MRP

V šedesátých letech dvacátého století se v USA zrodila metoda, která se spíše než na plánování a řízení výroby soustředila na plánování zásob materiálu. Tento nástroj operativního řízení výroby byl pojmenován MRP (Material Requirement Planning, plánování požadavků na materiál) a jejím hlavním přínosem je plánování na základě existující potřeby vyrobit výrobek. Tato potřeba vyplývá z přijaté objednávky nebo na základě předpovědí a očekávání obchodního oddělení s ohledem na budoucí vývoj požadavků trhu. Přínosem MRP je také to, že zajišťuje, aby byl správný materiál na správném místě ve správný čas a ve správném množství.

Bezchybný chod systému MRP předpokládá existenci:

• sady všech nakupovaných a vyráběných položek a jejich základních informací;
• kusovníku pro každou vyráběnou položku;
• informací o stavu zásob na skladě;
• údajů o plánovaných a otevřených objednávkách a dodávkách, které obsahují časový průběh pro každou plánovanou položku;
• stanovených hodnot průběžných dob výroby i nákupu;
• způsobu stanovení velikosti dávek pro vyráběné i nakupované zboží.

Při sestavování požadavků na materiál se používá vzorec:

„čistá požadavka (ČP) = hrubá požadavka (HP)

– naplánované objednávky

– vydané objednávky na příjmu

+ plánované výdaje

– stav skladu (na konci období)

+ bezpečnostní zásoba“,

kde HP označuje plánovanou budoucí potřebu zboží v daném časovém úseku (většinou měsíc nebo týden). Uvedenými úpravami této hodnoty MRP zjistí skutečné množství, které je třeba objednat (ČP). Tato hodnota se ještě může upravit podle toho, zda je určeno minimální (MOQ, Minimum Order Quantity) nebo maximální možné objednané množství (například: min.: 100 kusů, max.: 1000) případně velikost dávky (dodává se vždy po 50 kusech a jejích násobcích – MO, Multiple Order).

Podle takto vypočteného potřebného množství finálního výrobku se pak vytvoří plán pro jednotlivé položky, které jsou součástí kusovníku. Kusovník (anglicky Bill Of Material – BOM) určuje, z jakých komponentů se daný výrobek skládá. Kusovník se obvykle zobrazuje jako stromový graf, jehož kořenem je finální produkt.

Metoda MRP plánuje objednávání materiálu a výrobu nejen v potřebném množství, ale i s ohledem na čas potřebný k dodání nebo výrobě součástek. Tímto přístupem se výrazně snižuje množství zásob ve firmě. Právě proto metoda předpokládá co nejpřesněji stanovené hodnoty průběžných dob výroby a dodání objednaného materiálu. Tyto hodnoty jsou však často vyšší, než by vyžadovala skutečnost. Na jedné straně se takto brání proti nečekaným negativním událostem, na straně druhé takto nepřesně určené časy prodlužují dodací lhůty.

Kusovníková struktura určuje, kdy se má objednat materiál a kdy se má začít pracovat na jednotlivých dílech. Díky tomu je možné pomocí MRP zjistit celkovou dobu potřebnou k dokončení dodávky. To umožní při fixním termínu zahájení určit datum ukončení – plánování dopředu, nebo při stanoveném termínu dodání zjistit čas, kdy se má začít pracovat na dodávce – zpětné plánování.