V roce 2009 bylo vyhlášeno 285 konkurzů, což ve srovnání s 225 vyhlášenými konkurzy (VK) v roce 2008 představuje nárůst o 26,67 %.
Ne ve všech sekcích ekonomických činností (odvětvích) naší ekonomiky, resp. ne ve všech krajích, se důsledky krize projevily stejnou intenzitou. Tato skutečnost se mimo jiné odrazila v rozdílném počtu VK i v rozdílném podílu počtu VK k počtu subjektů podnikajících ve stejném odvětví, resp. k počtu subjektů realizujících svou podnikatelskou činnost v daném kraji.
V roce 2009 (stejně jako v roce 2008) byla sekcí s výrazně nejvyšším podílem VK těžba a dobývání (sekce B). Následovaly doprava a skladování (sekce H), průmyslová výroba (sekce C) – která měla v roce 2008 čtvrtý nejvyšší podíl – a administrativní a podpůrné služby (sekce N) s pátým nejvyšším podílem VK v roce 2008.
Nulový podíl VK v obou letech měly čtyři sekce – dodávka elektřiny, plynu, páry a studeného vzduchu (sekce D); vzdělávání (sekce P); činnosti domácností jako zaměstnavatelů; nediferencované činnosti v domácnostech produkující zboží a služby pro vlastní potřebu (sekce T); činnosti extrateritoriálních organizací a sdružení (sekce U).
Rozdílné dopady krize se rovněž v rámci regionů projevily v odlišném počtu VK a v podílu počtu VK k počtu subjektů, realizujících svou podnikatelskou činnost v daném regionu.
Nejvyšší podíly VK jsme v roce 2009 zaznamenali na východním Slovensku, kde v Košickém kraji došlo k téměř dvojnásobnému nárůstu podílu VK ve srovnání s rokem 2008 (kdy byl třetí v pořadí). Následoval Prešovský kraj (v roce 2008 první), třetí byl Banskobystrický kraj (v roce 2008 druhý) a Bratislavský kraj se posunul na čtvrtou pozici (v roce 2008 až sedmý). Největší pokles podílu VK ve srovnání s rokem 2008 byl v Nitrianském kraji, který měl v roce 2009 zároveň nejnižší podíl VK.
B/ Povolené restrukturalizace
Ve srovnání s vývojem počtu VK se počet povolených restrukturalizací vyvíjel výrazně rychlejším tempem. V roce 2009 bylo povoleno 62 restrukturalizací, což ve srovnání s 11 povolenými restrukturalizacemi (PR) v roce 2008 představuje nárůst o 463,64 %.
Ani vyšší počet povolených restrukturalizací v roce 2009 ve srovnání s rokem 2008 nemění skutečnost, že tato alternativa konkurzů je využívána relativně málo. Důsledky krize se i v případě PR projevily v jejich rozdílném počtu i v rozdílném podílu počtu PR k počtu subjektů se stejným předmětem činnosti, resp. k počtu subjektů realizujících svou podnikatelskou činnost v daném kraji.
V podílu PR jsme v rámci jednotlivých sekcí zaznamenali výraznější meziroční změny než u podílu VK. V sekci E, která měla nejvyšší podíl PR v roce 2008, nebyla v roce 2009 povolena žádná restrukturalizace. Nejvyšší podíl PR v roce 2009 byl v sekci C (druhý nejvyšší podíl v roce 2008), následovala sekce H (šestá v roce 2008) a sekce P (sedmá v roce 2008).
Nulový podíl PR v obou letech mělo deset sekcí – A, B (sekce s nejvyšším podílem VK), D, J, K, O, Q, R, T, U a sekce se subjekty, které neměly uvedený předmět své činnosti kódem SK NACE.
Rozdílné dopady krize se v rámci regionů stejně jako u VK projevily v odlišném počtu PR a v podílu počtu PR k počtu subjektů, realizujících svou podnikatelskou činnost v daném regionu.
V roce 2009 měly výrazně nejvyšší podíly PR Trenčínský kraj (nejvyšší podíl i v roce 2008) a Banskobystrický kraj. Třetí v pořadí byl Prešovský kraj, následoval Žilinský a Bratislavský kraj. V roce 2008 nebyla v třech krajích – Prešovském, Košickém a Trnavském – povolena žádná restrukturalizace žádného subjektu.
