Kritéria ESG mají od roku 2025 povinnost vykazovat všechny podniky v Evropské unii s více než 250 zaměstnanci a čistým obratem nad 50 mil. eur. Implementace ESG principů může i menším společnostem přinést konkurenční výhodu a nové obchodní příležitosti. Odbornice na udržitelné strategie poradenské společnosti Colliers vysvětlují, jak ESG pomáhá rozvíjet byznys.
Slovenské firmy již zavádějí ESG strategie, jejichž cílem není jen snížit náklady a dodržovat legislativu, ale také budovat pozitivní reputaci. Kritéria ESG hodnotí fungování podniku z hlediska environmentálních, sociálních a řídicích aspektů podnikání, čímž přispívají k vytvoření autentického obrazu o úrovni společenské odpovědnosti firem.
Jednotlivé kategorie ESG
Environmentální (Environmental) – faktory jako uhlíková stopa, spotřeba energií, správa vody, nakládání s odpady a ochrana biodiverzity,
Sociální (Social) – spravedlivé pracovní podmínky, dodržování pracovních zákonů, rovné příležitosti pro všechny zaměstnance, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, stejně jako angažovanost podniku v místních komunitách a podpora charitativních projektů,
Řídicí (Governance) – transparentnost řízení společnosti, etičnost podnikání, protikorupční opatření a dodržování regulací.
Odpovědný přístup firmy k ESG
Implementace ESG strategií by měla být dlouhodobým a systematickým procesem. Začíná jasným vymezením cílů, pokračuje sledováním a vyhodnocováním ESG metrik a končí transparentním reportováním výsledků. Každá firma by měla zaznamenávat nejen aktuální stav a plánovaná opatření ke zlepšení, ale i minulé výstupy a dlouhodobé cíle. Zároveň je klíčové zohlednit skutečné dopady své podnikatelské činnosti na životní prostředí.
V praxi se často klade otázka – kdo by měl za ESG agendu nést odpovědnost? V ideálním případě by měla být ESG strategie součástí agendy napříč celou organizací. Větší společnosti často vytvářejí samostatné ESG týmy nebo pověřují ESG manažera každé divize.
Přestože samotné reportování je rozsáhlý a komplexní proces, v současnosti neexistuje jednotný standard, podle kterého by se firmy měly řídit. Navíc požadavky nejsou diferencovány podle velikosti ani odvětví podniku. Každá firma má možnost vykazovat konkrétní výsledky podle principu dvojí materiality, což znamená, že musí identifikovat jednak své nejvýznamnější vlivy na okolí, a zároveň i to, jak její vlastní aktivity ovlivňují samotnou firmu.
Rozdíl mezi ESG, CSR a udržitelností
Ačkoliv ESG, CSR (Corporate Social Responsibility) a udržitelnost často splývají, každý z těchto konceptů má svá specifika. CSR představuje dobrovolné iniciativy podniků na podporu společnosti, zatímco ESG se zaměřuje na měřitelné a povinné aspekty odpovědného podnikání. Udržitelnost je dlouhodobá strategie, která kombinuje oba tyto přístupy. Podniky, které ve svém plánování zahrnují všechny tři strategie, výborně prosperují a často patří mezi nejúspěšnější.
ESG jako příležitost pro růst
ESG pomáhá firmám budovat důvěru v očích investorů, pro které je dlouhodobá udržitelnost prioritou. Tato na první pohled byrokratická povinnost může proto být významnou konkurenční výhodou. „Finanční reporty často neodrážely úplný obraz o dlouhodobé prosperitě a potenciálu podniků. Dnes však investoři důvěřují především firmám, které jsou připravené na klimatické změny, nabízejí kvalitní a stabilní zaměstnanost a prokazují vysokou úroveň transparentnosti a etiky, čímž se vyhýbají negativním skandálům. Tyto faktory se staly nedílnou součástí nefinančního vykazování výkonnosti podniků, které poskytuje širší a přesnější pohled na jejich udržitelnost a schopnost čelit výzvám budoucnosti,“ vysvětluje Andrea Lengyelová, Senior Sustainability Consultant společnosti Colliers. Důvěryhodnost podniků se odráží i v preferencích spotřebitelů. Koneční zákazníci dnes upřednostňují produkty a služby od společností s jasně formulovanými hodnotami.
Firma, která splňuje ESG kritéria, získává výhody v podobě lepšího financování, snazšího přístupu ke kvalitní pracovní síle, vyšší připravenosti na nepředvídatelné situace, schopnosti přilákat silnější zákaznickou základnu, ale také ve formě úspor na provozních nákladech. „Už jen při samotných nájmech se využívání ESG řešení ukáže jako cenný benefit. Moderní chladicí systémy, šetření vodou a podobná opatření dokáží snížit provozní náklady a tím umožnit firmě další úspory. Ve výrobě tyto opatření vykazují ještě výraznější hodnoty,“ doporučuje Lengyelová.
Výzvy spojené s ESG
I když zavádění ESG strategií přináší řadu výhod, je spojeno i s výzvami, jako jsou greenwashing, zvýšená administrativní zátěž, potřeba další pracovní síly a v neposlední řadě oslabení vůči konkurenci mimo EU. Evropské firmy čelí náročným ESG požadavkům, což je může znevýhodnit v porovnání s konkurencí z zemí mimo EU, které takové regulační omezení nemusí dodržovat.
Očekávané změny
V současnosti se pracuje na aktualizaci regulace ESG. Návrh reformy s názvem Omnibus byl představen 26. února 2025. Mezi navrhované úpravy patří osvobození od povinnosti pro malé a střední podniky, stejně jako odklad povinného ESG reportování pro velké firmy a menší firmy obchodované na burze o dva roky. Nová směrnice se vztahuje pouze na podniky nad 1000 zaměstnanců a s obratem více než 450 mil. eur, čímž se okruh povinných podniků snížil o 80 %. Také se navrhuje snížení požadovaného množství dat na vykazování o dvě třetiny. Due diligence se bude soustředit pouze na přímé a velké obchodní partnery. „Od této směrnice očekáváme nejen větší flexibilitu pro menší podniky, pro které mohou být přísné podmínky náročné na splnění a omezující pro jejich podnikání, ale i přísnější přístup vůči greenwashingu,“ prozrazuje Kristína Forgáčová, Junior ESG Consultant společnosti Colliers.
ESG se už nepovažuje jen za možnost, ale za nezbytnost. Správné nastavení ESG strategie a sběr relevantních dat vyžadují čas a odborníky, ale mohou firmám přinést významnou konkurenční výhodu, vyšší důvěru investorů a větší loajalitu zákazníků. Firmy, které se vyhýbají implementaci ESG, riskují ztrátu konkurenceschopnosti, poškození své reputace, obtíže při získávání kapitálu nebo lepších podmínek financování a nakonec mohou přijít i o zákazníky.
„Vykazování ESG údajů se v budoucnu může týkat většího počtu podniků. Doporučujeme proto začít pracovat na svých firemních strategiích ještě dříve, než vznikne povinnost. Takto budou mít firmy možnost lepší přípravy, prostor pro testování a vyhnou se unáhleným krokům, které mohou být ESG i finančně neefektivní,“ uzavírá Forgáčová.
ESG v historickém kontextu
Koncept ESG není novinkou. Už v 70. letech se objevily první iniciativy na podporu odpovědného podnikání, kdy si investoři začali uvědomovat, že environmentální a sociální faktory mohou ovlivnit dlouhodobou ziskovost firem. V 90. letech ESG začalo dynamicky růst s narůstajícím povědomím o klimatické krizi a zpřísněnou regulací. Především po velkých environmentálních katastrofách a skandálech se objevila potřeba transparentního hodnocení rizik. Klimatická změna se stala jedním z hlavních rizik s přímým dopadem na podnikání.
V roce 2004 publikovala Organizace spojených národů dokument „Who Cares Wins“, který vyzdvihuje význam ESG faktorů při rozhodování investorů. Velké společnosti začaly dobrovolně vydávat ESG zprávy, aby prokázaly svou společenskou odpovědnost.
Od roku 2019 se ESG stalo povinnou součástí podnikání v několika zemích. Evropská unie přijala směrnici NFRD (Non-Financial Reporting Directive), která se v roce 2023 rozšířila na přísnější CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive). Vznik povinnosti reportování podnikových ESG strategií a jejich výsledků je také spojen se spuštěním Evropské zelené dohody z roku 2019, která si za cíl stanovila uhlíkovou neutralitu do roku 2050.
