TRADINGOVÉ STRATEGIE
– protipól hedgingových strategií
– sledují dva rozhodující cíle:
– maximalizaci zisku – prvořadý cíl
– minimalizaci rizika
? protichůdné cíle – strategie je kompromis mezi cíli a volíme, čemu dává investor přednost
? jsou primárně zaměřeny na dosažení zisku za poměrně krátkou dobu s minimálním rizikem
? mají peněžně spekulativní charakter
? stavební prvky: finanční aktiva (akcie, dluhopisy, hypoteční listy, …), finanční nástroje (deriváty)
? při vytváření strategií vznikají různorodé kombinace těchto dvou prvků
? záleží na tom, který prvek investor preferuje – tržní očekávání investora
Mají především spekulativní charakter. Jejich iniciátor usiluje o maximalizaci zisku z příslušné operace a zároveň o minimalizaci jejího rizika. Je zřejmé, že se jedná o konfliktní cíle, proto jde vždy o určitý kompromis mezi ziskem a rizikem.
Základními stavebními prvky tradingových strategií jsou, podobně jako u hedgingových strategií, především finanční deriváty a jejich různé kombinace. Jejich konstrukce se však liší vzhledem k rozdílnosti sledovaných cílů:
– tvůrce hedgingové strategie je rizikově averzní, snaží se zmírnit nebo zcela eliminovat určitá finanční rizika svého podnikání a tomuto prvořadému cíli podřizuje derivátové pozice, kritérium ziskovosti považuje za druhotné
– tvůrce tradingové strategie sleduje jako prvořadý cíl ziskovost operace a je ochoten akceptovat riziko, přičemž úroveň přijatelného rizika závisí na jeho individuálním postoji k riziku
Tradingové strategie můžeme rozdělit na:
? singulární strategie – jsou charakteristické tím, že subjekt nakupuje nebo prodává cenné papíry, případně finanční derivát, s cílem dosáhnout zisku, přičemž se jedná o samostatnou operaci, která není bezprostředně spojena s jinou transakcí.
? SPEKULATIVNÍ NÁKUP AKCIE provádí investor, který předpokládá růst její ceny. Jeho záměrem je v krátké době akcii prodat a inkasovat kurzový rozdíl. Spekulanti, kteří takto obchodují, se označují jako haussiéři, býci (bulls).
? SPEKULATIVNÍ PRODEJ AKCIE realizuje obchodník při očekávání poklesu její ceny. Dnes prodává akcii, aby ji později levněji koupil zpět; rozdíl kurzu představuje jeho zisk. Tito spekulanti jsou označováni jako baissiéři, medvědi (bears).
? obdobným způsobem se obchoduje i s DLUHOPISY – nakupují se s cílem využít očekávaný pokles úrokové míry na kapitálovém trhu a prodávají při očekávaném jejím růstu
? také NÁKUP NEBO PRODEJ JEDNOTLIVÝCH FINANČNÍCH DERIVÁTŮ může mít primárně spekulativní cíl. Kupujeme kupní opci nebo prodáváme prodejní opci, abychom profitovali z očekávaného růstu ceny podkladového aktiva. Kupujeme prodejní opci nebo prodáváme kupní opci, pokud očekáváme pokles ceny podkladového aktiva. Prostřednictvím swapu se snažíme výměnou platby úroků z půjčky podle pevné úrokové sazby za platbu podle pohyblivé úrokové sazby dosáhnout výhod při předpokládaném poklesu úrokové sazby na kapitálovém trhu atd.
? kombinované strategie – jejich úkolem je dosáhnout co nejvyššího zisku při omezení rizika na úroveň, kterou je investor ochoten akceptovat, a to nejrůznějšími kombinacemi několika derivátových obchodů nebo kombinacemi derivátů s nákupem či prodejem cenných papírů. Těchto kombinací může být nepřeberné množství a každá konkrétní strategie je originálním produktem obchodníka s cennými papíry, který se snaží splnit požadavky svého klienta. Příklady kombinovaných tradingových strategií:
• SPREAD (ROZPĚTÍ) – znamená zaujmutí pozice, při níž dochází k současnému nákupu a prodeji dvou opcí stejného typu (call nebo put). Mezi koupí a současným prodejem mohou být rozdíly trojího druhu:
– rozdílné realizační ceny – jedná se o tzv. cenový (vertikální) spread
– rozdílná doba životnosti opcí – tzv. časový (horizontální) spread
– rozdílné realizační ceny i rozdílná doba životnosti opcí – tzv. diagonální spread
Spread lze vytvořit nejen koupí a prodejem opcí, ale také koupí a prodejem futures kontraktů. Pokud v rámci cenového spreadu kombinujeme více než dvě opce, vznikají další pozice, např.:
– motýlek (butterfly) – realizuje se kombinací 4 opcí (pouze call nebo pouze put opce) a zajišťuje investorovi omezený zisk při mírném poklesu a mírném růstu kurzu s určitým bodem maxima (Long Butterfly). Zrcadlovou pozicí je Short Butterfly.
– kondor (condor) – vytváří se kombinací 4 opcí, avšak maximum zisku či maximum ztráty není v jednom bodě, ale v jeho určitém rozpětí.
Pokud zohledníme další možné kombinace, vzniká řada pozic v rámci cenového, časového i diagonálního spreadu.
• SYNTETICKÉ CP – jsou kombinací derivátů (případně kombinací obchodů s deriváty a s cennými papíry), při níž vzniká takový rizikový a výnosový profil, jako by investor vlastnil základní nástroj. Například investor vytvoří kupní syntetickou futures tím, že koupí na příslušnou akcii kupní opci a současně prodá na tuto akcii prodejní opci se stejnými podmínkami. Výhodou oproti skutečnému nákupu akcie je, že po dobu životnosti opcí neviaže investor žádné prostředky – zaplatí sice prémii při koupi kupní opce, ale zároveň získá prémii při prodeji prodejní opce. Jediným nákladem jsou transakční náklady (provize makléře).
• PRODEJE „NA KRÁTKO“ (SHORT SALES) – jsou na vyspělých trzích transakcí, která se rychle rozšiřuje. Jedná se o prodej cenných papírů, které prodávající vůbec nevlastní. Investor předpokládá, že cena určité akcie bude klesat. Nevlastní ji, ale chce na tomto poklesu vydělat. Požádá svého makléře, aby mu akcii dočasně půjčil (nebo aby našel subjekt, který je ochoten akcii za určitý poplatek půjčit). Investor pak půjčenou akcii prodá za současnou cenu. Musí však makléři hlásit, že jde o „krátký prodej“. Prodejem získané prostředky nemůže investor volně použít, podle předpisů jednotlivých burz musí část či celou sumu uložit jako depozit na dobu, po kterou si akcii půjčil. Depozit musí doplňovat, pokud během této doby cena akcie roste. Po uplynutí doby výpůjčky musí investor příslušnou akcii na trhu koupit a vrátit ji subjektu, který mu ji půjčil. I tehdy musí makléři oznámit, že nejde o běžný nákup, ale o „krytí krátké pozice“. Koupě se financuje prostředky z depozitu.
Předpisy v jednotlivých státech upravují „krátké prodeje“ cenných papírů různě. V USA mají někteří investoři (např. veřejné penzijní fondy) zákaz těchto prodejů. Investoři, kteří je mají povoleny, musí během výpůjčky CP deponovat polovinu částky získané prodejem a při růstu jeho ceny tuto sumu doplňovat. Zisky z těchto prodejů jsou daněny jako krátkodobé kapitálové příjmy. Přes různá omezení však objem krátkých prodejů v USA roste.
