Místní daně v daňovém systému Slovenské republiky

Místní daně představují speciální skupinu zdanění občanů. Stanovují je obce a plynou převážně do rozpočtu obce (v případě daně z motorových vozidel do rozpočtu Vyššího územního celku). Místní daně upravuje zákon č. 582/2004 Sb.

Současný systém místních daní v podmínkách ČR byl ovlivněn procesem decentralizace veřejné správy, která v této oblasti vychází z toho, že:

• územní samospráva na nejbližší úrovni disponovala jedinou místní daní, kterou byla daň z nemovitostí; v rámci jednotlivých částí této daně (daň z pozemků, daň ze staveb a daň z bytů) měla samospráva omezenou daňovou pravomoc (zvyšování a snižování sazeb dle zákonem stanovených limitů, přiznávání různých daňových úlev)
• do rozpočtů vyšších územních celků nepřicházel výnos žádné daně

Hlavním fiskálním cílem místních daní jsou příjmy obcí (resp. VÚC). Místní daně na základě zákona ukládá obec, s výjimkou daně z motorových vozidel, kterou ukládá VÚC a spravuje Daňový úřad. Úlevu na místních daních určuje obec obecným závazným nařízením.

Místní daně

Mezi místní daně patří tyto daně:

1. Daň z nemovitostí (pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor)
2. Daň za psa
3. Daň za užívání veřejných prostranství
4. Daň za ubytování
5. Daň za prodejní automaty
6. Daň za nevýherní hrací automaty
7. Daň za vjezd a setrvání motorového vozidla v historické části města
8. Daň za jaderné zařízení
9. Místní poplatek za komunální odpady a drobné stavební odpady
10. Daň z motorových vozidel

DAŇ Z NEMOVITOSTÍ

Daň z nemovitostí představuje hlavní majetkovou daň, při které se daňová povinnost váže k vlastnictví nemovitého majetku. Je konstruována obdobným způsobem jako majetkové daně ve vyspělých zemích. Zdanění je založeno na hodnotovém principu, obdobně jako se uplatňuje v ostatních státech EU.

Cílem zavedení daně z nemovitostí bylo stimulovat FO a PO k optimálnímu využívání nemovitostí.

Nemovitost – pozemek nebo stavba spojená se zemí pevným základem.

Podlahová plocha – součet ploch obytných místností a příslušenství bytu bez ploch lodžií a balkónů.

Podlaží – část vnitřního prostoru ohraničená podlahou a stropní nebo střešní konstrukcí.

Nadzemní podlaží – každé podlaží, jehož podlahová úroveň není nižší než 0,80 m pod nejvyšším bodem přilehlého terénu v pásmu širokém 5 m po obvodu stavby.

V podmínkách ČR daň z nemovitostí zahrnuje:

• daň z pozemků
• daň ze staveb
• daň z bytů a nebytových prostor v bytovém domě

Daňovníky jsou vlastníci nemovitostí, rozhodující je vlastník zapsaný v katastru nemovitostí.

Předmětem daně jsou nemovitosti v ČR rozčleněné na pozemky, stavby a byty.

Základem daně je hodnota pozemku, stavby nebo bytu určená vhodným administrativně jednoduchým způsobem – dle cenové mapy. Daňovým obdobím je kalendářní rok. K vzniku nebo zániku daňové povinnosti se přihlíží k 1.1. zdaňovacího období. Při prvním placení daně daňovník podává daňové přiznání k 1.1. zdaňovacího období. V dalších letech, pokud nedojde ke změně, není třeba daňové přiznání podávat. Pokud je pozemek, stavba, byty nebo nebytové prostory ve spoluvlastnictví více daňovníků, je daňovníkem každý spoluvlastník podle výše svého spoluvlastnického podílu. Správce daně může v obecně závazném nařízení určit, že daň nižší než 3 eur nebude vybírat.

DAŇ Z POZEMKŮ

Pozemek – část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní správní jednotky, hranicí katastrálního území, hranicí intravilánu, hranicí vymezenou právním vztahem, hranicí druhu pozemků nebo rozhraním způsobu využívání pozemků.

Daňovníkem (subjektem daně) je:

• vlastník pozemku zapsaný v katastru nemovitostí
• správce pozemku ve vlastnictví státu, obce nebo VÚC zapsaný v katastru nemovitostí
• FO nebo PO, které byly přiděleny k obhospodařování náhradní pozemky vyčleněné z půdního fondu užívaného PO až do provedení pozemkových úprav
• nájemce, pokud:
  1. nájemní vztah k pozemku trvá či má trvat minimálně 5 let a nájemce je zapsán v katastru nemovitostí
  2. má v nájmu pozemky spravované Slovenským pozemkovým fondem
  3. má v nájmu náhradní pozemky vlastníka pozemku
• osoba, která pozemek skutečně užívá (pokud není možné určit daňovníka)
• pokud je pozemek ve spoluvlastnictví více daňovníků, daňovníkem je každý spoluvlastník podle výše svého spoluvlastnického podílu. Pokud se však spoluvlastníci dohodnou, daňovníkem je jeden z nich a ostatní spoluvlastníci za daň ručí do výše svého podílu.

Předmětem daně (objektem daně) z pozemků jsou pozemky na území ČR v členění:

1. orná půda, chmelnice, vinice, ovocné sady
2. trvalé travní porosty
3. zahrady
4. lesní pozemky, na kterých jsou hospodářské lesy
5. rybníky s chovem ryb a ostatní hospodářsky využívané vodní plochy
6. zastavěné plochy a nádvoří
7. stavební pozemky
8. ostatní plochy s výjimkou stavebních pozemků

Základem daně je hodnota pozemku bez porostů, určená vynásobením výměry pozemků v m² a hodnoty půdy za 1 m² uvedené v zákoně podle místa, kde se pozemek nachází.

Předmětem daně nejsou:

• části zastavěných ploch a nádvoří zastavěné stavbami
• pozemky nebo jejich části, na kterých jsou postaveny pozemní komunikace a železniční tratě

Sazba daně – roční sazba daně z pozemků je 0,25 % ze základu daně; tuto sazbu může správce daně obecně závazným nařízením vždy k 1.1. zvýšit nebo snížit. Takto určená roční sazba daně z pozemků nesmí překročit 20násobek nejnižší roční sazby daně z pozemků určené správcem daně v obecně závazném nařízení. Roční sazba daně za pozemky funkčně spojené s jaderným zařízením nesmí překročit 100násobek roční sazby daně.

Správce daně – obec nebo město, na jehož území se pozemek nachází.

Vznik daňové povinnosti – 1.1. po období, kdy osoba nabyla nemovitost do vlastnictví (tuto skutečnost musí oznámit do 30 dnů).

Zánik daňové povinnosti – 31. prosince zdaňovacího období, ve kterém zaniklo vlastnictví nemovitosti.

Daňové přiznání – musí být podáno do 31. 1. po období, kdy osoba nabyla nemovitost do vlastnictví; daň se vyměřuje do 15. 5. a je třeba ji uhradit do 31. 5., není-li určeno jinak správcem daně.

Správce daně může obecně závazným nařízením podle místních podmínek snížit nebo osvobodit od daně:

• pozemky vlastněné PO, které nejsou založeny na podnikání
• pozemky, na kterých se nacházejí močály, plochy slatin, rašeliniště, háje, větrolamy, pásma hygienické ochrany vodních zdrojů nebo přírodních léčivých zdrojů
• pozemky, na kterých se nacházejí měřičské značky, stožáry elektrických vedení, sloupy telekomunikačních sítí, pásy pozemků v lesích vyčleněné na rozvod elektrické energie a topných plynů
• pozemky veřejně přístupných parků, sportovišť
• pozemky v národních parcích
• pozemky funkčně spojené se stavbami sloužící veřejné dopravě
• pozemky využívané školami a školskými zařízeními
• pozemky vlastněné občany v materiální nouzi nebo občany staršími 62 let, pokud tyto pozemky slouží výhradně jejich osobní potřebě

DAŇ ZE STAVEB

Daní ze staveb se zdaňují stavby nebo jejich části na území ČR pevně spojené se zemí, které mají vnitřní prostor vymezen podlahou a stropní či střešní konstrukcí, na které bylo vydáno kolaudační rozhodnutí. Pokud takové rozhodnutí nebylo vydáno, předmětem daně jsou stavby či jejich části, které jsou skutečně užívány.

Subjekt daně – daňovník:

• vlastník stavby nebo správce stavby
• stát, obec nebo VÚC
• nájemce u staveb spravovaných Slovenským pozemkovým fondem, pokud nelze určit daňovníka; pak daňovníkem je FO nebo PO, která stavbu užívá
• je-li stavba ve spoluvlastnictví více spoluvlastníků, daňovníkem je každý spoluvlastník podle výše svého podílu

Předmět daně – stavby s jedním či více nadzemními nebo podzemními podlažími, pevně spojené se zemí. Zdaňovací povinnost neovlivňuje, že stavba přestala být užívána.

Dani ze staveb podléhají:

1. stavby pro bydlení
2. stavby pro zemědělskou produkci, skleníky, stavby pro vodní hospodářství
3. stavby využívané ke skladování vlastní zemědělské produkce včetně staveb pro administrativu
4. rekreační a zahrádkářské chaty
5. samostatně stojící garáže a samostatné hromadné garáže
6. průmyslové stavby sloužící energetice
7. stavby pro podnikání
8. ostatní stavby

Základ daně – je výměra zastavěné plochy v m².

Sazba daně – roční sazba je 0,033 EUR/m² za každý i započatý m² zastavěné plochy.

Správce daně však může tuto roční sazbu k 1.1. zvýšit nebo snížit v obecně závazném nařízení a může stanovit různé sazby pro jednotlivé oblasti. U vícepodlažních staveb může správce daně určit příplatek za podlaží ve výši max. 0,33 EUR za každé další podlaží kromě prvního nadzemního podlaží.

Subjekt daně – dlužník:

• vlastník stavby
• správce stavby ve vlastnictví státu, obce či VÚC
• nájemce u staveb spravovaných Slovenským pozemkovým fondem
• při spoluvlastnictví každý dle svého spoluvlastnického podílu

DAŇ Z BYTŮ

Byt – místnost nebo soubor místností, které jsou rozhodnutím stavebního úřadu trvale určeny k bydlení a mohou sloužit jako samostatné bytové jednotky.

Bytový dům – dům, v němž byty a nebytové prostory jsou ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví jednotlivých vlastníků a společné části a zařízení domu jsou současně v podílovém spoluvlastnictví vlastníků bytů a nebytových prostor.

Nebytový prostor – místnost nebo soubor místností určených k jiným účelům než k bydlení. Není jím příslušenství bytu ani společné části a zařízení domu.

Společné části bytového domu – části domu nutné pro jeho podstatu a bezpečnost, určené ke společnému užívání, zejména základy, střecha, obvodové zdi, chodby, průčelí, vchody, schodiště, společné terasy, půdy, vodorovné a svislé nosné konstrukce.

Společná zařízení bytového domu – zařízení určená pro společné užívání, zejména výtahy, prádelny, kotelny, sušárny, kočárkárny, společné televizní antény, hromosvody, komíny, vodovodní, teplonosné, kanalizační, elektrické, telefonní a plynové přípojky, i umístěné mimo dům a sloužící výlučně domu.

Společné části a příslušenství domu – oplocené zahrady, oplocení, přístřešky a oplocená nádvoří na pozemku patřícímu k domu.

Daňovník (subjekt daně):

• vlastník bytu nebo nebytového prostoru v bytovém domě
• správce bytu nebo