Podnikavost, vztahy v podniku a podnikové výrobní faktory

Podnikavost je schopnost, umění a motivace k vyhledávání, vytváření a využívání příležitostí, které se nacházejí v podnikatelském prostředí, aby si podnikatelský subjekt zajistil ziskovost. Podnikavost má dvě hlediska:

Objektivní podnikavost

1. Vnější podnikavost – schopnost objevit nebo záměrně vytvořit a efektivně využít příležitosti, které podnikatelskému subjektu vznikají z aktivních vztahů s jednotlivými subjekty podnikatelského prostředí
2. Vnitřní podnikavost – aktivní, iniciativní a tvořivé vyhledávání a efektivní využívání vnitropodnikových příležitostí ke zlepšení plnění poslání a cílů podniku

Subjektivní podnikavost

Podnikatel a manažer subjektivní podnikavost, resp. tuto schopnost svým jednáním přenášejí na všechny spolupracovníky:

• potřeba prosadit se,
• mít přirozenou autoritu,
• umět nést riziko,
• pozitivní představa o sobě,
• optimistický pohled na svět,
• náročnost na sebe,
• tvořivost a další

Definice podnikání

Podnikání je realizace podnikavosti v praktickém životě. Podnikání je soustavná činnost vykonávaná samostatně podnikatelem ve vlastním jménu a na vlastní odpovědnost s cílem dosáhnout zisku (§ 2 odst. 1 Obchodního zákoníku). Podnikavost se uskutečňuje využitím příležitostí, které vznikly náhodně, anebo prostřednictvím příležitostí, které vytvořil podnik. Hlavním cílem podnikání je hledání, vytváření podnikatelských činností s tím, že čeká na zhodnocení manažerské činnosti.

6 základních rozměrů podnikání

1. strategická orientace
2. věrnost příležitostem
3. svěřování zdrojů
4. kontrola zdrojů
5. struktura managementu
6. filozofie odměňování

Základní znaky podnikání

• soustavná, tj. nepřetržitá činnost, která je vykonávána
• samostatně
• ve vlastním jménu
• na vlastní odpovědnost

Podnikání je vlastnost člověka, spojuje se s uměním inovovat, motivovat, vytvářet a využívat pro rozvoj výrobních a hospodářských činností. Je to lidská činnost, která se zaměřuje na dosažení rovnovážného stavu v ekonomice.

Rovnovážný stav – výrobní zdroje jsou využívány optimálním způsobem s ohledem na vlastnosti ekonomického prostředí.

Zisk – výsledek hospodářské činnosti.

Podnikání vyvolávají podniky, které jsou:

1. podniky vznikají jako odezva na ekonomickou příležitost,
2. jsou vytvářeny státem za účelem produkce veřejných statků.

Mezi základní předpoklady pro podnikání patří objektivní faktory a subjektivní faktory – individuální vlastnosti člověka, jeho vlastnosti, připravenost a motivace podnikat.

Podnikatel

Podnikatel (podle obchodního zákoníku) je fyzická nebo právnická osoba, která:

• je zapsaná v obchodním rejstříku
• podniká na základě živnostenského oprávnění
• podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů
• fyzická osoba, která vykonává zemědělskou výrobu a je pro její výkon evidována

Rozdíl mezi podnikatelem a manažerem

Podnikatel vkládá do podnikání finanční zdroje, nese riziko, odpovědnost, je zainteresován na zhodnocování vloženého kapitálu a je ve své činnosti nezávislý.

Manažer je představitelem podniku ve vztahu k zaměstnancům. Vede své podřízené, zajišťuje interpersonální vztahy uvnitř podniku i navenek. Řeší problémy, hledá kompromisy a je v podřízeném vztahu vůči vlastníkům.

Okolí podniku a vztahy podniku

• všeobecné okolí (nepřímé) – působí na všechny podniky
• specifické okolí (přímé) – působí na konkrétní podnik prostřednictvím prvků, jako jsou dodavatelé, zákazníci, konkurenti, …

PESTE – politické, ekonomické, sociální, technologické, environmentální faktory

Vertikální vztahy (vazby) – shora dolů – mají mocenský charakter:

1. podnik – stát
2. podnik – obec
3. podnik – veřejnost

Horizontální vztahy (vazby) jsou obchodně-závazkové vztahy:

1. podnik – dodavatelé
2. podnik – konkurenti
3. podnik – zákazníci
4. podnik – finanční a nefinanční instituce

Podnikové výrobní faktory

Podnikové výrobní faktory jsou vstupy do transformačního procesu v podobě prvků činnosti a jejich vzájemných vazeb, jakož i vazeb na vnější okolí. Podnikové výrobní faktory mohou být:

• dispozitivní – souvisejí s řízením podniku (plánování, organizování, vedení, kontrola)
• elementární – vztah podnik a okolí (podnik – stát …)

Dále dělíme podnikové výrobní faktory na:

1. spotřebovávané – při tvorbě produktu se spotřebovávají:
   • přímé – to, co tvoří podstatu výrobku
   • nepřímé – rychle se opotřebovávající, co pomáhá při výrobě výrobku
2. potenciální – při tvorbě produktu jsou využívány:
   1. aktivní – stroje, člověk
   2. pasivní – budovy, výrobní haly, nevýrobní zařízení
3. doplnkové – vztah podniku a jeho okolí