Základní informace o Evropské unii
EU je jedinečným hospodářskím a politickým partnerstvím 27 evropských zemí, které pokrývá většinu kontinentu. Evropská unie byla vytvořena krátce po druhé světové válce. Jejím prvotním cílem bylo posílení hospodářské spolupráce, protože vzájemný obchod zvyšuje ekonomickou provázanost zemí a snižuje riziko jejich vzájemného konfliktu. Proto v roce 1958 vzniklo Evropské hospodářské společenství (EHS), které sloužilo k posílení hospodářské spolupráce mezi Belgii, Francií, Německem, Itálií, Lucemburskem a Nizozemskem. Od té doby bylo vytvořeno rozsáhlé jednotné tržiště, které se neustále rozvíjí, aby dosáhlo svého plného potenciálu. „Dříve výlučně hospodářská unie se postupně proměnila v organizaci pokrývající všechny oblasti – od rozvojové pomoci až po životní prostředí. Tuto transformaci odráží také změna názvu z EHS na Evropskou unii (EU) v roce 1993.“
EU je již půl století zárukou míru, stability a prosperity a přispívá k růstu životní úrovně. Díky zrušení hraničních kontrol mezi členskými státy EU mohou lidé volně cestovat téměř po celém kontinentu. Žít a pracovat v jiném státě Evropy nikdy nebylo tak snadné jako dnes. Fungování Evropské unie se opírá o principy právního státu. To znamená, že všechny její aktivity musí mít svůj právní základ ve smlouvách EU, na kterých se dobrovolně a demokraticky dohodly všechny členské země. Tyto závazné smlouvy stanovují cíle EU v mnoha oblastech její činnosti.
Jedním z nich je i podpora lidských práv v EU i ve světě. Lidská důstojnost, svoboda, demokracie, rovnost, dodržování principů právního státu a respektování lidských práv jsou základními hodnotami EU. Instituce EU a členské státy mají povinnost tato práva respektovat při uplatňování práva EU.
Jednotný trh je hlavním hospodářským motorem, který umožňuje volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob. Jedním z klíčových cílů je další využití potenciálu integrace, která přinese výhody všem obyvatelům Evropy.
Vývoj podnikatelského prostředí v Evropské unii od roku 2007
Prostředí na národní úrovni, v němž malé a střední podniky (MSP) působí, jsou velmi odlišná a stejně tak rozdílná je i povaha samotných MSP. Politiky, které řeší potřeby MSP, proto musí tyto rozdíly plně zohledňovat a respektovat zásadu subsidiarity. „Z průběžného přezkoumání moderní politiky EU pro MSP v období let 2005 až 2007 vyplývá, že členské státy i EU pokročily ve vytváření vstřícnějšího podnikatelského prostředí pro MSP. Komise vyvinula skutečné úsilí při omezování byrokracie pro MSP a v hlavních programech na roky 2007–2013 podporovaných EU se mnohem výrazněji soustředila na MSP. Členské státy významně zlepšily podnikatelské prostředí pro MSP, inspirované výměnou nejlepší praxe v rámci Evropské charty pro malé podnikání schválené v roce 2000 v Feirě, a díky implementaci závěrů z jednání Evropské rady na jaře 2006, zřízením jednotných kontaktních míst (tzv. one-stop shops) pro registraci obchodních společností a snížením času a nákladů potřebných k zahájení podnikání.“
Navzdory tomuto pozitivnímu pokroku musí EU i nadále přijmout klíčová opatření, aby MSP mohly plně využít svůj potenciál. MSP stále čelí případům selhání trhu, která ztěžují podmínky jejich podnikání a konkurenceschopnost. Například asi 21 % MSP uvádí, že mají problém získat přístup k finančním prostředkům, a v mnoha členských státech je toto číslo u mikropodniků ještě výrazně vyšší. Také je nižší počet evropských MSP, které jsou ve srovnání s většími podniky úspěšné v inovacích. Situaci zhoršují strukturální rozdíly, jako je nedostatek manažerských a technických kvalifikovaných sil a přetrvávající rigidita trhu práce na vnitrostátní úrovni.
„Význam MSP pro evropskou ekonomiku byl několikrát zdůrazněn na nejvyšší politické úrovni. Na zasedání Evropské rady v březnu 2008 byla iniciativě v oblasti dalšího posilování MSP, pokud jde o jejich udržitelný růst a konkurenceschopnost, nazvané „Small Business Act“ (SBA) pro Evropu, vyjádřena silná podpora a požadovalo se její rychlé přijetí. Potřeba dalších iniciativ zaměřených na lepší přizpůsobení podmínek jednotného trhu potřebám současných MSP, které by přinesly lepší výsledky a více výhod, je uvedena také v Přezkoumání jednotného trhu. V neposlední řadě veřejná slyšení a online konzultace uskutečněné při přípravě SBA potvrdily nutnost přijmout klíčovou politickou iniciativu, která by uvolnila veškerý potenciál evropských MSP. Proto se Komise rozhodla učinit tento významný krok vpřed a představit „Small Business Act“ (SBA) pro Evropu.“
Evropská iniciativa SBA vychází z přesvědčení, že vytvoření těch nejlepších možných podmínek pro MSP závisí především na společenském uznání, kterého se podnikatelům dostane. Celková klimatická situace ve společnosti by měla vést jednotlivce k tomu, aby možnost založit vlastní firmu považovali za atraktivní a uvědomili si, že MSP významně přispívají k růstu zaměstnanosti a k ekonomické prosperitě. Hlavním prostředkem k dosažení příznivého prostředí pro MSP je změna ve vnímání role podnikatelů a s tím souvisejícího rizika v EU: podnikání a s ním spojenu ochotu riskovat by měli politické vedení a média vyzdvihovat a úřady podporovat. Vstřícný přístup k MSP by se měl stát hlavní politikou založenou na přesvědčení, že pravidla musí respektovat většinu těch, kteří se jimi budou řídit: jde o zásadu „myslet nejdříve v malém“.
„EU stanovila pro členské státy soubor 10 zásad, které mají usnadnit pochopení a implementaci politik na úrovni EU i členských států:“
- Vytvořit prostředí, ve kterém mohou podnikatelé a rodinné podniky růst a být odměňováni za své podnikatelské úsilí
- Zajistit, aby čestní podnikatelé, kteří zkrachovali, mohli rychle získat druhou šanci
- Vytvářet pravidla podle zásady „myslet nejdříve v malém“
- Zařídit, aby orgány veřejné správy reagovaly na potřeby MSP
- Přizpůsobit nástroje veřejné politiky potřebám MSP: usnadnit MSP účast na veřejných zakázkách a lépe využít prostředky státní pomoci pro MSP
- Ulehčit MSP přístup k financím a vytvořit právní a podnikatelské prostředí, které bude podporovat včasné úhrady obchodních transakcí
- Pobízet MSP k lepšímu využívání příležitostí, které nabízí jednotný trh
- Podporovat zvyšování dovedností v MSP a všechny formy inovací
- Umožnit MSP proměňovat environmentální výzvy v příležitosti
- Povzbuzovat a podporovat MSP, aby mohly těžit z rostoucích trhů
Podnikání v EU v současnosti
Jaké jsou možnosti podnikání v Evropské unii v současnosti? Základem legislativy EU je volný pohyb osob, zboží a služeb. To znamená, že každý občan členského státu má právo začít svobodně podnikat či provozovat živnost v jiném členském státě. Jediným kritériem je splnění podmínek, které na registraci jeho oboru platí v cílové zemi. Tam by k němu měli přistupovat stejně jako k vlastním občanům. Začít podnikat lze při splnění stejných kritérií, které stanoví příslušný národní zákon týkající se živnostenského podnikání. Základní podmínkou je doložení odbornosti (živnostenský list nestačí) a kompetence k výkonu dané profese. Postup při vyřizování dokladů se v jednotlivých zemích liší, přičemž množství užitečných informací včetně omezení platných pouze v sousedním Rakousku a Německu, které jsou častým cílem mnoha Slováků,
Evropská síť podniků
„V únoru 2008 Evropská komise oficiálně spustila Enterprise Europe Network (Evropskou síť podniků), novou a výkonnou evropskou síť na podporu podniků. Všichni klíčoví aktéři v oblasti podpory podnikání v Evropě se spojili s cílem poskytnout one-stop službu zaměřenou především na malé a střední podnikatele, rozvoj jejich potenciálu a inovační kapacity.“
Evropská síť podniků konkrétně nabízí pomoc společnostem, které chtějí vstoupit na mezinárodní trh, inovace, nové produkty a využívání příležitostí na jednotném trhu, přístup k projektům a financování EU a poskytuje zpětnou vazbu Evropské komisi.
Založení akciové společnosti v Evropské unii
Evropská akciová společnost, označovaná také jako Societas Europea (SE), je zvláštní právní formou právnické osoby. Její legislativní úprava, přijatá Radou EU, se vstupem Slovenska do EU stala automaticky součástí i slovenského právního řádu. SE je nadnárodní evropskou obdobou akciové společnosti. Povinně se zapisuje do obchodního rejstříku v členském státě svého sídla, přičemž její zápis a výmaz se povinně zveřejňují ve Úředním věstníku EU.
Právní úprava evropské společnosti by měla umožnit, aby registrované sídlo společnosti bylo co nejvíce blízké ústředí řízení společnosti, tedy jejímu faktickému sídlu. Evropská společnost totiž může přesunout své sídlo do jiného členského státu, aniž by společnost musela zaniknout, proběhla její likvidace a byla znovu založena a vznikla v jiném členském státě. Právní úprava evropské společnosti však obsahuje také ustanovení týkající se ochrany práv minoritních akcionářů, zaměstnanců a věřitelů, kteří nesouhlasí s přesunem sídla.
V evropském právu je problematika evropské společnosti upravena nařízením Rady EU č. 2157/2001 o stanovách evropské společnosti, které se stalo součástí slovenského právního řádu vstupem SR do EU, stejně jako směrnicí Rady EU č. 2001/86/ES, kterou se doplňují stanovy evropské společnosti ve vztahu k účasti zaměstnanců na řízení.
Výhody této formy obchodní společnosti spočívají především v tom, že není vyžadována likvidace ani při jedné z forem založení SE, ani při změně jejího sídla. Je zde také možnost, aby dvě národní firmy uskutečnily přeshraniční fúzi (v současnosti je třeba splnit podmínky národních legislativ).
Nevýhodou je, že SE může být pouze ve formě akciové společnosti, a také to, že fyzická osoba nemůže založit SE ani být jedním z jejích zakladatelů. Jako negativum lze chápat i povinnost řešit účast zaměstnanců na řízení SE. Chybí rovněž definice přiměřené ceny při přesunu sídla.
SE může vzniknout i jako zcela nová společnost, kde zakladatelem může být i jiná obchodní společnost (společnost s ručením omezeným, komanditní společnost, veřejná obchodní společnost nebo právnická osoba veřejného práva).
Další možností je založení holdingové mateřské evropské společnosti alespoň dvěma existujícími společnostmi jako dceřinými společnostmi, pokud se řídí právem jiného členského státu nebo mají minimálně dva roky dceřinou společnost či pobočku umístěnou v jiném členském státě. Při založení holdingové společnosti původní společnosti nezanikají, ale holdingová společnost musí v každé z nich vlastnit více než 50 procent stálých hlasovacích práv.
Základní kapitál evropské společnosti musí být nejméně 120 tisíc eur. Vzhledem k tomu, že Slovensko zatím není plnoprávným členem měnové unie, výměnný kurz slovenské koruny k euru při stanovení základního kapitálu bude vycházet z kurzu platného k poslednímu dni měsíce předcházejícímu založení SE.
Živnostenské podnikání v Evropské unii
Pokud by slovenský živnostník chtěl vykonávat podnikatelskou činnost na území některého z členských států EU, mohl by tak činit pouze výjimečně. Muselo by se jednat o náhodnou a nepravidelnou pracovní činnost. Například v případě ojedinělého převozu zboží nebo cestujících z členské země na území SR, případně drobné řemeslné práce na základě objednávky a podobně. Tyto práce však může slovenský občan na základě živnostenského listu vydaného slovenskými úřady vykonávat maximálně do 183 dní v roce.
O vydání živnostenského oprávnění v členském státě Evropské unie se může ucházet státní občan Slovenské republiky za předpokladu, že prokáže odbornou způsobilost pro příslušné živnosti. Nová kompetence má pomoci především živnostníkům v řemeslných činnostech podnikat v ostatních zemích EU. Pro státní příslušníky SR vydává potvrzení krajský úřad. Pro státní příslušníky jiných členských zemí unie musí žadatel toto potvrzení předložit z země původu.
Potvrzení slouží jako relevantní doklad pro příslušný orgán členského státu EU k prokázání odborné způsobilosti a vydává se i na živnosti, pro které není podle živnostenského zákona vyžadováno prokazování odborné způsobilosti.
K žádosti je nutné předložit relevantní písemné důkazy, kterými se prokáže alespoň jedna z následujících činností:
- praxe v postavení podnikatele
- praxe v postavení vedoucího podniku
- praxe v postavení zaměstnance v vedoucím postavení a se zodpovědností za nejméně jedno oddělení podniku
- absolvování předchozího vzdělání
Příjezd do Evropské unie
Občané Evropské unie mají právo vstoupit do kterékoliv země nacházející se v Evropské unii. Je to možné dokonce bez nutnosti splnit zvláštní formality. K cestování po zemích EU je třeba mít u sebe pouze platný cestovní pas nebo občanský průkaz.
Na základě platného pasu nebo občanského průkazu je možné občana legitimovat z důvodu kontroly platnosti cestovních dokladů
