Název článku:
Postavení malých a středních podniků v prostředí V4
Obsah článku:
V práci se zabýváme postavením malých a středních podniků (MSP) v prostředí Visegrádské čtyřky (skupiny), proto si v této části nejprve vysvětlíme, co představuje Visegrádská čtyřka. Ta představuje neformální uskupení čtyř středoevropských zemí, a to Slovenské republiky, České republiky, Maďarské republiky a Polské republiky.
Visegrádská skupina V4
Ve vztahu k V4 jde o živou a neformální regionální strukturu čtyř členských zemí EU a NATO, které sdílejí stejné hodnoty, společnou historii, kulturu a přibližně stejné geografické postavení. Jedná se o dynamické regionální uskupení členských zemí EU, které vytváří prostor pro posílení konzultačního a koordinačního mechanismu s cílem nalézat společné pozice a stanoviska v aktuálních otázkách zahraniční i evropské politiky, regionálního rozvoje, hospodářské a kulturní spolupráce.
Visegrádská deklarace o spolupráci
Ve Visegrádu (Maďarsko) 15. února 1991 podepsali československý prezident Václav Havel, polský prezident Lech Wałęsa a maďarský předseda vlády József Antall Visegrádskou deklaraci, čímž byl položen základní kámen visegrádské spolupráce. Cíle uvedené v deklaraci jsou zejména:
- obnovení státní suverenity,
- eliminace pozůstatků totalitního režimu,
- vytvoření moderního tržního hospodářství,
- vybudování parlamentní demokracie,
- plné zapojení do evropského politického, hospodářského, bezpečnostního a právního systému.
Byly přijaty dokumenty jako „Obsah visegrádské spolupráce“ a „Společné prohlášení předsedů vlád zemí V4“, které zakotvily prohloubení spolupráce ve všech oblastech společného zájmu a vzájemnou podporu při integraci do evropských a euroatlantických struktur.
Cíle V4
Cíle první dekády zemí V4 představovaly úspěšnou realizaci společensko-ekonomické transformace, prohlubující se regionální spolupráci a jejich integraci do NATO a EU. V4 přispěla ke zvýšení stability regionu a prohlubování evropské integrace. V roce 2004 V4 přijala Kroměřížskou deklaraci, v níž zdůraznila význam pokračování visegrádské spolupráce v nových podmínkách po vstupu do EU a NATO a byla v ní definována nová priorita V4 pro další vývoj.
Regionální spolupráce V4
V4 a její regionální spolupráce se úspěšně rozvíjejí více než 20 let v sektorové/interresortní oblasti jako je hospodářství, energetika, infrastruktura, přeshraniční spolupráce, kulturní – stipendijní výměny, koordinace zahraničněpolitických pozic, stejně tak jako prosazování společných zájmů v EU i ve vztahu k třetím zemím/regionům. Spolupráci V4 koordinují ministerstva zahraničních věcí a národní visegrádští koordinátoři. Základem aktivit je program předsednické země, který schvalují předsedové vlád zemí na summitech V4, a od 1. července 2014 V4 předsedá Slovenská republika.
Slovenská republika
SR je podle tohoto hodnocení umístěna na nejlepším místě. Pokud se na SR podíváme z hlediska firem, mezi její nejsilnější stránky patří zejména:
- Nejnižší celkové náklady spojené se založením firmy,
- Nízké náklady na vybudování skladovacích kapacit,
- Nízký počet procedur potřebných k získání stavebního povolení,
- Krátká doba a nízké náklady spojené s registrací nemovitostí,
- Nejlepší podmínky pro věřitele při bankrotu nesolventní firmy, v oblasti ochrany investorů,
Slabé stránky:
- Relativně vysoké daňové a odvodové zatížení,
- Administrativní zatížení spojené s placením daní,
- Nedostatečná transparentnost managementu vůči investorům,
- Relativně problematické propouštění zaměstnanců, ať už z hlediska samotného procesu, nebo nákladů,
- Nákladné a časově náročné obchodování se zahraničím (doba potřebná na přepravu, finanční náklady spojené s obchodováním se zahraničím, administrativní náročnost). (Hošoff, Hvozdíková, 2009, s. 12-14)
Maďarská republika
Je hodnocena v celkových podmínkách o 5 míst hůře než SR. K silným stránkám Maďarska patří:
- Relativně krátká doba a nízké náklady spojené s vymáháním obchodních smluv,
- Krátká doba a nízké požadavky na minimální kapitál potřebný k založení podnikání, přičemž v tomto ukazateli je najsilnější zemí ze zemí V4,
Naopak mezi slabé stránky patří:
- Vysoká administrativní zátěž při získávání stavebního povolení,
- Relativně vysoké daně a odvody a vysoká administrativní zátěž spojená s jejich placením,
- Slabá ochrana investorů, spojená se slabou kontrolou konfliktu zájmů. (Hošoff, Hvozdíková, 2009, s. 12-14)
Polská republika
V celkovém hodnocení se umístila za Maďarskem. Mezi její nejsilnější stránky, nejvýraznější mezi zeměmi V4, patří:
- Ochrana investorů, zejména v souvislosti s přístupem k informacím o hospodaření firmy a v souvislosti s ochranou akcionářů,
- Relativně nízké náklady a nízká administrativní náročnost při obchodování se zahraničím,
Mezi slabé stránky Polska řadíme:
- Dlouhá doba udělení stavebního povolení,
- Vysoká administrativní zátěž spojená s placením daní,
- Relativně vysoká daň z příjmu,
- Založení nových firem, zvláště z hlediska časové náročnosti a celkových nákladů. (Hošoff, Hvozdíková, 2009, s. 12-14)
Česká republika
ČR získala nejhorší umístění ze zemí V4. Mezi její silné stránky patří:
- Relativně dobré podmínky pro obchodování se zahraničím,
- Snadné přijímání i propouštění zaměstnanců (nejlepší hodnocení ze zemí V4),
Mezi slabé stránky České republiky patří:
- Relativně špatné podmínky pro zakládání firem, zejména kvůli vysokým požadavkům na minimální kapitál,
- Relativně vysoké daňové a odvodové zatížení,
- Ukončení samotného podnikání kvůli nízké návratnosti pro věřitele při bankrotu nesolventní firmy. (Hošoff, Hvozdíková, 2009, s. 12-14)
Ohrožení MSP může existovat pouze u podnikatelů samotných, pokud nebudou pružně a s předstihem reagovat na všechny změny spojené se vstupem na trh. U jednotného trhu jde o komplexní hospodářskou politiku, která je koordinována a regulována společným právem. Zda se výzvy promění, záleží pouze na podnikatelích a jejich firmách, zda budou mít pozitivní nebo negativní dopad na jejich podnikatelskou činnost. (Vojík, 2009, s. 40)
