Podnikání podle živnostenského zákona

Podnikání

Svoboda podnikání představuje jeden ze základních předpokladů existence hospodářství založeného na tržních principech. V Ústavě ČR je svoboda podnikání garantována v rámci základních práv a svobod. Je v ní uvedeno (článek 35): „Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu na něj, jakož i právo podnikat a vykonávat jinou výdělečnou činnost“.

Podnikání upravuje Obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb.), kde je podnikání definováno jako soustavná činnost vykonávaná podnikatelem samostatně, ve vlastním jménu a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.

Aby určitá činnost mohla být považována za podnikání, musí být naplněny kumulativně všechny uvedené pojmové znaky podnikání, kterými jsou:

• soustavnost, tj. že činnost se pravidelně opakuje a nejde o příležitostný výkon činnosti,
• samostatnost, tj. že jde o činnost vykonávanou na principu rovnoprávnosti mezi odběratelem a dodavatelem a nikoli například na principu pracovní smlouvy,
• výkon podnikatelské činnosti ve vlastním jménu, tj. podnikatel pod svým obchodním jménem činí všechny právní a jiné úkony v souvislosti s podnikáním,
• výkon podnikatelské činnosti na vlastní odpovědnost. Toto je možné chápat ve dvou rovinách. V ekonomické jde o to, že podnikatel plně nese podnikatelské riziko, v právní se jedná o vyjádření právní odpovědnosti podnikatele, který v rámci podnikatelské činnosti vstupuje do různorodých právních vztahů. Podnikatel odpovídá celým svým majetkem,
• výkon činnosti za účelem dosažení zisku. Rozhodující zde není, zda podnikatel reálně zisk dosáhl, ale cíl, s jakým činnost vykonává.

Podnikatel

Podnikatelem podle Obchodního zákoníku je:

• osoba zapsaná v obchodním rejstříku, tj. obchodní společnosti, družstva a jiné právnické osoby, pro které je zápis do obchodního rejstříku povinný (např. státní podniky, zahraniční osoby, organizační složky podniku). Fyzické osoby, které podnikají na základě živnostenského oprávnění (viz zákon č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání) se do obchodního rejstříku zapisují dobrovolně (motivem může být např. předpoklad zřízení organizační složky nebo udělení prokury – k čemuž je oprávněn pouze podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku), nebo pokud tak stanoví zvláštní zákon,
• osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění,
• osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů. Jedná se o poměrně rozsáhlou skupinu právnických osob (banky, Česká televize, České dráhy apod.) a fyzických osob (komerční právníci, advokáti, lékaři, znalci, tlumočníci, notáři, daňoví poradci atd.) v rámci tzv. svobodného povolání,
• fyzická osoba, která vykonává zemědělskou výrobu a je zapsána v evidenci podle zvláštních předpisů (nejde o členy družstev), viz zákon č. 219/1991 Sb., kterým se mění zákon č. 105/1990 o soukromém podnikání občanů (evidenci provádí obec, nebo je možnost zápisu do obchodního rejstříku). Pokud nejsou evidováni nikde, nevystupují jako podnikatelé a nemají ani možnost ucházet se o žádnou formu podpory ze strany resortu, regionálních institucí a projektů orientovaných na podporu MSP.

Subjekty a formy podnikání

Subjekty mohou být fyzické osoby (FO) a právnické osoby (PO).

Fyzická osoba

Pojem fyzická osoba vymezuje občanské právo (občanský zákoník č. 40/1964 Sb.). FO je chápána jako občan ČR nebo cizinec. Způsobilost FO mít práva (dědit, být obdarován, být subjektem z kupní smlouvy apod.) a povinnosti včetně povinnosti platit daň v případě zdanitelného příjmu vzniká narozením. Povinnosti zanikají smrtí.

Způsobilost vlastními právními úkony nabývat práva a přijímat povinnosti vzniká v plném rozsahu dosažením plnoletosti, tj. dovršením 18 let. Z tohoto pravidla existuje výjimka (zákon č. 40/1964 – Občanský zákoník), podle které se plnoletost před dosažením 18 let nabývá uzavřením manželství. Tato výjimka pro oblast podnikání neplatí (viz živnostenský zákon).

Způsobilost FO mít v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti a způsobilost vlastními právními úkony nabývat tato práva a povinnosti (pracovněprávní způsobilost) vzniká – pokud není stanoveno jinak – dnem, kdy občan dovrší věk 15 let. Zaměstnavatel však nesmí s ním sjednat den nástupu do práce dřívější než den ukončení povinné školní docházky. Dohodu o hmotné odpovědnosti (Zákoník práce) lze uzavřít až od 18 let věku.

Při podnikání FO je možné podnikat jako:

• fyzická osoba,
• FO s tichým společníkem podle Obchodního zákoníku § 673 – 681 na základě smlouvy o tichém společenství, přičemž základním znakem této smlouvy je majetková účast tichého společníka na podnikání podnikatele, který vystupuje sám v právních vztazích jako nositel práv a povinností, přičemž touto účastí vzniká právo na podíl na zisku, ale zároveň podíl na ztrátě snižuje vklad tichého společníka,
• spolu s jinou FO ve sdružení. Smlouvu o sdružení upravuje Občanský zákoník v paragrafech 829 až 841. Smlouva o sdružení znamená, že několik osob se může sdružit, aby společně usilovaly o dosažení dohodnutého účelu – např. určitého výsledku při podnikání. Sdružení FO nemá právní subjektivitu, každý společník sdružení vykonává podnikatelskou činnost na vlastní odpovědnost a ve vlastním jméně.

Právnická osoba

Právnickou osobu (PO) lze vymezit jako organizaci osob nebo majetku vytvořenou za určitým účelem, které právo objektivně přiznává právní subjektivitu (mají způsobilost mít práva a povinnosti). PO vznikají s účinností zápisu do obchodního rejstříku nebo jiného rejstříku. Zvláštní zákon může upravit jejich vznik i jinak.

Občanský zákoník za PO považuje:

• sdružení fyzických nebo právnických osob, nejčastěji jde o sdružení vytvářená podle obchodního zákoníku, a to:
• společnost s ručením omezeným (může být založena i jednou osobou),
• veřejná obchodní společnost,
• komanditní společnost,
• akciová společnost (může být založena i jednou PO),
• družstvo.

Dále může jít o různé spolky, unie, svazy a jiná občanská sdružení, pokud vznikla způsobem stanoveným v zákoně č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů, patří sem i zájmová sdružení právnických osob vytvářená především na ochranu svých zájmů podle § 20 Občanského zákoníku. Nicméně sdružení vytvořená podle paragrafu č. 829 Občanského zákoníku na základě smlouvy o sdružení nemají právní subjektivitu a tedy nejsou PO (např. již zmíněné sdružení fyzických osob, ale i sdružení PO typu konsorcia – ta Občanský zákoník neupravuje).

• účelová sdružení majetku (různé nadace, státní fondy), která mají majetkový, nikoli osobní základ,
• jednotky územní samosprávy (např. obce),
• jiné subjekty stanovené zákonem (státní podniky, banky, burzy, rozpočtové a příspěvkové organizace, stát a podobně).

Mezi PO založené k podnikání patří:

• obchodní společnosti,
• družstvo,
• státní podnik,
• PO založené na základě zvláštních předpisů (Burza cenných papírů, investiční společnosti, investiční fondy a podobně).

Výkon podnikatelské funkce státního podniku upravuje zákon č. 111/1990 Sb. o státním podniku v platném znění. Státní podnik svou podnikatelskou činnost provozuje samostatně na základě hospodaření na vlastní účet. Jeho zakladatelem je ústřední orgán státní správy nebo obvodní úřad státní správy.

Podnik, obchodní majetek a jmění

Podnikem podle Obchodního zákoníku je soubor hmotných, osobních i nehmotných složek podnikání. K podniku patří věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli, tedy vše, co využívá v podnikatelské činnosti. Podnikem jsou tedy i zaměstnanci, obchodní jméno, pověst podniku a postavení na trhu, know-how. Vše dohromady vyjadřuje hodnotu podniku.

Obchodním majetkem je souhrn majetkových hodnot, věcí, pohledávek a jiných práv hodnotově ocenitelných, které patří podnikateli a slouží k podnikání.

U PO se obchodní majetek kryje s jeho celým majetkem, u FO jen ta část majetku, která slouží k podnikání. V souvislosti s vedením účetní evidence se eviduje jen ta část, která slouží k podnikání.

Obchodní jmění označuje soubor aktiv a pasiv podniku, které vznikly podnikateli v souvislosti s podnikáním. Obchodní jmění není účetní rozdíl mezi aktivy a pasivy. Čisté obchodní jmění je rozdíl mezi obchodním majetkem a závazky z podnikání.

Obchodní jméno, obchodní tajemství a obchodní rejstřík

Obchodní jméno je název, pod kterým podnikatel vykonává právní úkony související s podnikáním. U FO je to jméno a příjmení, které může obsahovat dodatek odlišující podnikatele nebo druh podnikání. U obchodních společností a družstev je to název, pod kterým jsou zapsány v obchodním rejstříku, včetně označení právní formy.

Obchodní tajemství je jedno z práv podnikatele jako chráněný nehmotný majetek, s nímž může nakládat. Patří sem například receptury, technologické postupy, patenty a vynálezy.

Obchodní rejstřík (viz § 27 obchodního zákoníku a především zákon č. 530/2003 Sb. o obchodním rejstříku) je veřejný seznam vedený rejstříkovým soudem, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje týkající se podnikatelů (povinně obchodní společnosti, družstva, zahraniční osoby, státní podniky, organizační složky podniku a na vlastní žádost FO). Součástí je i sbírka listin (společenská smlouva, její změny, účetní závěrka a výroční zpráva – pokud tuto povinnost ukládá zákon, rozhodnutí soudu o nařízení likvidace, nebo o vyhlášení konkurzu apod.). Podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku účtují v soustavě podvojného účetnictví. Webová adresa obchodního rejstříku je www.orsr.cz.

Ochrana hospodářské soutěže a nekalá soutěž

Nekalá soutěž je předmětem právního postihu, jde-li o jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu se zásadami poctivosti soutěže a je schopné způsobit újmu jiným soutěžícím nebo spotřebitelům. Patří sem např. klamavá reklama, klamavé označování zboží a služeb, vyvolávání nebezpečí záměny, parazitování na pověsti, úplatek, porušování obchodního tajemství i zlehčování (§ 44 až § 55 Obchodního zákoníku).

Pozn.: systém právní ochrany hospodářské soutěže v ČR tvoří dva vzájemně se doplňující systémy. Jeden se zaměřuje na ochranu proti nekalé soutěži (Obchodní zákoník) a druhý na ochranu proti omezování hospodářské soutěže podle zákona o ochraně hospodářské soutěže č. 136/2001 Sb. (+ zákon č. 204/2004 Sb.). Podle něj jsou zakázány dohody omezující hospodářskou soutěž (dohody o cenách, rozdělení trhu), je zakázáno zneužívání dominantního postavení na trhu, proces koncentrace – ekonomického slučování podniků – je posuzován a kontrolován Protimonopolním úřadem, který může koncentraci zakázat, pokud má za následek významné překážky efektivní hospodářské soutěže na relevantním trhu.

Statutární orgán je orgán právnické osoby zapsaný v obchodním rejstříku, jehož jednání je jednáním podnikatele – této právnické osoby. V komanditní společnosti jsou to komplementáři, v s.r.o. jeden nebo více jednatelů, v a.s. a družstvu je to představenstvo.

Podnikání na základě živnostenského zákona (455/1991 Sb.)

Živnostenský zákon (ŽZ) poskytuje komplexní přehled o veřejnoprávní úpravě podnikání tím, že na jedné straně pozitivně vymezuje živnostenské podnikání (které se od vymezení pojmu podnikání v Obchodním zákoníku liší tím, že podmínky pro živ