamená zbytečné kapitálové výdaje a nepřiměřený růst aktiv, což pak zatíží i budoucí náklady a zisky.

Při výběru projektu je proto nezbytné ověřit i reálnost prognóz očekávaných cash flow každého projektu. Jde o minimalizaci odhadových chyb. Především je nutné zahrnout do kapitálových výdajů a nákladů všechny dodatečné výdaje, které mohou vzniknout po přijetí projektu (např. náklady na opravy) a také dodatečné výdaje účtované jako režijní náklady.

Při prognóze očekávaných cash flow by měly být do kapitálových výdajů zahrnuty také výdaje spojené s nárůstem pracovního kapitálu: nové aktiva zvyšují potřebu čistého pracovního kapitálu, což představuje jednak vyšší kapitálové výdaje, ale rovněž i běžné náklady. Nezahrnutí této potřeby může zkreslit jak peněžní tok (ČSH) projektu, tak potřebné kapitálové výdaje.

Důležité je zohlednit míru inflace v prognóze cash flow, a to diferencovaně: položky vyjádřené v nominální ceně je třeba přepočítat nominální úrokovou mírou a položky vyjádřené v reálné ceně pak reálnou úrokovou mírou.

Důležitá je rovněž kontrola realizace investičního projektu, sledování postupu a výše skutečných kapitálových výdajů a průběžná kontrola po dokončení realizace.

Při rozhodování o kapitálovém rozpočtu je tedy nezbytné:

  • při odhadu budoucích cash flow investičního projektu a při přepočtech jejich současné hodnoty (SH) zohlednit míru inflace,
  • zahrnout všechny dodatečné výdaje a náklady spojené s realizací projektu,
  • optimalizovat časování, neboť při výběru investičních projektů může docházet k jejich vzájemnému překrývání.

Kapitálové omezení je obvykle výsledkem interního limitování zdrojů v rámci podniku, které vrcholový management používá jako metodu finančního řízení.