Peněžní hospodaření domácností

Hospodaření domácností

Peněžní hospodaření domácností bezprostředně souvisí s přerozdělovacími procesy v rámci státu, je ovlivňováno daňovou politikou, cenovou, celní a sociální politikou a další státní politikou.

Domácnosti se při plnění svých úkolů vůči společnosti snaží zajistit si své potřeby a rozvoj s dispozicí nakládání s finančními prostředky.

Peněžní potřeba domácností

Souhrn všech hmotných a nehmotných potřeb všech členů domácností v peněžním vyjádření se označuje jako peněžní potřeba. Velikost peněžní potřeby závisí na:

  1. počtu členů rodiny
  2. věku členů rodiny
  3. vzdělání
  4. zájmech
  5. tradicích

Peněžní zdroje domácností

Peněžní platby se kryjí peněžními zdroji, které představují souhrn všech peněžních důchodů získaných z pracovních činností, podnikání, pronájmu půdy a kapitálu a dalších příjmů.

Peněžní hospodaření domácností

Peněžním hospodařením domácností rozumíme způsoby a metody uspokojování potřeb domácností jako celku, stejně jako jednotlivých členů. Peněžní hospodaření domácností zahrnuje:

  • tvorbu peněžních fondů
  • rozdělení a využití peněžních fondů, které se v domácnosti vytvářejí

Peněžní bilance

Vzájemný peněžní vztah mezi peněžními příjmy a peněžními výdaji označujeme jako peněžní bilanci. Peněžní bilance se sleduje na celospolečenské úrovni, v takovém případě hovoříme o peněžní bilanci obyvatelstva. V peněžní bilanci se na levé straně uvádějí příjmy a na pravé straně výdaje. Základem je peněžní bilance hrubých peněžních příjmů a výdajů obyvatelstva.

Hrubé peněžní příjmy

Hrubé peněžní příjmy se skládají z:

  • peněžních příjmů ze zaměstnání
  • sociálních příjmů, tj. ze sociálního pojištění
  • ostatních sociálních příjmů
  • příjmů z prodeje zemědělských produktů
  • peněžních příjmů (náklady pojišťoven)
  • vybraných úspor
  • půjček a výnosů z finančních operací a obchodů

Hrubé peněžní výdaje

Hrubé peněžní výdaje se skládají z: