Plánování: obsah, významy a úrovně řízení

Název článku:
Plánování a plány, obsah a úrovně plánování

Obsah článku:
Slovo plánovat pochází z latinského slova planta – náčrt budovy. Plánovat tedy znamená projektovat, načrtnout schéma, jak je třeba něco vykonat. Protikladem plánování je improvizovat, pracovat bez plánu, náhodně.

Obsahové významy plánování

Pojem plánování má tři obsahové významy:

1. Obecné zabývání se budoucností
2. Alternativní možnosti postupu v budoucnosti
3. Výběr jedné z možností při rozhodovacím procesu

Úloha plánování v managementu

Pojem plán obsahuje výsledek nebo předmět plánování. Plánování je první a nejdůležitější funkcí managementu. Pokud se má firma udržet a růst, musí více či méně intenzivně uplatňovat plánování. Plánování totiž odpovídá na otázky:

• Kde se nacházíme?
• Kam chceme směřovat?
• Postupujeme progresivně?

Definice plánování

Plánování spočívá ve výběru informací a vypracování hypotéz o budoucnosti definováním potřebných aktivit k dosažení cílů organizace. Plánování probíhá v čase a týká se budoucích událostí, které je nutné připravit předem. Je to bezprostřední výdaj reflexe a času jako investice do budoucnosti. Někteří autoři uvádějí, že plánování spočívá v odhalení věcí dnes, aby bylo možné mít budoucnost zítra.

Principy plánování

Plánování může ve svém managementu uplatňovat podnik bez ohledu na obsah své činnosti. Charakter činnosti však zásadně ovlivňuje strukturu, obsah, metody a postupy používaných plánů.

Flexibilita v plánování

Plánování můžeme chápat jako proces zpracování interních a externích informací. Protože je potřeba zvýšit míru jistoty těchto informací a snížit tak chyby, často využíváme flexibilní plánování, jehož úkolem je odhalit chybné rozhodnutí.

Flexibilitu lze dosáhnout:

• Rezervami v plánech – podnik si ponechává kapacitní rezervy, avšak tím vázne zdroje.
• Alternativními plány – podnik zpracovává několik detailních plánů pro různé situace, které mohou nastat.
• Postupným přizpůsobováním plánu – v předem stanovených termínech se provádí kontroly dosažení plánovaných ukazatelů. V případě potřeby je možné plán změnit.
• Systémem včasného varování – elektronické zpracování dat informuje vedení o vzniklých odchylkách od stanovených veličin okamžitě po jejich vzniku.

Úrovně plánování

1. Plánování podniku jako celku – Probíhá na úrovni vrcholového managementu a je součástí vrcholového plánovacího systému. Korporátní plánování zahrnuje plánování organizace jako celku, nikoli však detailní plánování celé organizace. Ovlivňuje celkovou strukturu organizace do budoucna. Plán je sestaven za podmínek nejistoty.
2. Plánování jednotlivých organizačních jednotek – Jedná se o plánování jednotlivých divizí nebo oddělení. Vychází z korporátního plánu a zvyšuje jeho podrobnost. Také ho provádí vrcholový management.
3. Funkčně-operativní plánování – Při tomto plánování vznikají plány jednotlivých funkčních oblastí, například plány výroby, marketingu, financí apod. Tyto plány jsou vypracovány na střední úrovni managementu.
4. Plánování projektů – Zaměřuje se na finanční plánování investičních projektů. Vytváří se podrobný plán pro daný projekt, přičemž se klade důraz na kapitálové výdaje a příjmy z investic.
5. Plánování úkolů – Cílem je naplánovat úkoly, které svou povahou přispějí k realizaci plánu, prostředky a cesty k jejich dosažení.
6. Plánování náhodných událostí – Každý plán by měl počítat s náhodnými událostmi, proto je třeba do plánu zahrnout i tyto možnosti.

Plánovací proces

1. Stanovení cílů – Vrcholovým cílem podniků je maximalizace zisku. Z toho vycházejí dílčí kvantitativní a kvalitativní cíle, jejichž realizace přispěje k dosažení vrcholového cíle.
2. Analýza externího a interního prostředí – Analýza externího prostředí se zaměřuje na výzkum potřeb zákazníků, průzkum trhu, hledání příležitostí a hrozeb v daném prostředí, stejně jako na analýzu možných dodavatelů a zdrojů. Interní analýza je zaměřena dovnitř podniku, zabývá se kapacitami, personálem, náklady a silnými a slabými stránkami společnosti.
3. Zpracování variant plánů – Po důkladné analýze externího prostředí, interních zdrojů a možností se přistupuje k tvorbě variant plánů s ohledem na očekávané situace. Variabilita umožňuje flexibilitu a přizpůsobení plánu vývoji situace, dovoluje hodnotit plány podle zvolených kritérií a podle stupně rizika spojeného s jejich realizací.
4. Výběr nejlepší varianty – Na základě stanovených kritérií se vybere varianta, která nejlépe přispívá k dosažení stanoveného cíle a využívá se vícekriteriální hodnocení.
5. Proces schválení a implementace varianty – Nejlepší varianta by měla být schválena odpovědnými vedoucími. Následuje její implementace do podnikových činností.
6. Kontrola a zpětná vazba jako základ pro další plánování – Během plnění plánu je nutné průběžně kontrolovat dosažené výsledky. Pokud nastanou nepředvídatelné okolnosti nebo se změní podmínky plnění plánu, je třeba úkoly přeplánovat, zaměřit se na situace nevhodné pro podnik a eliminovat je nebo změnit směr dalšího rozvoje podniku.

Organizační začlenění plánování

Organizační struktury podniků zohledňují dva hlavní typy začlenění plánování:

1. Funkční typ – Tento typ organizační struktury je vhodný pro malé a střední podniky s jednoduchým výrobním programem. Mohou ho využívat i velké firmy, pokud mají jednotlivé výrobní odbory na sebe navazující. Charakterizuje ho vyšší stupeň centralizace. Začlenění plánování do organizační struktury:
   1. Podnikatelské a strategické plánování – existuje samostatné oddělení (viz schéma).
   2. Podnikatelské a strategické plánování – existuje kumulativně.
   3. V podniku neexistuje plánovací oddělení, využívají se externí konzultanti.
2. Divizionální typ – Tento typ se používá v podnicích s více odlišnými výrobními odbory. Každá divize má vysokou míru samostatnosti a pouze společné činnosti jako financování a personální agenda jsou realizovány na úrovni podniku. Vrcholový plánovací systém je svěřen vrcholovému vedení. Tyto úkoly se transformují do divizionálního plánovacího systému (PS). Součástí divizionálního plánovacího systému je operačně-výrobní plánovací systém (O-V PS).