Plánování a řízení výroby zabezpečuje 4 funkce:
a.) plánování výrobního programu
b.) plánování množství
c.) plánování lhůt a kapacit
d.) řízení a kontrola vyřizování objednávek
Plánování výrobního programu
– je východiskem pro každé plánování průběhu výroby. Plán výrobního programu (PVP) je kompromisem mezi SOFT a HARD filozofií.
– HARD filozofie říká, že každé řízení má být exaktní (všechno ve firmě lze vyjádřit parametry).
– SOFT filozofie tvrdí, že hlavní roli v řízení má člověk.
Prognóza vychází z:
– statistického prognózování na základě extrapolace minulosti,
– z odhadu prodeje založeného na očekávání chování poptávky,
– z analýzy tržních reakcí na podporu prodeje na testovacích trzích.
– vychází tedy z prognózy budoucích objednávek, která je kompromisem mezi statistickým prognózováním pomocí extrapolace minulosti, odhadem prodeje na základě předpokládaného chování poptávky a analýzou tržních reakcí v podpoře prodeje na testovacích trzích.
– statistiky,
– prognózy vývoje poptávky,
– testovacích trhů – výzkumu trhu.
Plánování množství
– vychází ze stanovení hrubé potřeby. Pro stanovení hrubé potřeby existují 3 způsoby:
1.) programově orientované metody
– mohou být buď analytické, nebo syntetické, případně mít podobu Gozinto grafu.
– Analytické metody určování potřeb vycházejí z kusovníků (příklad: množství, ze kterého se má něco sestavit, například model letadla).
– Syntetické metody vycházejí z evidence a dokladů o použitých surovinách, materiálu a náhradních dílech.
– Gozinto graf vyjadřuje vztahy mezi finálními výrobky, surovinami a díly pomocí lineárních rovnic differencovaných podle úrovně řízení (soustava lineárních rovnic pro určení potřeby mezi různými úrovněmi a subjekty).
2.) spotřebně orientované metody
– vycházejí z modelů poptávky (2 základní typy):
– deterministické metody – používají se pro menší počet komodit vyšší hodnoty. Mají proměnné, z nichž jsou odvozeny vztahy (na rozdíl od stochastických metod zde není náhodná složka).
– stochastické metody – používají se pro komodity nižší hodnoty, pokud jsou jiné metody nehospodárné.
* Stochastické metody využívají 3 charakteristické průběhy potřeb:
– konstantní Xt = Mt + Zt
– trendový Xt = Mt + Trt + Zt
– sezónně kolísavý Xt = Mt + Trt + St + Zt = Mt + St + Zt
Kde:
Xt – prvek časové řady spotřeby určitého materiálu vztahující se vždy ke stejně dlouhému období
Mt – dlouhodobě konstantní potřeba
Zt – náhodný faktor s relativně malým rozptylem
Trt – trend jako relativně vyrovnaná funkce
St – sezónní kolísání s relativně krátkým trváním
3.) subjektivně orientované metody – používají se ve dvou případech:
1. pokud chybí informace
2. pokud jde o nové trhy
– subjektivní odhad – intuitivně
– pomocí analogie:
a.) odhad prodejců – prognóza do budoucna při nedostatku informací
b.) metoda Delphi – výhodou je vyšší přesnost, ale časová a finanční náročnost (vyžaduje setkání Delphi komise)
c.) skupina expertů – vlastní experti + externí pracovníci (například prognóza prodeje kolečkových bruslí v USA na základě vzorku skateboardů)
Plánování lhůt a kapacit
– cílem je plánovat a koordinovat časový průběh vyřizování objednávek s ohledem na kapacitní omezení.
Patří sem:
1.) Termínování průběhu (dopředné a zpětné)
2.) Přepočet potřeby kapacit
3.) Kapacitní vyrovnávání (při nesouladu mezi požadavky a kapacitami)
4.) Plánování pořadí v závislosti na stanovených cílech
Dva problémy:
– stanovení priorit – konflikt mezi minimalizací průběžné doby výroby a
– maximálním využitím kapacity
Řízení a kontrola vyřizování objednávek
– cílem je řídit výrobu spojenou s plánováním a realizací vyřízení objednávky v časově krátkém úseku.
– samotné vyřízení objednávky, rozvrhování práce, sledování průběhu vyřizování objednávky, informační základna – databáze.
Patří sem činnosti:
– evidence
– rozvrhování
– zajišťování informací
Funkce plánování a řízení výroby mohou být pokryty koncepty PPS (využívají integrované systémy CAM a CAD programy).
2 systémy řízení:
– systém směrných čísel – filozofie založená na vztahu množství a času
– systém řízení úzkých míst – filozofie založená na optimálním využití nejužších míst ve výrobní lince
