Kolektivní investování

Kolektivní investování je proces shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti na základě veřejné výzvy. Kolektivní investování upravuje zákon č. 203/2011 Sb. o kolektivním investování v platném znění. Cílem kolektivního investování je investovat shromážděné prostředky do cenných papírů nebo jiných nástrojů peněžního a kapitálového trhu, a tím co nejlépe zhodnotit úspory a omezit a rozložit riziko.

Kolektivním investováním je podnikání, jehož předmětem je shromažďování peněžních prostředků od investorů za účelem jejich investování v souladu s určenou investiční politikou ve prospěch osob, jejichž peněžní prostředky byly shromážděny. Pokud jsou peněžní prostředky shromažďovány od veřejnosti, lze kolektivní investování vykonávat pouze na principu rozložení rizika. Kolektivní investování na Slovensku se řídí zákonem o kolektivním investování.

Kolektivní investování jako snaha o rozložení rizika

Kolektivní investování představuje snahu o rozložení rizika. Jednotlivec by musel investovat do mnoha různorodých cenných papírů a neustále obměňovat své portfolio. Proto existuje snaha investovat do zprostředkovatelských fondů.

Riziko každého cenného papíru v portfoliu fondu se rozkládá mezi všechny účastníky. Každý z nich při poklesu výnosnosti utrpí menší ztrátu. Investiční společnosti a fondy se stávají zprostředkovateli a jejich služby využívají různí investoři.

Individuální investor utrpí značnou ztrátu, protože nedokáže správně vyhodnotit všechny informace. Profesionální správa fondů toto riziko přebírá na sebe.

Motivy kolektivního investování

Mezi hlavní motivy kolektivního investování patří:

výnos
zvýšení vnitřní hodnoty cenných papírů
snaha o maximální zisk

Formy investování

Investor má možnost vybrat si z různých forem kolektivního investování. Investování může probíhat dvěma formami:

formou individuálního – přímého investování – investor investuje přímo do určitých produktů na finančním trhu (FT). Tato forma je vysoce riziková (nemá informace ani know-how na kvalifikovanou analýzu)
formou kolektivního – nepřímého investování – kolektivní investování je shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti (podle zákona získání od více než 10 fyzických osob), na základě veřejné nabídky (jakékoliv oznámení FO či PO – tisk, rozhlas) s cílem investovat takto shromážděné prostředky do majetku (zejména cenné papíry, vkladové listy apod.)

Investovat nebo neinvestovat do fondů?

Kolektivní investování do fondů je atraktivní, protože:

firmy řídí odborníci, kteří disponují dostatkem informací a kvalitními znalostmi
fondy nakupují velké množství investičních instrumentů – efektivní diverzifikace rizika
fondy dosahují oproti individuálním investorům nižší transakční náklady (obchodování s investičními instrumenty ve větších objemech)

Mělo by to znamenat, že fondy dosahují lepší výsledky než individuální investoři. V praxi však nejsou schopny dlouhodobě překonávat individuální investory na rizikově očištěném základě. Proč? Protože správa fondů je spojena s vysokými administrativními náklady.

Úlohy kolektivního investování

Úlohou kolektivního investování je skloubit všechny uvedené kritéria:

doporučuje se investovat do cenných papírů nebo jiných majetkových hodnot tak, aby se kapitál a úspory zhodnotily co nejlépe
rozložit riziko individuálního neúspěchu mezi všechny podílníky tak, že soustředěný kapitál se umístí do diverzifikované struktury majetkových hodnot
vyjít vstříc emitentům cenných papírů a odkupem jejich akcií či cenných papírů jim umožnit přístup k potřebnému kapitálu

Nepřetržitou výměnou cenných papírů v portfoliu se investiční společnosti podílejí na zvýšení obratu sekundárního trhu.

zhodnocení kapitálu
rozložení rizika
poskytnutí kapitálu na investování – to znamená dodání zdrojů pro emitenty cenných papírů
obměnou portfolia cenných papírů přispět ke zvýšení obratu sekundárního trhu
nejčastější formou kolektivního investování i na světových trzích jsou podílové fondy zastřešené správcovskou společností
hlavním cílem podílových fondů je dosáhnout vysoké výnosy a návratnost vložených prostředků

Legislativa

Velkou rekodifikací zákona o kolektivním investování v roce 2011 byla do slovenské legislativy implementována směrnice UCITS IV a zaveden pojem standardní podílový fond. V roce 2013 se kolektivní investování na Slovensku rozšířilo o koncept alternativního investičního fondu prostřednictvím implementace směrnice AIFMD. Tato směrnice upravuje správu jakýchkoli subjektů kolektivního investování, které nevyžadují povolení dle směrnice UCITS. Novelou zákona o kolektivním investování v roce 2016 došlo k implementaci směrnice UCITS V, která upravuje zejména povinnosti týkající se depozitářů fondů. Touto novelou byl rovněž do slovenské právní úpravy zaveden nový právní typ subjektů kolektivního investování – investiční fond s proměnlivým základním kapitálem, známý také pod názvem SICAV.

Na podporu účinného dohledu nad obezřetným výkonem činností správců alternativních investičních fondů na makroúrovni jsou správci těchto fondů povinni pravidelně hlásit Národní bance Slovenska hlavní trhy a nástroje, s nimiž obchodují, jakož i své hlavní expozice, údaje o dosažených výsledcích a koncentrace rizik.

Seznamy subjektů

Seznamy subjektů, které v oblasti kolektivního investování podléhají režimu povolení, registrace nebo notifikace, naleznete v sekci Seznamy subjektů.

Správcovská společnost

Správcovská společnost je právnická osoba, která shromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti na základě veřejné výzvy. Získané peněžní prostředky investuje do majetku a z tohoto majetku vytváří a spravuje podílové fondy – tedy majetek vkladatelů (majetek, který získala, není majetkem ani správcovské společnosti, ani podílového fondu).

Charakteristiky správcovské společnosti:

právní forma akciová společnost
zapisuje se do Obchodního rejstříku
výše základního kapitálu (ZK) je stanovena zákonem
musí vytvořit a spravovat minimálně 1 otevřený podílový fond
musí mít depozitáře (obchodní banku), kterému svěří majetek spravované společnosti

Podílovým fondem rozumíme společný majetek podílníků shromážděný správcovskou společností vydáváním podílových listů a investováním tohoto majetku. Podílový fond:

funguje tak, že investoři si zakoupí podílový list, který může být zastoupen jedním nebo více podíly
manažeři fondu za tyto finanční prostředky nakupují cenné papíry a obchodují s nimi na světových trzích. Výnosy z obchodování mohou být reinvestovány nebo vypláceny.
koupí podílového listu se investor stává podílníkem – tedy vlastníkem určité části majetku podílového fondu
každému podílníkovi náleží podíl (výnos) odpovídající výši jeho investice

Charakteristika podílového fondu

Podílový fond lze považovat za finanční produkt vytvořený na základě principů kolektivního investování. Podílový fond představuje majetek, který se skládá především z cenných papírů a finanční hotovosti, které jsou ve společném vlastnictví podílníků fondu.

Vlastnictví podílu ve fondu je reprezentováno podílovým listem. Každému podílníkovi přísluší počet podílových listů, který odpovídá investované částce do podílového fondu.

Složení a řízení podílového fondu má v kompetenci tzv. portfolio manažer. Podílový fond je zároveň považován za druh cenného papíru, který může neomezený počet investorů nakupovat nebo prodávat v libovolné výši.

Správcovská společnost je povinna dle zákona o kolektivním investování pravidelně zveřejňovat aktuální hodnoty podílových listů.

Podílový fond:

nemá právní subjektivitu
jeho majetek není součástí majetku správcovské společnosti, je ve vlastnictví investorů
jeho správu vykonává správcovská společnost
majetek v podílovém fondu je rozdělen na podíly, které představují cenné papíry – podílové listy
podílový list je cenný papír, s nímž je spojeno právo podílníka na odpovídající podíl na majetku v podílovém fondu a právo podílet se na výnosech z tohoto majetku

Investor a podílník

je fyzická nebo právnická osoba, pro kterou je určena veřejná nabídka, jež své peněžní prostředky použila k nabytí podílových listů nebo má zájem o jejich nabytí vydávaných správcovskou společností
podílník – je investor, který se stal vlastníkem určité části majetku podílového fondu
depozitář – je nezávislý orgán, který kontroluje podílový fond, nakládá s majetkem vkladatelů a plní kontrolní funkci
depozitářem může být pouze banka, která má povolení k poskytování investičních služeb
správcovská společnost je povinna otevřít u depozitáře samostatný podílový účet pro každý podílový fond
banka – depozitář jedná samostatně a výlučně v zájmu podílníků podílových fondů
předtím, než chce společnost cokoliv provést s penězi podílníků, musí jí k tomu dát depozitář souhlas

Výhody investování do podílového fondu

široké rozložení rizika společnosti
dlouhodobě vyšší výnos – zhodnocení úspor
možnost kdykoliv zpeněžit svůj podíl zpětným odkupem správcovskou společností – u otevřených a speciálních podílových fondů za aktuální cenu
využití odborných služeb za nižší náklady, než by byly při správě samotným investorem

Typy a druhy fondů

Otevřený podílový fond

Otevřený podílový fond (OPF) je podílový fond, jehož podílník má právo, aby mu na jeho žádost byly vyplaceny podílové listy z majetku tohoto podílového fondu. Je to fond, jehož podílové listy správcovská společnost nepřetržitě nabízí veřejnosti a je připravena je odkoupit zpět od majitelů, kteří chtějí z fondu vystoupit. Správcovská společnost, která fond spravuje, je povinna vyplatit podílníkovi předložený podílový list – a to i zhodnocený. Součástí označení takového fondu musí být obchodní jméno správcovské společnosti s uvedením slov „otevřený podílový fond“ nebo „o. p. f.“. Výhodou je vysoká likvidita.

Uzavřený podílový fond

Uzavřený podílový fond (UPF) může být otevřen jen na omezenou dobu – nejdéle na 10 let. Podílníci nemají nárok na zpětný odkup podílových listů. Správcovská společnost může vydávat podílové listy nejdéle 2 roky od zahájení vydávání. Jedná se o méně využívaný typ fondu, výše základního kapitálu je stanovena zákonem.

Speciální podílový fond

Speciální podílový fond (ŠPF) je zvláštní podílový fond, který může mít maximálně 10 podílníků, a to pouze právnické osoby. Má právo předložit správcovské společnosti podílový list k vyplacení. Podílové listy mohou být vydávány pouze na jméno.

Označení podílového listu

Podílový list musí obsahovat:

obchodní jméno správcovské společnosti
slovo „podílový fond“ nebo „PF“ či zkratku „OPF, UPF, ŠPF“

Penzijní fondy

Penzijní fondy představují největšího zprostředkovatele na finančních trzích, dlouhodobého investora (zprostředkovatele). Penzijní fondy mají minimální potřebu likvidity, a proto mohou s vysokou přesností kalkulovat příjmy a výdaje do daleké budoucnosti.

Důchodkové správcovské společnosti

Důchodkové správcovské společnosti (DSS) v ČR – jejich podnikání upravuje zákon č. 43/2004 Sb. o starobním důchodovém spoření. Důchodkový fond (DF):

nemá právní subjektivitu
DSS vytváří a spravuje tři druhy důchodkových fondů:
1. růstový důchodkový fond (nejvyšší míra rizika; investice do akcií max. 50 % hodnoty majetku; majetek, který není zajištěn proti měnovému riziku