Právní úkon – je projev vůle, jehož cílem je vznik, změna nebo zánik těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují. Právní úkon je třeba chápat nejen podle jazykového vyjádření, ale především podle toho, pokud tato vůle není v rozporu s jazykovým projevem.
Vznik, změna nebo zánik práva či povinnosti může být podmíněn podmínkou:
– odkazovací
– rozvazovací
Právní úkon musí být vykonán svobodně, vážně, určitě a srozumitelně, jinak je neplatný. Právní úkonem nejsou chyby vzniklé při počítání nebo psaní.
Neplatný právní úkon
– jeho předmětem je plnění nemožné
– pokud ho učinila osoba, která nemá způsobilost k právním úkonům.
Právní úkon je neplatný, pokud nebyl proveden ve formě požadované zákonem nebo dohodou účastníků.
Právní úkon je platný pouze tehdy, pokud jej podepíšou jednající osoby. Lze jej zrušit pouze písemně.
Osoby oprávněné jednat jménem společnosti
– u veřejné obchodní společnosti (v.o.s.) — je to jeden nebo více společníků
– u komanditní společnosti (k.s.) — právo mají výlučně komplementáři
– u společnosti s ručením omezeným (s.r.o.) — jednatelé, což je statutární orgán společnosti, může jich být jeden nebo více. Jsou oprávněni jednat jménem společnosti. Jmenuje je valná hromada. Jednatel nesmí být členem dozorčí rady a vztahuje se na něj zákaz konkurence.
– u akciové společnosti (a.s.) — představenstvo, které je statutárním orgánem. Řídí činnost společnosti a jednají jejím jménem.
Každý člen představenstva je oprávněn jednat jménem společnosti. Jednatel se zapisuje do Obchodního rejstříku. Představenstvo musí mít minimálně tři členy.
– u družstva — představenstvo, jež je statutárním orgánem družstva, řídí činnost družstva. Plní usnesení členské schůze a zodpovídá za svou činnost.
– u státního podniku (š. p.) — ředitel
