Obchodní právo

Pojem a předmět obchodního práva

Obchodní právo je soubor právních norem, které upravují postavení podnikatelů, obchodně závazkové vztahy a další vztahy související s podnikáním. Obchodní právo je součástí soukromého práva.

Obchodní právo představuje souhrn právních norem upravujících právní postavení podnikatelů a vztahy, do nichž podnikatelé vstupují navzájem při uskutečňování podnikatelské činnosti. Obchodní právo je zvláštní částí soukromého práva.

Obchodní právo je soubor předpisů upravujících postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy, jakož i některé vztahy související s podnikáním.

Oblast aplikace obchodního práva

• obchodní zvyklosti – tvoří pomocný pramen obchodního práva,
• obchodně-právní předpisy,
• obecné předpisy,
• další vztahy související s podnikáním:
  • podnikání zahraničních osob,
  • otázky registrace podnikatelských subjektů,
  • hospodářská soutěž a její pravidla,
  • omezování hospodářské soutěže,
  • účetnictví podnikatelů,
  • ochrana před nekalou soutěží.

Obchody související s podnikáním

• právní postavení podnikatele,
• závazkové vztahy podnikatele.

Oblasti obchodních vztahů

1. Obchodní vztahy, kde jsou všechny subjekty na stejné úrovni:
   • obchodně-právní vztahy mezi podnikateli,
   • obchodně-právní vztahy mezi podnikatelem a soukromou osobou.
2. Oblast obchodu:
   • vztahy mezi státem a podnikatelem – nelze je aplikovat ve všech vztazích,
   • vztahy mezi obcí a podnikatelem.
3. Oblast obchodu – jedná se o vztahy, které se řídí obchodním zákoníkem, byť subjekty vztahu nejsou podnikatelé:
   • vztahy mezi zakladateli společnosti,
   • vztahy mezi společníky,
   • vztahy mezi společníky a společností,
   • vztahy mezi členy a družstvem,
   • vztahy z burzovních obchodů a obchodování,
   • vztahy ze smluv,
   • vztahy z bankovní záruky.
4. Oblast obchodu – vztahy, které nelze zařadit mezi obchodně-závazkové vztahy. Smluvní strany se dohodnou, že vztahy budou podléhat obchodnímu zákoníku.

Obchodní zákoník

Obchodní zákoník je nejvyšším pramenem obchodního práva na Slovensku. Tento zákon upravuje postavení podnikatelů, obchodně-závazkové vztahy a další vztahy související s podnikáním. Strukturu Obchodního zákoníku naleznete na stránce Obchodní zákoník.

Subjekty právních vztahů

Subjekty právních vztahů, které podnikají na území ČR, jsou:

1. osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění (Živnostenský rejstřík na internetu naleznete zde)
2. osoby zapsané v obchodním rejstříku (Obchodní rejstřík na internetu naleznete zde)
3. osoby podnikající na základě jiných než živnostenských předpisů

Osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění

Osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění představují právní formu podnikání jednotlivce. U nás je toto podnikání upraveno živnostenským zákonem. Živnost (více naleznete na stránce Pojem a druhy živností) je soustavná činnost vykonávaná samostatně, na vlastní jméno, na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.

Podmínky provozování živnosti naleznete na stránce Subjekty oprávněné provozovat živnost. Živnost může provozovat fyzická i právnická osoba, pokud splní podmínky stanovené zákonem. Zákon takto zakotvuje nárok na vydání živnostenského listu tomu, kdo splní předepsané podmínky. Omezení se vyžaduje z důvodu veřejného zájmu – v takovém případě je vyžadováno provozování živnosti na základě státního povolení (koncese).

Rozlišujeme zde ohlašovací a koncesované živnosti:

• koncesované živnosti, u nichž je nutné státní povolení
• ohlašovací živnosti, které se provádějí na základě ohlášení. Jedná se o:
  • řemeslné živnosti
  • vázané živnosti
  • volné živnosti

Osoby zapsané v obchodním rejstříku

Mezi osoby zapsané v obchodním rejstříku patří:

• obchodní společnosti – samostatné právnické osoby založené za účelem podnikání. Obchodní společnost je sdružení dvou nebo více osob, které podnikají pod společným jménem (obchodní jméno společnosti a jeho právní ochrana). Společníci mohou být fyzické i právnické osoby, pokud to zákon nevylučuje. Více o obchodních společnostech naleznete na stránce Obchodní společnosti a jejich právní úprava. Obchodní společnosti se dělí na:
  • personální společnosti – jejich charakteristickým znakem je bezprostřední účast na podnikání. Společníci ručí za závazky společnosti neomezeně celým svým majetkem.
  • kapitálové společnosti – jsou charakteristické kapitálovou účastí společníků. Společníci neručí za závazky společnosti neomezeně, ale pouze do výše vkladů zapsaných v Obchodním rejstříku.
• družstva – jsou právnické osoby založené za účelem podnikání k zajištění hospodářských, sociálních a jiných potřeb svých členů.

Osoby podnikající na základě jiného než živnostenského oprávnění

Osoby podnikající na základě jiného než živnostenského oprávnění se vyznačují tím, že:

• provozují činnosti vyhrazené zákonem státu nebo právnické osobě určené právním předpisem,
• využívají výsledky duševní tvůrčí činnosti – rozmnožování a šíření literárních a jiných děl,
• vykonávají činnosti při výkonu povolání (advokáti, komerční právníci, auditoři, makléři na burze apod.),
• vykonávají činnosti bank, spořitelen, burz, pojišťoven nebo pořádají loterie.

Kdo může jednat jménem společnosti?

Osoby, které jsou oprávněny jednat jménem jednotlivých typů společnosti a jejich pravomoci naleznete na stránce Právní úkony podnikatelských subjektů.

Podnikání zahraničních osob v České republice

Zahraniční osoby mohou podnikat na území ČR za stejných podmínek a v stejné míře jako české osoby, pokud ze zákona nevyplývá něco jiného. Zahraniční osobou se rozumí fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo ČR. Podnikáním zahraniční osoby na území ČR se rozumí podnikání této osoby, pokud má podnik nebo jeho organizační složku umístěnou na území ČR.

Oprávnění k podnikání zahraniční osoby na území ČR vzniká dnem zápisu této osoby, případně organizační složky do Obchodního rejstříku v rozsahu předmětu podnikání. Návrh na zápis do Obchodního rejstříku podává zahraniční osoba. Více informací o podnikání zahraničních osob v ČR naleznete na stránce Právní úprava podnikání zahraničních osob.

Založení, vznik, zánik a zrušení společností

Detailní informace o založení, vzniku, zrušení a zániku naleznete na stránkách:

• Založení a vznik obchodních společností
• Zrušení a zánik obchodních společností
• Ohlášení ohlašovací živnosti a získání koncesované živnosti
• Zánik živnostenského oprávnění

Ochrana hospodářské soutěže

Právo na ochranu hospodářské soutěže plní svou funkci tím, že chrání hospodářskou soutěž proti jednání, které ji zkresluje nekalými praktikami, stejně jako chrání soutěž proti jednání, které ji omezuje. Zneužitím hospodářské soutěže se rozumí:

• nekalá soutěž
• omezování hospodářské soutěže

Nekalou soutěží je jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je schopné způsobit újmu ostatním soutěžícím nebo spotřebitelům. Nekalá soutěž je zakázána. Postih nekalé soutěže je založen na podmínkách:

1. jedná se o jednání v rámci hospodářské soutěže,
2. jednání je v rozporu s dobrými mravy soutěže,
3. jednání je schopné způsobit újmu ostatním soutěžitelům nebo spotřebitelům.

Za nekalou soutěž se považuje:

1. klamavá reklama
2. klamavé označení zboží a služeb
3. vyvolání nebezpečí záměny
4. parazitování na pověsti
5. úplatek
6. bagatelizace
7. porušení obchodního tajemství
8. ohrožování zdraví a životního prostředí

Více o nekalé soutěži a ochraně hospodářské soutěže se dozvíte na stránce Právní ochrana hospodářské soutěže.