Je nezbytné pro lepší orientaci v problematice zahraničního obchodu objasnit si hlavní pojmy z terminologického aparátu platební bilance. Podstatou je vymezení plateb, platebních prostředků a dalších pojmů.
Platba
Platba představuje přesun platebního prostředku nejčastěji za účelem vyrovnání závazku a pohledávky, souvisí s realizační fází peněžního vztahu. Pro platbu je charakteristické, že jde o přesun platebního prostředku – hotovostního či bezhotovostního – z devizové ciziny do vnitřního peněžního oběhu, nebo naopak z hlediska mezinárodního platebního styku. Každá platba ovlivňuje platební bilanci příslušné země. Při inkasu z ciziny se jedná o příliv platebních prostředků tak, že zůstávají v cizině, ale přešly do vlastnictví právnických nebo fyzických osob, případně jiných institucí či orgánů dané země. Při úhradách jde o přesun platebních prostředků z dané země do ciziny nebo o jejich převod v cizině, kdy přešly z vlastnictví resp. dispoziční pravomoci domácích FO a PO do vlastnictví resp. dispoziční pravomoci cizinců. (Jankovská,1994)
Inkaso
Inkaso vyvolává:
- Růst nebo vznik zahraničních závazků (příkladem je čerpání úvěrů ze zahraničí nebo přijetí záloh na zboží ze zahraničí apod.),
- Zánik nebo pokles zahraničních pohledávek (příkladem je inkaso za dříve vyvezené zboží a služby do zahraničí na splátky úvěru nebo úvěr poskytnutý zahraničí dříve apod.),
Úhrada do zahraničí
Úhrada do zahraničí znamená:
- Růst nebo vznik zahraničních pohledávek (příkladem je úvěr poskytnutý do zahraničí),
- Zánik nebo pokles zahraničních závazků (příkladem je úhrada za zboží dříve dovezené ze zahraničí na splátku nebo úvěr dříve přijatý ze zahraničí apod.) (http://www.derivat.sk)
Mezinárodní platby
Mezinárodní platby dělíme na:
- obchodní platby,
- neobchodní platby.
Obchodní platby
Obchodní platby zobrazují vyrovnání závazků a pohledávek i jiné přesuny platebních prostředků v přímé či nepřímé souvislosti s operacemi zahraničního obchodu (vývoz a dovoz zboží, služeb a prací průmyslové výrobní povahy). Obchodní platby zbožové zahrnují inkasa za vyvezené zboží, práce a výkony průmyslové výrobní povahy, a zároveň úhrady za dovezené zboží, výkony a práce průmyslové výrobní povahy.
Naopak do skupiny obchodních plateb netovarových patří úhrady a inkasa za různé obchodní služby a za vedlejší náklady na zboží, které mohou souviset s operacemi zahraničního obchodu buď přímo, jako je přeprava zboží, skladné, spedice, pojištění a jiné, nebo nepřímo, jako inkasa a úhrady za licence, patenty, ochranné známky, výdaje spojené s účastí na veletrzích a výstavách apod.
Neobchodní platby
Neobchodní platby nesouvisejí s operacemi zahraničního obchodu, jde o různé platební důvody vycházející z neobchodních styků se zahraničím, jako jsou kulturní, vědecké, sportovní, diplomatické a jiné styky, dále z různých majetkoprávních transakcí, z pohybu lidí za prací a rekreací či z jiných platebních důvodů uskutečňovaných v rámci mezinárodních peněžních vztahů. Samostatnou skupinu neobchodních plateb představují například bankovní operace, zejména konverze, arbitráže, swapové operace apod. (Jankovská, 1994)
Platební prostředky
Platebními prostředky jsou zlato, devizy, valuty a od nich odvozené finanční deriváty. Bankovky, státníky a všechny druhy mincí jsou valuty, které obíhají v cizích státech, tedy mimo hranice mateřské země. Krátkodobé a dlouhodobé peněžní pohledávky v cizí měně a splatné v cizině jsou devizy, které mají často podobu směnek, šeků i dalších CP vystavených na cizí měnu a splatných v cizině, patří do bezhotovostního mezinárodního peněžního oběhu. Používání zlata v mezinárodních platbách je různě upraveno zákony jednotlivých zemí. (http://www.derivat.sk/)
Export
Export neboli vývoz v ekonomice státu patří mezi mikroekonomické pojmy pro celkový objem produktů a služeb nakupovaných zahraničními subjekty v peněžním vyjádření. Naopak část produkce nakoupené domácími subjekty v zahraničí označujeme jako import, tedy dovoz. Čistým exportem se rozumí rozdíl mezi exportem a importem. Export v praxi zahrnuje všechny hodnoty včetně licencí, autorských práv a dalších práv. Je-li export vyšší než import, má to z dlouhodobého hlediska pozitivní dopad na ekonomiku státu, protože jde v podstatě o přebytek platební bilance a růst HDP státu. Je však velmi důležité, aby byl export a import vyrovnaný. (https://managementmania.com/sk/export-v-ekonomike)
Import
Import neboli dovoz je celkový objem produktů a služeb dovezených na území státu ze zahraničí. Je opakem exportu. Import zahrnuje všechny hodnoty včetně licencí, autorských práv a jiných práv. Je-li import vyšší než export, má to z dlouhodobého hlediska negativní dopad na ekonomiku státu, protože to znamená schodek platební bilance a úbytek HDP státu. Celkový objem importu spolu s exportem je velmi důležitým makroekonomickým ukazatelem a ovlivňuje platební bilanci i HDP státu. Proto by měl být export a import vyrovnaný. (https://managementmania.com/sk/import)
Podnik
Podle Obchodního zákoníku 513/1991 se podnikem rozumí: „soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku patří věci, práce a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku, nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit. Obchodním majetkem pro účely tohoto zákona se rozumí souhrn majetkových hodnot (věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot), které patří podnikateli a slouží nebo jsou určeny k jeho podnikání. Soubor obchodního majetku a závazků vzniklých podnikateli v souvislosti s podnikáním označujeme jako obchodní jmění. Čistým obchodním jměním je obchodní majetek po odečtení závazků vzniklých podnikateli v souvislosti s podnikáním. Vlastní jmění tvoří vlastní zdroje financování obchodního majetku podnikatele podle zvláštního předpisu.“ (http://www.zakonypreludi.sk/zz/1991-513)
Obchod
Obchod společnost využívá k výměně zboží již velmi dlouho. Na počátku lidé obchodovali na principu barteru, vyměňovali si své produkty, služby a zboží mezi sebou navzájem. Takto uspokojovali své potřeby. Význam slova obchod je rozsáhlý, protože neobchodují pouze jednotlivci, ale také země mezi sebou. S rozvojem peněz získaly produkty, služby i zboží svou cenu a začaly se vyměňovat za peníze. Státy mezi sebou prodávají, dovážejí a vyvážejí služby a produkty, čímž vzniká tok zboží – to je hlavní náplní mezinárodního obchodu, tzv. exportem a importem hmotných i nehmotných statků.
Obchodník
Obchodník by měl při svých rozhodnutích vycházet z aktuálních tržních podmínek. Přirozeným chováním je nakupovat co nejlevnější zboží a služby a prodávat je kupujícím, kteří nabídnou nejvyšší cenu. Podobně se chovají i státy při exportu a importu. Stát při exportu vyváží zboží, které vyrábí levněji než jiné státy, a naopak při importu dováží zboží, které levněji vyrábějí ostatní. (Salvatore, McGraw, 1983)
Platby a platební prostředky
Platba představuje přesun platebního prostředku a je ekonomickou podstatou, nejčastěji jde o vyrovnání pohledávky nebo závazku z různých důvodů, jedná se o realizační fázi peněžního vztahu. Základním rysem platby je přesun platebního prostředku z vnitřního peněžního oběhu do ciziny nebo naopak z ciziny do vnitřního peněžního oběhu. Fenomén takové platby má podobu inkasa z ciziny nebo úhrady do ciziny. Inkaso znamená příliv platebních prostředků z ciziny do země, která sestavuje platební bilanci, dokonce i příliv platebních prostředků, na základě kterého platební prostředky zůstávají v cizině, kde se stávají vlastnictvím či jsou v dispoziční pravomoci FO a PO, institucí nebo orgánů země sestavující platební bilanci. (Jankovská, 2003)
Zahraniční inkaso a úhrada
Zahraniční inkasa a úhrady v široké míře navazují na transakce vyplývající z mezinárodního pohybu služeb a zboží, takovému pohybu může předcházet i pohyb peněžních fondů, který nemusí být vždy nutně spojen s pohybem zboží a zákonitě s ním souviset. Vazba mezi pohledávkami a závazky, stejně jako spojení mezi inkasy a úhradami, vyplývá v značné míře z úvěrových vztahů, které vznikají mezi věřitelem a dlužníkem.
Podle zákona č. 202/1995 Sb., devizového zákona v platném znění, jsou devizovými hodnotami peněžní prostředky v cizí měně, zahraniční cenné papíry, zlato a finanční deriváty. Finanční deriváty se podle tohoto zákona rozumí oprávnění i závazky, které jsou ocenitelné penězi a vyplývají z peněžních prostředků v cizí měně, zlata a zahraničních cenných papírů. Zlato je chápáno jako světově obchodovatelné zlaté slitky s vyznačenou ryzostí nebo s přiloženým osvědčením vydaným oprávněnými osobami. Takový seznam vede Národní banka Slovenska. Cennými papíry jsou listiny nebo jejich zástupci spojené s právem účasti na majetku nebo s právem na peněžní plnění. Devizami jsou krátkodobé i dlouhodobé pohledávky peněžního charakteru v cizí měně, splatné v cizině. Představují zejména pohledávky domácích subjektů ve formě kreditů na bankovních účtech v zahraničí v cizí měně. Mohou mít podobu směnek, šeků či jiných cenných papírů vystavených na cizí měnu a splatných v cizině. Devizy jsou součástí bezhotovostního mezinárodního peněžního oběhu. Do hotovostního peněžního oběhu vstupují zpravidla jejich výměnou za valuty a za peněžní znaky domácí národní měny. Pod pojmem valuty rozumíme bankovky, státníky, které obíhají v cizích státech, tedy mimo hranice mateřské země. Používání zlata jako platebního prostředku je upraveno legislativou států, avšak v současnosti dochází k odklonu od jeho používání.
Hrubý domácí produkt (HDP)
HDP – hrubý domácí produkt je základním ukazatelem výkonnosti ekonomiky, který vyjadřuje hodnotu veškerých služeb a zboží, které byla v zemi vyprodukována v daném roce. HDP zahrnuje spotřebu, soukromé domácí investice, vládní investice, spotřebu vlády a čistý vývoz, tedy rozdíl mezi exportem a importem. S hodnotou HDP se porovnává výše deficitu veřejných financí, protože HDP vyjadřuje celkové zdroje ekonomiky i schopnost splácet dluh a deficit. Poměr HDP k deficitu veřejných financí je jedním z Maastrichtských kritérií. HDP představuje hodnotu výrobků a služeb, které na území země vyprodukovaly všechny ekonomické subjekty zpravidla za jeden rok.
Křivka platební bilance
Křivka platební bilance je odvoditelná pouze v systému fixního měnového kurzu. Důchod ovlivňuje čistý export, což je běžný účet platební bilance. Pokud se důchod zvyšuje, roste i poptávka po dovozu zboží. Export není závislý na domácím důchodu, to je základem této analýzy. Úroková sazba je determinantem kapitálového účtu platební bilance. Domácí úroková sazba je determinantem kapitálového účtu platební bilance. Pokud domácí úroková sazba roste vůči světové úrokové sazbě, dochází k přílivu zahraničního kapitálu do domácí země. Dá se očekávat vyšší míra výnosnosti. Naopak snižování úrokové sazby pod světovou úroveň by mělo za následek odliv zahraničního kapitálu.
