Název článku:
Podnikání v tržní ekonomice
Obsah článku:
Volné podnikání je základem tržní ekonomiky.
Podnikání = soustavná činnost, kterou vykonává samostatně podnikatel ve vlastním jménu na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku
Podnik = hospodářská jednotka, mající ekonomickou samostatnost a právní subjektivitu, sestávající z hmotných, nehmotných a osobních složek podnikání.
Základní funkcí podniku je jeho podnikatelská funkce, tj. soubor aktivit orientovaných především na podnikatelský úspěch a omezení podnikatelského rizika.
Podnikatelská funkce závisí na:
- výrobní funkci (vytváření výrobků a služeb)
- obchodní funkci (realizace produktů za tržní ceny)
- ekonomické funkci (transformační proces)
- sociální funkci (soubor aktivit zaměřených na uspokojování sociálních potřeb)
Typologie podniků: (podle kvalitativních a kvantitativních kritérií)
Podle velikosti: malé, střední, velké
vlastnictví: soukromé, veřejné, smíšené
předmětu činnosti: výrobní podniky, podniky služeb
organizační formy: podniky jednotlivce (živnost, osoby samostatně výdělečně činné podnikající na základě jiného než živnostenského oprávnění, např. lékaři, právníci, notáři, drobní zemědělci, auditoři…), obchodní společnosti (v.o.s., k.s., s.r.o., a.s.), družstva
Právní formy podnikání
podnik jednotlivce: živnost (ohlášení – volná, řemeslná, vázaná, koncesovaná)
obchodní společnosti: osobní (v.o.s., k.s.), kapitálové (s.r.o., a.s.)
družstva
evropská akciová společnost (Societas Europea – SE), evropské hospodářské zájmové sdružení EZHZ, evropské družstvo
Financování podniků:
interní zdroje: zisk, odpisy
externí zdroje: úvěry, obligace, dodatečné emise akcií
obligace = úvěrový cenný papír, má stanovenou úrokovou sazbu a dobu splatnosti
akcie = majetkový cenný papír, který oprávňuje majitele podílet se na zisku a řízení společnosti (na jméno nebo na doručitele, má podobu kmenové, prioritní či zaměstnanecké akcie)
Oddělení vlastnictví od řízení:
Vlastnické funkce plní akcionáři přímo (pomocí „kontrolního balíku akcií“ – nejefektivnější, pokud vlastním více než 50 %), nebo nepřímo (prostřednictvím mechanismů finančního trhu).
Podnikatelskou funkci plní management – výkonný ředitel a částečně i představenstvo.
Teorie firmy: (jakým způsobem se chování firmy utváří na trhu v podmínkách dokonalé a nedokonalé konkurence)
Neoklasická analýza: základní pojmový a metodologický aparát, rozpracovaný zejména ve spojitosti s teorií nedokonalé konkurence (prof. Marschal).
Abstraktno-logický směr: princip maximalizace zisku nahrazuje princip optimální výše zisku, vznikají modely manažerských firem (W. Baumol – model optimalizace zásob) a modely růstu (R. Marris – sledující optimální tempo růstu činností ve společnosti).
Sociálně-ekonomické teorie firmy: sociální a institucionální aspekty korporací, „teorie zralých korporací“ (J. K. Galbraith).
Behaviorální teorie firmy: motivace zájmových skupin a rozhodovací procesy, „agency theory“ (vztah manažerů a vlastníků).