Kolektivní investování a rozložení rizika v investičních fondech

Kolektivní investování je proces shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti na základě veřejné výzvy. Kolektivní investování upravuje zákon č. 203/2011 Sb. o kolektivním investování ve znění pozdějších předpisů. Cílem kolektivního investování je investovat shromážděné prostředky do cenných papírů nebo jiných nástrojů peněžního a kapitálového trhu a co nejlépe zhodnotit úspory při omezení a rozložení rizika.

Kolektivním investováním se rozumí podnikání, jehož předmětem je shromažďování peněžních prostředků od investorů s cílem investovat v souladu s určenou investiční politikou prostředky ve prospěch osob, jejichž peněžní prostředky byly shromážděny. Pokud jsou peněžní prostředky shromažďovány od veřejnosti, lze kolektivní investování vykonávat pouze na základě principu rozložení rizika. Kolektivní investování na Slovensku se řídí zákonem o kolektivním investování.

Kolektivní investování jako snaha o rozložení rizika

Kolektivní investování představuje snahu o rozložení rizika. Jednotlivec by musel investovat do množství různorodých cenných papírů a neustále měnit své portfolio. Proto existuje snaha investovat prostřednictvím zprostředkovatelských fondů.

Riziko každého cenného papíru v portfoliu fondu se rozkládá mezi všechny účastníky. Každý z nich utrpí při poklesu výnosnosti menší ztrátu. Investiční společnosti a fondy se stávají zprostředkovateli a jejich služby využívají různí investoři.

Individuální investor může utrpět značnou ztrátu, protože nemusí správně vyhodnotit všechny dostupné informace. Profesionální manažment fondů toto riziko bere na sebe.

Motivy kolektivního investování

Mezi hlavní motivy kolektivního investování patří:

  • výnos
  • zvýšení vnitřní hodnoty cenných papírů
  • snaha o maximální zisk

Formy investování

Investor má možnost vybrat si z různých forem kolektivního investování. Investování lze realizovat dvěma formami:

  1. formou individuálního – přímého investování – investor investuje přímo do konkrétních produktů na finančním trhu (FT). Tato forma je vysoce riziková (často nemá dostatečné informace ani know-how na kvalifikovanou analýzu)
  2. formou kolektivního – nepřímého investování – kolektivní investování je shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti (podle zákona se jedná o získání prostředků od více než 10 fyzických osob) na základě veřejné nabídky (jakékoliv oznámení FO nebo PO – tisk, rozhlas) s cílem investovat tyto shromážděné prostředky do majetku (zejména cenné papíry, vkladové listy apod.)

Investovat nebo neinvestovat do fondů?

Kolektivní investování do fondů je atraktivní, protože:

  1. firmy řídí odborníci, kteří disponují dostatkem informací a kvalitními znalostmi
  2. fondy nakupují velké množství investičních instrumentů – efektivní diverzifikace rizika
  3. fondy dosahují oproti individuálním investorům nižší transakční náklady (obchodování s investičními instrumenty ve větších objemech)

To by mělo znamenat, že fondy dosahují lepších výsledků než individuální investoři. V praxi však nejsou schopné překonat individuální investory očištěné o riziko v dlouhodobém horizontu. Proč? Protože správa fondů je spojena s vysokými administrativními náklady.

Úlohy kolektivního investování

Úkolem kolektivního investování je skloubit všechny uvedené kritéria:

  • doporučuje se investovat do cenných papírů či jiných majetkových hodnot tak, aby se kapitál a úspory zhodnotily co nejlépe
  • rozložit riziko individuálního neúspěchu mezi všechny podílníky tak, že soustředěný kapitál se umístí do diverzifikované struktury majetkových hodnot
  • vyjít vstříc emitentům cenných papírů a odkupem jejich akcií nebo cenných papírů jim umožnit přístup k potřebnému kapitálu

Neustálou výměnou cenných papírů v portfoliu se investiční společnosti podílejí na zvýšení obratu sekundárního trhu.

  • zhodnocení kapitálu
  • rozložení rizika
  • poskytování kapitálu na investování – to znamená přístup zdrojů pro emitenty cenných papírů
  • obměnou portfolia cenných papírů se podílet na zvýšení obratu sekundárního trhu
  • nejčastější formou kolektivního investování i na světových trzích jsou podílové fondy zastřešené správcovskou společností
  • hlavním cílem podílových fondů je dosáhnout vysokých výnosů a návratnosti vložených prostředků

Legislativa

Velkou rekodifikací zákona o kolektivním investování v roce 2011 byla do slovenské legislativy implementována směrnice UCITS IV a zaveden pojem standardní podílový fond. V roce 2013 se kolektivní investování na Slovensku rozšířilo o koncept alternativního investičního fondu implementací směrnice AIFMD. Tato směrnice upravuje správu jakýchkoliv subjektů kolektivního investování, které nevyžadují povolení podle směrnice UCITS. Novelou zákona o kolektivním investování z roku 2016 došlo k implementaci směrnice UCITS V, která upravuje zejména povinnosti týkající se depozitářů fondů. Touto novelou se zároveň do slovenské právní úpravy zavedla nová právní forma subjektů kolektivního investování – investiční fond s proměnným základním kapitálem, známý také pod názvem SICAV.

Na podporu účinného dohledu nad obezřetným vykonáváním činností správců alternativních investičních fondů na makroúrovni jsou správci povinni pravidelně hlásit Národní bance Slovenska hlavní trhy a nástroje, se kterými obchodují, dále své hlavní expozice, údaje o dosažených výsledcích a koncentrace rizik.

Seznamy subjektů

Seznamy subjektů, které v oblasti kolektivního investování podléhají režimu povolení, registrace nebo notifikace, naleznete v sekci Seznamy subjektů.

Správcovská společnost

Správcovská společnost je právnická osoba, která shromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti na základě veřejné výzvy. Získané prostředky investuje do majetku a z tohoto majetku vytváří a spravuje podílové fondy – tedy majetek vkladatelů (majetek, který nebyl získán, není majetkem ani správcovské společnosti ani podílového fondu).

Charakteristika správcovské společnosti:

  • právní forma akciová společnost
  • zapisuje se do obchodního rejstříku
  • výše základního kapitálu je stanovena zákonem
  • musí vytvořit a spravovat minimálně jeden otevřený podílový fond
  • musí mít depozitáře (komerční banku), kterému svěří správu majetku správcovské společnosti

Podílovým fondem se rozumí společný majetek podílníků shromážděný správcovskou společností vydáváním podílových listů a investováním tohoto majetku. Podílový fond:

  • funguje tak, že investoři si zakoupí podílový list, který může představovat jeden nebo více podílů
  • manažeři fondu za tyto finanční prostředky nakupují a obchodují s cennými papíry na světových trzích. Výnosy z obchodů mohou být reinvestovány nebo vypláceny
  • koupí podílového listu se investor stává podílníkem – vlastníkem určité části majetku podílového fondu
  • každému podílníkovi náleží podíl (výnos) odpovídající výši jeho investice

Charakteristika podílového fondu

Podílový fond lze považovat za finanční produkt vytvořený na základě principů kolektivního investování. Podílový fond představuje majetek, který se skládá převážně z cenných papírů a finanční hotovosti, jež jsou společným vlastnictvím podílníků fondu.

Vlastnictví podílu ve fondu je reprezentováno podílovým listem. Každému podílníkovi přísluší počet podílových listů, odpovídající investované částce do podílového fondu.

Správu a řízení podílového fondu má v kompetenci tzv. portfoliový manažer. Podílový fond je zároveň považován za druh cenného papíru, který může neomezený počet investorů nakupovat nebo prodávat v libovolné výši.

Správcovská společnost je povinna v souladu se zákonem o kolektivním investování pravidelně zveřejňovat aktuální hodnoty podílových listů.

Podílový fond:

  • nemá právní subjektivitu
  • jeho majetek není součástí majetku správcovské společnosti, je ve vlastnictví investorů
  • jeho správu vykonává správcovská společnost
  • majetek podílového fondu je rozdělen na podíly, které zastupují cenné papíry – podílové listy
  • podílový list je cenný papír, s nímž je spojeno právo podílníka na odpovídající podíl na majetku podílového fondu a právo podílet se na výnosech z tohoto majetku

Investor a podílník

  • je fyzická nebo právnická osoba, které je určena veřejná nabídka, která použila své peněžní prostředky k nabytí podílových listů nebo má zájem na jejich nabytí vydávaných správcovskou společností
  • podílník – je investor, který se stal vlastníkem určité části majetku podílového fondu
  • depozitář – je nezávislý orgán, který kontroluje podílový fond, spravuje majetek vkladatelů a plní kontrolní funkci
  • depozitářem může být pouze banka s oprávněním poskytovat investiční služby
  • správcovská společnost je povinna otevřít u depozitáře samostatný podílový účet pro každý podílový fond
  • banka – depozitář jedná samostatně a výlučně v zájmu podílníků podílových fondů
  • před jakýmikoliv úkony se správce fondu musí na depozitáři předem dohodnout, aby byl udělen souhlas s nakládáním s prostředky podílníků

Výhody investování do podílového fondu

  • široké rozložení rizika společnosti
  • dlouhodobě vyšší výnos – zhodnocování úspor
  • možnost kdykoliv speňažit svůj podíl zpětným odkupem správcovskou společností – u otevřených a speciálních podílových fondů za aktuální cenu
  • využití odborných služeb za nižší náklady, než by byly při samostatné správě investorem

Typy a druhy fondů

Otevřený podílový fond

Otevřený podílový fond (OPF) je podílový fond, jehož podílník má právo na základě své žádosti získat vyplacení podílových listů z majetku fondu. Je to fond, jehož podílové listy správcovská společnost neustále nabízí veřejnosti a je připravena je odkoupit zpět od vlastníků, kteří chtějí vystoupit z fondu. Správcovská společnost je povinna vyplatit podílníkovi předložené podílové listy – včetně zhodnocení. Součástí označení takového fondu musí být obchodní jméno správcovské společnosti a uvedení slov „otevřený podílový fond“ nebo zkratky „o. p. f.“ Výhodou je vysoká likvidita.

Uzavřený podílový fond

Uzavřený podílový fond (UPF) může být otevřen pouze na omezenou dobu – nejdéle na 10 let. Podílníci nemají nárok na zpětný odkup podílových listů. Správcovská společnost může vydávat podílové listy maximálně 2 roky od zahájení emise. Tento typ fondu je méně využívaný, přičemž výše základního kapitálu je stanovena zákonem.

Speciální podílový fond

Speciální podílový fond (ŠPF) je zvláštní druh podílového fondu, může mít nejvýše 10 podílníků, kteří mohou být pouze právnickými osobami. Tento fond má právo předložit správcovské společnosti podílový list k vyplacení. Podílové listy mohou být vydávány pouze na jméno.

Označení podílového listu

Podílový list musí obsahovat:

  • obchodní jméno správcovské společnosti
  • výraz „podílový fond“ nebo „PF“ či zkratku „OPF, UPF, ŠPF“

Penzijní fondy

Penzijní fondy