Hospodaření domácností
Peněžní hospodaření domácností úzce souvisí s přerozdělovacími procesy v rámci státu, je ovlivňováno daňovou politikou, cenovou, celní a sociální politikou a dalšími politikami státu.
Domácnosti se při plnění svých úkolů ve vztahu ke společnosti snaží zabezpečit si své potřeby a rozvoj s možností disponování finančními prostředky.
Peněžní potřeba domácností
Souhrn všech hmotných a nehmotných potřeb všech členů domácností v peněžním vyjádření se označuje jako peněžní potřeba. Velikost peněžní potřeby závisí na:
- počtu členů rodiny
- věku členů rodiny
- vzdělání
- zájmech
- tradicích
Peněžní zdroje domácností
Peněžní platby se kryjí peněžními zdroji, což představuje souhrn všech peněžních příjmů získaných z pracovních činností, podnikání, pronájmu půdy a kapitálu a dalších příjmů.
Peněžní hospodaření domácností
Peněžním hospodařením domácností se rozumí způsoby a metody uspokojování potřeb domácností jako celku i jednotlivě. Peněžní hospodaření domácností zahrnuje:
- tvorbu peněžních fondů
- rozdělení a využití peněžních fondů, které se v domácnosti tvoří
Peněžní bilance
Vzájemný peněžní vztah mezi peněžními příjmy a peněžními výdaji označujeme jako peněžní bilanci. Peněžní bilance se sleduje na celospolečenské úrovni, tehdy mluvíme o peněžní bilanci obyvatelstva. V peněžní bilanci jsou na levé straně uvedeny příjmy a na pravé straně výdaje. Základem je peněžní bilance hrubých peněžních příjmů a výdajů obyvatelstva.
Hrubé peněžní příjmy
Hrubé peněžní příjmy se skládají z:
- peněžních příjmů ze zaměstnání
- sociálních příjmů, respektive ze sociálního pojištění
- ostatních sociálních příjmů
- z prodeje zemědělských výrobků
- peněžních příjmů (náklady pojišťoven)
- vybraných úspor
- půjček a výnosů z finančních operací a obchodů
Hrubé peněžní výdaje
Hrubé peněžní výdaje se skládají z:
- výdajů na potraviny, nápoje, veřejné stravování
- výdajů na průmyslové zboží
- výdajů za služby
- plateb
- vkladů, splátek půjček a úvěrů, nákupů akcií, nákupů dluhopisů
- výdajů na soukromé podnikání
