Podnikání, cíle a okolí podniku, typy podniků

Podnik je definován jako kombinace výrobních faktorů, které vlastníci využívají k dosažení konkrétních cílů. Podle Obchodního zákoníku je podnik souborem hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání, které zahrnují práva, věci a jiné majetkové hodnoty sloužící k provozování podniku. Ekonomicky a právně jde o samostatnou jednotku, která je založena za účelem podnikání.

Podniky existují proto, aby vyráběly a distribuovaly výrobky nebo poskytovaly služby svým zákazníkům, což je jejich základním posláním.

Cíle podniku

Cíle podniku představují stav, který podnik plánuje dosáhnout v budoucnosti. V ziskově orientované ekonomice je primárním cílem podniku maximalizace zisku a jeho tržní hodnoty. Cíle podniku můžeme dělit podle různých hledisek:

Podle pořadí jejich významu (hierarchie)

Cíle podniku vytvářejí soustavu hierarchicky uspořádaných cílů, kde na vrcholu je primární cíl, který je konkretizován v základních cílech jednotlivých funkčních oblastí. Částečné cíle musí být v souladu s vrcholovým cílem a celý systém cílů by měl vést k naplnění tohoto vrcholového cíle.

Podle velikosti cíle

• Maximalistické cíle: Tyto cíle vyjadřují maximální stupeň dosažení, například maximalizaci hospodářských výsledků podniku.
• Minimalistické cíle: Uspokojení s dosažením předem stanoveného minimálního cíle, například dosažení minimálního zisku.

Podle časového hlediska

• Krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé cíle: Tyto cíle jsou definovány podle časového horizontu, na který se podnik zaměřuje (např. do 3 let, nad 3 roky).
• Statické a dynamické cíle: Statické cíle nezohledňují časový faktor, zatímco dynamické cíle berou v úvahu časové změny.
• Trvalé a přechodné cíle: Trvalé cíle se týkají dlouhodobých záměrů podniku, jako například udržení kvality výrobků.

Podle vztahů mezi cíli

• Komplementární cíle: Cíle, které se vzájemně podporují.
• Identické cíle: Cíle, které mají stejný dopad na primární cíl a vzájemně se neruší.
• Konkurenční cíle: Cíle, které vzájemně působí na vrcholový cíl protikladně.
• Indiferenční cíle: Cíle, které jsou nezávislé a neovlivňují se ani neovlivňují navzájem.

Podle obsahu

• Ekonomické cíle: Patří sem výkonové, finanční a výsledkové cíle, které kvantifikují podnikatelské výsledky.
• Sociální cíle: Zaměřené na sociální politiku podniku a zaměstnanců.
• Technické cíle: Soustředí se na budoucí stav technické úrovně výrobků, strojů a zařízení.

Podle rozsahu působnosti

• Cíle podniku jako celku: Cíle týkající se celkového fungování podniku.
• Cíle vnitropodnikových podnikatelských jednotek: Cíle jednotlivých závodů nebo dílen.
• Cíle jednotlivých funkčních oblastí: Cíle pro různé funkční oblasti, jako jsou marketing, zásobování a podobně.

Okolí podniku

Okolí podniku tvoří prvky prostředí, se kterými je podnik ve vzájemné vazbě. Okolí podniku lze rozdělit na vertikální a horizontální vazby.

Vertikální vazby

Vertikální vazby zahrnují vztahy podniku se státem a obcemi.

• Stát: Prostřednictvím své politiky má stát pomáhat podnikům, podněcovat jejich rozvoj a vytvářet tržní podmínky. Působí prostřednictvím fiskální, měnové, strukturální, zaměstnanecké a sociální politiky, stejně jako pomocí legislativních norem.
• Obce: Jsou představiteli veřejných struktur na území regionu a mohou podporovat nebo brzdit podnikatelské aktivity z ekologických důvodů. Podniky zároveň představují zdroj příjmů pro obce.

Horizontální vazby

Horizontální vazby představují vztahy mezi podnikem a externími subjekty, jako jsou odběratelé, dodavatelé, konkurence, finanční instituce a veřejnost.

• Odběratelé: Domácnosti, podniky a stát, kteří jsou konečnými spotřebiteli nebo výrobci.
• Dodavatelé: Subjekty poskytující výrobní faktory, kde kvalita hraje klíčovou roli.
• Konkurence: Omezuje potenciál zisku, přičemž může působit pozitivně na zvyšování kvality, ale i negativně ovlivňovat cenu.
• Finanční instituce: Banky, pojišťovny a leasingové společnosti.
• Veřejnost: Vytváří image podniku a ovlivňuje jeho reputaci.

Světové okolí podniku

Mezinárodní faktory, které ovlivňují podnik, zahrnují:

• Internacionalizace: Vzájemné propojení hospodářských procesů v různých zemích.
• Intelektualizace: Rostoucí význam kreativní práce v podnikání.
• Akcelerace: Zrychlování hospodářských procesů díky vědeckotechnickému rozvoji.
• Flexibilita: Schopnost podniku přizpůsobit se měnícím se tržním podmínkám.
• Humanizace: Zaměření na kvalifikaci pracovníků a rozvoj lidské osobnosti.
• Intenzifikace: Efektivnější využívání dostupných zdrojů.
• Ekologizace: Snahy o ochranu a zlepšení životního prostředí.

Kritéria členění a typy podniků

Podniky můžeme klasifikovat podle několika kritérií:

• Podle vlastnictví: soukromé, veřejné, smíšené.
• Podle charakteru: výrobní podniky, podniky služeb.
• Podle odvětví a sektorů ekonomiky: primární, sekundární, terciární, kvartární a kvintární sektor.
• Podle technicko-organizační charakteristiky: druh výroby, specializace výroby, koncentrace činností.
• Podle velikosti: malé, střední a velké podniky na základě počtu zaměstnanců a finančních ukazatelů.

Základní ekonomické kategorie

• Zisk: Rozdíl mezi majetkem podniku na počátku a na konci období. Zisk se zjistí z výkazu zisků a ztrát.
• Cashflow: Rozdíl mezi příjmy a výdaji podniku. Zobrazuje skutečnou finanční situaci podniku.
• Výnosy a příjmy: Výnosy jsou peněžní částky získané činností podniku bez ohledu na jejich úhradu.
• Náklady a výdaje: Náklady vyjadřují spotřebu výrobních faktorů, výdaje jsou snížením finančních prostředků.
• Rentabilita: Poměr zisku k určitému ukazateli, který vyjadřuje efektivnost podniku.