Podnik a podnikání v tržní ekonomice

Podnikání

Prvním autorem, který termín podnikání zavedl do literatury, byl Cantillon. Zvláštní pozornost je podnikání věnována v ekonomické teorii až na přelomu 19. a 20. století v pracích Schumpetera a Knighta.

Podle Schumpetera podnikatel:

• je činitelem, který inovační činností uvádí tržní ekonomiku do dynamického pohybu
• hledá nové výrobní kombinace, zdokonaluje organizaci odbytu, zavádí nové výrobky a technologie, využívá nové zdroje surovin apod.
• je iniciátorem ekonomického vývoje, využívá nové ekonomické příležitosti, které mu poskytuje tržní ekonomika, čímž ovlivňuje existující tržní rovnováhu

Schumpeter považuje za podnikatele pouze ty, kteří realizují inovace ve výrobě a službách (manažeři, členové správních rad, akcionáři, zaměstnanci). Ostatní pracovníky, kteří pouze vykonávají rutinní podnikové činnosti a nevytvářejí nové výrobní kombinace, nepovažuje za podnikatele.

Zisk podle Schumpetera není prvotním motivem podnikání, je to pouze výsledek podnikatelské činnosti. Motivace podnikání vychází z psychologických sklonů, preferencí a představ podnikatele.

Podle moderní teorie podnikání je podnikatelskou činností taková lidská aktivita, která je orientována na dosažení rovnovážného stavu v ekonomice, tj. stavu, kdy jsou výrobní nástroje vynaloženy optimálním způsobem s ohledem na vlastnosti ekonomického prostředí. Zisk zde není jen výsledkem podnikání, ale je také základním motivačním prvkem, který stimuluje podnikatele.

Rozvoj podnikání má přímou souvislost s nedokonalostí trhu a s mezerami v jeho fungování. Podnikatel se orientuje na tyto mezery, objevuje v nich své ekonomické příležitosti, které se snaží efektivně zaplnit a prosadit se na trhu. Takto chápané podnikání vyžaduje, aby podnikatel:

• znal ekonomické příležitosti současného a budoucího trhu a měl ideovou představu o jejich využití (podnikatelskou ideu si musí ověřit prostřednictvím analýzy trhu, která mu poskytne informace o nenasycených segmentech trhu, o konkurenční situaci, o cenové politice nejvýznamnějších konkurentů atd.)
• znal právní aspekty podnikání platné v podnikatelském prostředí
• zvolil správný časový okamžik pro vstup na trh s ohledem na mezery na trhu a stav konkurence
• byl technicky, technologicky, osobnostně a finančně připraven na podnikatelskou aktivitu
• měl připravený podnikatelský záměr

V návaznosti na moderní teorii podnikání lze podnikání chápat jako praktické využití podnikatelských příležitostí, které vznikají v důsledku nerovnováhy na trhu. Je to soubor podnikatelských aktivit, kterými se zabezpečuje přechod k rovnovážnému stavu na vyšší úrovni.

Podnikání jako tvůrčí lidská činnost má určité charakteristické znaky, kterými se odlišuje od jiných druhů lidských činností. Jsou to:

• samostatnost jednání hospodářských subjektů
• iniciativnost
• odvaha a vynalézavost
• novátorství v řešení nestandardních úkolů a při dosahování cílů
• schopnost rozhodovat v podmínkách nejistoty
• ochota přebírat a snášet hospodářská rizika

Pro úspěšnou podnikatelskou činnost musí být vytvořeny subjektivní i objektivní předpoklady, které by měly v praxi tvořit organicky související celek.