Je nezbytné pro lepší orientaci v problematice zahraničního obchodu objasnit si hlavní pojmy z terminologického aparátu platební bilance. Podstatou je vymezení plateb, platebních prostředků a dalších pojmů.
Platba
Platba představuje přesun platebního prostředku nejčastěji za účelem vyrovnání závazku a pohledávky, souvisí s realizační fází peněžního vztahu. Pro platbu je charakteristické, že jde o přesun platebního prostředku, ať už hotovostního nebo bezhotovostního, z devizové ciziny do vnitřního peněžního oběhu nebo naopak, z hlediska mezinárodního platebního styku. Každá platba ovlivňuje platební bilanci příslušné země. Při inkasu ze zahraničí se jedná o příliv platebních prostředků tak, že zůstávají v cizině, ale přešly do vlastnictví právnických nebo fyzických osob, případně jiných institucí či orgánů dané země. Při úhradách jde o přesun platebních prostředků ze země do zahraničí nebo o jejich převod v cizině, kdy přešly z vlastnictví resp. dispoziční pravomoci domácích FO a PO do vlastnictví či dispoziční pravomoci cizinců. (Jankovská, 1994)
Inkaso
Inkaso vyvolává:
- Růst nebo vznik zahraničních závazků (například čerpání úvěrů ze zahraničí nebo přijetí záloh na zboží ze zahraničí apod.),
- Zánik nebo pokles zahraničních pohledávek (příkladem je inkaso za dříve vyvezené zboží a služby do zahraničí na splátky úvěru nebo úvěru poskytnutého zahraničí dříve apod.),
Úhrada do zahraničí
Úhrada do zahraničí znamená:
- Růst nebo vznik zahraničních pohledávek (například úvěr poskytnutý do zahraničí),
- Zánik nebo pokles zahraničních závazků (například úhrada za zboží dříve dovezené ze zahraničí na splátku nebo úvěru dříve přijatého ze zahraničí apod.) (http://www.derivat.sk)
Mezinárodní platby
Mezinárodní platby dělíme na:
- obchodní platby,
- neobchodní platby.
Obchodní platby
Obchodní platby zobrazují vyrovnání závazků a pohledávek, i jiné přesuny platebních prostředků v nepřímé nebo přímé souvislosti s operacemi zahraničního obchodu (s vývozem a dovozem zboží, služeb a prací průmyslové výrobní povahy). Obchodní platby zbožové obsahují inkasa za vyvezené zboží, práce a výkony průmyslové výrobní povahy, a dále úhrady za dovezené zboží, výkony a práce průmyslové výrobní povahy.
Naopak do skupiny obchodních plateb netržních patří úhrady a inkasa za různé obchodní služby a vedlejší náklady k zboží, které mohou souviset s operacemi zahraničního obchodu buď přímo, jako je přeprava zboží, skladné, spedice, pojistné a jiné, nebo nepřímo, například inkasa a úhrady za licence, patenty, ochranné známky, výdaje spojené s účastí na veletrzích a výstavách a podobně.
Neobchodní platby
Neobchodní platby nesouvisejí s operacemi zahraničního obchodu, ale jde o různé platební důvody vycházející z neobchodních styků se zahraničím, jako jsou kulturní, vědecké, sportovní, diplomatické a jiné styky, dále z rozličných majetkově-právních transakcí, z pohybu lidí za prací a rekreací či z jiných platebních důvodů realizovaných v rámci mezinárodních peněžních vztahů. Samostatnou skupinu neobchodních plateb představují například bankovní operace, zejména konverze, arbitráže, swapové operace apod. (Jankovská, 1994)
Platební prostředky
Platebními prostředky jsou zlato, devizy, valuty a od nich odvozené finanční deriváty. Bankovky, státní bankovky a všechny druhy mincí jsou valutami, které obíhají v cizích státech, tedy mimo hranice mateřské země. Krátkodobé a dlouhodobé peněžní pohledávky v cizí měně splatné v zahraničí jsou devizami, které často mají podobu směnek, šeků či jiných CP vystavených v cizí měně a splatných v zahraničí, a patří do bezhotovostního mezinárodního peněžního oběhu. Používání zlata v mezinárodních platbách je rozdílně upraveno zákony jednotlivých zemí. (http://www.derivat.sk/)
Export
Export či vývoz v ekonomice státu patří mezi mikroekonomické pojmy pro celkový objem produktů a služeb nakoupených zahraničními subjekty ve vyjádření finanční hodnoty. Naopak část produkce nakoupená domácími subjekty v zahraničí se označuje jako import, tedy dovoz. Čistým exportem je označován rozdíl mezi vývozem a dovozem. Export v praxi zahrnuje všechny hodnoty, včetně licencí, autorských práv a dalších. Pokud je export vyšší než import, má to z dlouhodobého hlediska pozitivní dopad na ekonomiku státu, protože to v podstatě znamená přebytek platební bilance a růst HDP státu. Je však velmi důležité, aby export a import byly vyrovnané. (https://managementmania.com/sk/export-v-ekonomike)
Import
Import nebo dovoz je celkový objem produktů a služeb dovezených na území státu ze zahraničí. Je opakem exportu. Import zahrnuje všechny hodnoty, včetně licencí, autorských práv a dalších. Pokud je import vyšší než export, má to z dlouhodobého hlediska negativní dopad na ekonomiku státu, protože to znamená schodek platební bilance a úbytek HDP státu. Celkový objem importu spolu s exportem je velmi důležitým makroekonomickým ukazatelem a má vliv na platební bilanci i na HDP státu. Proto by měl být export a import vyrovnaný. (https://managementmania.com/sk/import)
Podnik
Podle Obchodního zákoníku 513/1991 se podnikem rozumí: „soubor hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku patří věci, práce a další majetkové hodnoty, které vlastní podnikatel a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit. Obchodním majetkem pro účely tohoto zákona je souhrn majetkových hodnot (věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných hodnot), které patří podnikateli a slouží nebo jsou určeny k jeho podnikání. Soubor obchodního majetku a závazků vzniklých podnikateli v souvislosti s podnikáním označujeme jako obchodní jmění. Čisté obchodní jmění je obchodní majetek po odečtení závazků vzniklých podnikateli v souvislosti s podnikáním. Vlastní jmění tvoří vlastní zdroje financování obchodního majetku podnikatele podle zvláštního předpisu.“ (http://www.zakonypreludi.sk/zz/1991-513)
Obchod
Obchod společnost využívá k výměně zboží již od dávných dob. V počátcích lidé obchodovali na principu barterového obchodu, kdy si vzájemně vyměňovali své produkty, služby a zboží. Takto uspokojovali své potřeby. Význam slova obchod je rozsáhlý, neboť neobchodují pouze jednotlivci, ale i státy vzájemně. Vznikem peněz získaly produkty, služby i zboží svou cenu a začaly se směňovat za peníze. Státy vzájemně prodávají, dovážejí a vyvážejí služby, produkty a zboží, čímž vzniká tok zboží, což je hlavní obsah mezinárodního obchodu. Tento tok nazýváme exportem a importem hmotných i nehmotných statků.
Obchodník
Obchodník by měl při svých rozhodnutích vycházet z aktuálních tržních poměrů. Přirozeným jednáním je nakupovat co nejlevnější zboží a služby a prodávat je kupujícím, kteří nabídnou cenu nejvyšší. Na základě tohoto principu se řídí i státy při exportu a importu. Stát při exportu vyváží vše, co je schopen vyrobit levněji než ostatní země, naopak při importu dováží vše, co ostatní země vyrábějí levněji. (Salvatore, McGraw, 1983)
Platby a platební prostředky
Platba představuje přesun platebního prostředku a je ekonomickou podstatou, přičemž nejčastěji jde o vyrovnání pohledávky nebo závazku z různých důvodů, tedy o realizační fázi peněžního vztahu. Základní charakteristikou platby je přesun platebního prostředku z vnitřního peněžního oběhu do zahraničí nebo naopak ze zahraničí do vnitřního peněžního oběhu. Fenomén takové platby se objevuje ve formě inkasa ze zahraničí nebo úhrady do zahraničí. Inkaso znamená příliv platebních prostředků ze zahraničí do země, která sestavuje platební bilanci, včetně přílivu platebních prostředků, které zůstávají v zahraničí, kde se stávají majetkem a jsou v dispoziční pravomoci FO, PO, institucí nebo orgánů země sestavující platební bilanci. (Jankovská, 2003)
Zahraniční inkaso a úhrada
Zahraniční inkasa a úhrady ve značné míře navazují na transakce vyplývající z mezinárodního pohybu služeb a zboží. Tomuto pohybu může předcházet pohyb peněžních fondů, který však nemusí vždy být založen na pohybu zbožových fondů a zákonitě s ním souviset. Vztah mezi pohledávkami a závazky i vztah mezi inkasy a úhradami je ve značné míře založen na úvěrových vztazích vznikajících mezi věřitelem a dlužníkem.
Podle zákona č. 202/1995 Sb., devizového zákona, ve znění pozdějších předpisů, jsou devizovými hodnotami peněžní prostředky v cizí měně, zahraniční CP, zlato a finanční deriváty. Finanční deriváty znamenají podle tohoto zákona práva i závazky, které jsou ocenitelné penězi a odvozené od peněžních prostředků v cizí měně, zlata a zahraničních CP. Zlato je podle zákona chápáno jako světově obchodovatelné slitky zlata s označenou ryzostí nebo s přiloženým osvědčením vydaným oprávněnými osobami. Seznam těchto slitin vede Národní banka Slovenska. Cennými papíry jsou podle zákona listiny, nebo jejich zápisy, které jsou spojeny s právem účasti na majetku nebo s právem na peněžní plnění. Devizy tvoří krátkodobé i dlouhodobé pohledávky peněžního charakteru v cizí měně a splatné v zahraničí. Představují například pohledávky domácích subjektů ve formě kreditů na účtech bank v zahraničí v cizí měně. Mohou mít podobu směnek, šeků či jiných CP vystavených na cizí měnu a splatných v zahraničí. Devizy jsou svou povahou zařazovány do bezhotovostního mezinárodního peněžního oběhu. Do oblasti hotovostního peněžního oběhu vystupují zpravidla jejich výměnou za valuty, tedy bankovky a státní bankovky, které obíhají v cizích státech, tedy mimo hranice mateřské země. Používání zlata jako platebního prostředku je upraveno legislativou států, přičemž v současnosti dochází k odklonu od jeho používání.
Hrubý domácí produkt (HDP)
HDP – hrubý domácí produkt je základním ukazatelem výkonnosti ekonomiky, který vyjadřuje hodnotu všech služeb a zboží vyprodukovaných v zemi za daný rok. HDP zahrnuje spotřebu, soukromé domácí investice, investice vlády, spotřebu i čistý vývoz, tj. rozdíl mezi vývozem a dovozem. Výši HDP porovnáváme s deficitem veřejných financí, protože HDP vyjadřuje celkové zdroje ekonomiky a schopnost splácet dluh a deficit. Poměr HDP k deficitu veřejných financí je jedním z Maastrichtských kritérií. HDP představuje hodnotu výrobků a služeb, které na území dané země vyprodukovaly všechny ekonomické subjekty zpravidla za jeden rok.
Křivka platební bilance
Křivka platební bilance je odvoditelná pouze v systému fixního měnového kurzu. Důchod ovlivňuje čistý export, což je běžný účet platební bilance. S rostoucím důchodem se zvyšuje i poptávka po dovozních statcích. Export není závislý na domácím důchodu, což je základ této analýzy. Úroková sazba je determinantem kapitálového účtu platební bilance. Domácí úroková sazba určuje kapitálový účet platební bilance. Pokud domácí úroková sazba vzroste vůči světové úrokové sazbě, přichází zahraniční kapitál do domácí země. Očekává se vyšší míra výnosnosti, naopak snížení úrokové sazby pod světovou úroveň by mělo za následek odliv zahraničního kapitálu.
