METODY, KTERÉ ZA EFEKT INVESTICE POVAŽUJÍ ÚSPORU NÁKLADŮ
– Tyto metody lze použít za předpokladu, že rozhodujeme o variantách, které zajišťují stejný objem výroby
– Používají se k hodnocení projektů, u nichž nelze odhadnout ceny výrobků, které budou investicí vyráběny
– Pomocí těchto metod nelze vyjádřit efektivnost projektu, lze pouze určovat, který projekt je úspornější
1. Metoda průměrných ročních nákladů – používá se při výběru mezi srovnatelnými investičními variantami, kde srovnatelnost znamená zejména stejný rozsah produkce, který má být dosažen investováním. Nejvhodnější je varianta s nejnižšími průměrnými ročními náklady.
Průměrné roční náklady = roční odpisy + úroková sazba × kapitálové výdaje + ostatní roční provozní náklady (celkové provozní náklady – odpisy)
Úroková míra představuje požadovanou minimální výnosnost, jakou by investice měla přinést.
Tuto metodu můžeme použít i pro posuzování projektů s různou dobou životnosti.
Výši O a ročních úroků = O + i × I považujeme za anuitní splátku, kterou je třeba uhradit.
N pomocí umorovatele: N = (I × i × (1 + i)n + Np) / ((1 + i)n – 1)
za předpokladu:
– provozní náklady jsou stejné
– rovnoměrné odpisování
2. Metoda diskontovaných nákladů – při této metodě se porovnává součet všech nákladů spojených s realizací varianty za celou dobu životnosti. Kritériem výběru nejlepší varianty jsou minimální diskontované náklady podle vzorce:
Diskontované náklady = kapitálové výdaje + diskontované ostatní roční provozní náklady
Diskontované náklady = kapitálové výdaje + diskontované ostatní roční provozní náklady – diskontovaná likvidační cena investice
Diskontované náklady investičního projektu lze charakterizovat jako částku peněz, kterou by firma musela v okamžiku uvedení investice do provozu odložit, aby si zajistila pořízení a provoz navrhované investice.
Při použití metody diskontovaných nákladů na výběr variant s různou dobou životnosti je nutné obě varianty přepočítat na společnou dobu životnosti, která je nejmenším společným násobkem životnosti jednotlivých porovnávaných variant. Při variantě s kratší životností je třeba zahrnout i současnou hodnotu obnovovaného majetku.
Dalším problémem investičního rozhodování v rámci tvorby kapitálového rozpočtu je optimální načasování projektu. Jde o rozhodnutí, zda projekt zahájit ihned, nebo jeho realizaci odložit na pozdější období. Pokud má manažer jistotu, může přepočítat čistý současný hodnotový tok (ČSH) pro různé časové intervaly a zvolit k realizaci ten časový úsek, který přinese nejvyšší ČSH.
